Chcete-li hrozit, měli byste umět i něco říct

My Chemical Romance jsou z New Jersey. V kapele jich je pět a poslední album nazvali "Three Cheers For Sweet Revenge". Mají docela pohledného zpěváka a hrají takový "popový hardcore". OK, nebudu vás balamutit, možná že si s těmito informacemi vystačíte. Chcete víc? Od toho je tu recenze...

3/10

My Chemical Romance - Three Cheers For Sweet Revenge

Celkový čas: 39:42

Skladby: Helena, Give 'Em Hell, Kid, To The End, You Know What They Do To Guys Like Us In Prison, I'm Not Okay (I Promise), The Ghost Of You, The Jetset Life Is Gonna Kill You, Interlude, Thank You For The Venom, Hang 'Em High, It's Not A Fashion Statement, It's A Deadwish, Cemetery Drive, I Never Told You What I Do For A Living

Vydavatel: Warner Music

Ohodnoť toto album

Už před pár lety se dalo tušit, že se z takzvaného "znovuzrození rocku" stane dříve nebo později zívačka. Bohužel desek utvrzujících v tomto nezadržitelném trendu geometrickou řadou přibývá. Na první poslech vcelku solidní "pop-hardcore" (chcete-li "pop-punk") My Chemical Romance se vám s opakovaným přehráním s největší pravděpodobností v uších neurčitě rozplizne. Jako cihlička z tetrisu tak "Three Cheers For Sweet Revenge" zapadá do laviny nahrávek téhle bandě k nerozeznání podobných klučíků s nahněvanými kytarami.

Na svém druhém albu znovu pouze přilévají svůj bleifrei natural na vysokánskou plápolající hranici všech nestydatých epigonů a mdlých rebelů. Abyste mi rozuměli: Rock ve svých rozmanitých podobách má bezpochyby stále své opodstatnění a dokonce i padesátá retro vlna mu nemůže vzít jeho prazákladní skálolomnou sílu. To však jen za předpokladu, že za potřebou rock hrát zůstane touha vyřknout něco opravdového.

Přes početné, pravda, celkem zajímavé přechody a zvