Radůza - citlivá duše s hlasem jako řemen
19.05.2005 09:00, Jakub König
Zpěvačka Radůza před dvěma lety všem vytřela zrak a sluch svým albem "Při mně stůj", které ji zaslouženě katapultovalo mezi důležité a respektované osobnosti českého hudebního světa. Jak se ta "něžně neurvalá holka z hospody Odnaproti“ vypořádala se svým třetím řadovým počinem "V hoře", si můžete přečíst v následující recenzi.
7/10
Radůza - V hoře
Celkový čas: 58:06
Skladby: Dědek s cibulí, Nebe-Peklo-Ráj, Bylo nebylo, Sněží, Blondýnka, Pandora, De Nimes, V hoře (Nigardsbreen), Una cartolina (Pohlednice), Teď když spíš, Plachta, Papirosy, Vojáček z cínové lodi, Čutora, Mulhouse, Na sever (Forde), Zahrály
Vydavatel: Indies
Komerční a hlavně posluchačský úspěch a nadšené výkřiky kritiků jsou důvodem, proč byla novinka "V hoře" netrpělivě očekávána na všech frontách. Hned po vydání se CD vyhouplo na přední místa prodejnosti, kde z první pozice sesadilo do té doby neporazitelnou Anetu Langerovou. U alternativní osamělé písničkářky, která se prodírá nevyšlapanými cestami na okrajích či zcela mimo mainstreamové žánry, jde mluvit o úspěchu přímo zázračném. Čím si tahle slečna s hlasem jako řemen podmanila národ válcovaný nelítostnou mašinou komerčních rádií, kde Zlatého slavíka pravidelně vyhrává Karel Gott, Lucie Bílá a pivní bigbeat Kabátů, národ přilepený k obrazovce žvýkačkou jménem SuperStar?
Možná právě syrovostí, upřímností svých skladeb i projevu. Možná osamělým solitérstvím, punkovou nepřizpůsobivostí, neokázalým nezájmem o upachtěnou honbu za hvězdným pozlátkem. Možná tím, že takovou Radůzu můžete potkat v nádražní hospodě, ve vlaku, může vás vzít stopem. A především hudbou, kterou tu dělá málokdo, hudbou originální, autentickou a neoposlouchanou. A proto se vraťme zpět od chvalozpěvů k aktuálnímu albu. A začneme pěkně od začátku. Od posledního kilometru, kde sedí "Dědek s cibulí". V téhle chvíli jsem se chtě nechtě začal trochu ošívat, jelikož mi až příliš jasně vytanul na mysli otvírák z "Při mně stůj", písnička "Jedem". Stejně rychlý akordeon, stejně silný plný hlas a žargon předměstských čtvrtí. Ano, stará dobrá Radůza. A toho jsem se bál, to mne trochu vyděsilo, protože z představy, že budu poslouchat starou dobrou Radůzu ještě dalších dvacet songů, mi zatrnulo. Naštěstí si tohoto zřejmého nebezpečí byla autorka dobře vědoma a hned v druhé skladbě změnila tempo i náladu. Za ostrým prošleháváním akustické kytary probublává kontrabas Františka Raby. Ten je spolu s kytaristou Omarem Khouajem a harfistkou Ivankou Pokornou jedním ze tří hostů, kteří citlivě doprovázejí hlavní interpretku a kteří jí poskytují další výrazové prostředky.
Naštěstí není toto trio hostů jediným zpestřením desky. Radůza získala a získává stále nové zkušenosti, ať už jde o vlivy hudební, nebo o zážitky, které umně vkládá do osobitých a často velmi osobních textů. Od minulého alba jako by vyrostla a rozšířila své vyjadřovací schopnosti. Častěji využívá klidných poloh, které jí náramně sluší. V překrásné "Sněží" nemůžeme nevzpomenout na zpěvaččinu hudební kmotru Zuzanu Navarovou, kterou jako bych slyšel, když v "Na sever" Radůza zazpívá: "Tam do tý dálky volaj mě alky." Některé skladby jako by zpívala mladičká a nevinná dívenka s hlasem k prasknutí křehkým. A hned v zápětí se vrátí uhulákaná dryáčnice, která s pusou od salámu a hlasem jak rezavá břitva rusky vyřvává závěrečnou sloku Vysockého skladby "Plachta". Na albu můžeme slyšet názvuky melodiky severské, stejně jako francouzský šanson zkřížený s reggae v nápadité "De Nimes" či italsky zpívaný popěvek "Una Cartolina". Texty oscilují mezi obhroublým hospodským žargonem a citlivými, pozornými črty, v kterých se mísí vkusné metafory s jasným, přímým popisem většinou lehce posmutnělých událostí. Přitom jsou obě polohy stejně silné, stejně autentické. Velkým oživením je také zakomponování výrazů, slov či celých slok v jiných jazycích, ať už je to francouzština, italština či norština.Dokonalou syntézou Radůziných skladatelských a textařských dovedností je podle mne titulní skladba "V hoře", inspirovaná pravděpodobně cestami do severských zemí. Kolovrátkový, hypnotizující motiv, který hraje akordeon, mi chtě nechtě asociuje filmovou hudbu Philipa Glasse - zpočátku monotónní linka zpěvu košatí, píseň pozvolna graduje. A ve chvíli, kdy voda trhá ledy, mi běhal mráz po zádech z té koncentrované, syrové síly. V tomto okamžiku jsem si byl naprosto jistý, že Radůza vystoupila z pomyslného stínu předchozích dvou alb, že překonala sama sebe a opět přinesla něco, co nikdo jiný před ní. Podobným způsobem na mne působilo ještě několik skladeb, určitě bych chtěl připomenout "Vojáčka z cínové lodi", francouzsky zazpívanou "Mulhouse", jemnou "Zahrály housličky" či vodkou a zpěněným mořem čpějící "Plachtu".
Přesto jsem se neubránil dojmu, že k naprosté dokonalosti alba něco chybí. Nebo spíše, že něco přebývá. Domnívám se, že by desce prospělo pevnější producentské vedení, že by se prostě bez některých skladeb docela dobře obešla. Není jich snad ani mnoho, možná dvě, či tři, přesto díky nim celek poněkud ztrácí na naléhavosti, energie se rozmělňuje. Při téměř hodinové stopáži a omezeném instrumentálním obsazení může být takový nedostatek docela zádadní. A to mi přijde, u jinak velice povedené desky, přece jen trochu škoda.
Názory
-
Já dávam 10/10 (Josef Kudrna, 19.05.2005 10:10) Reagovat
Dekuju za tu desku Raduzo, kdybyc tech pisnicek bylo treba 30, tak mi to nevadi. V dobe, kdy ja osobne nemuzu ani slyset slovo "superstar", v dobe, kdy pri prepinani kanalu vidim na nasich stanicich "bezmozkove" a "bezkrke" zrudicky ceskeho popu v dobovych kostymech z doby musketyrske nebo buh- vi ceho, tahle deska je pohlezenim-no spis poradnou masazi- duse a tela...diky...
-
Až tak? (Johan Sol, 19.05.2005 15:36) Reagovat
Prezentuju jen svůj názor: neznám celou desku, ale pár pecek jsem slyšel v rádiu a na óčku, takže jakýsi obraz mám. Nebudu hodnotit kvality Radůzy, jen pocity co ve mně vyvolávaj její písně který zatím znám - jsou to nepříjemný pocity. Nelíbí se mi barva jejího hlasu, nelíbí se mi chudá instrumentace, a texty jsou jak od starý babky. Ovšem to, co se nelíbí jednomu, může druhému značně konvenovat.
-
;-) (VeeDee, 19.05.2005 17:56) Reagovat
Skvělá deska! ;-)
-
2 Johan Sol (honzaX, 20.05.2005 09:51) Reagovat
neberu nikomu jeho nazor, ale to ze reknes ze koukas na ocko a poslouchas radio (paklize ti neni r1:) tak to uz si pak myslim svy..
-
neni to hodnoceni 7/10 preklep? (radis, 20.05.2005 14:41) Reagovat
kdyz jsem videl na uvodni strance "jen" sedm bodiku, hned jsem si to sel precist pln zvedavosti, za co takto slabe hodnoceni. Misto kritiky ale velmi pochvalna recenze s tim, ze raduza udelala jeste lepsi album, nez ta predchozi, a ze opet prekonala sama sebe. Ovsem vytknout albu to, ze k dokonalosti mu chybi snad jen kratsi stopaz (budiz, 21 tracku je docela dost), a zrejme jen na zaklade toho strhnout tri body z "dokonalosti", to je hodne zvlastni. Raduza je genialni nejen tim, jake pisnicky dela a jakym zpusobem je dokaze prezentovat, ale i tim, ze jeji desky maji nadprumernou stopaz, ale nikoliv na ukor kvality.
zobrazit všechny názory (10 celkem)
Facebook
Linkuj.cz
Jagg.cz
Digg
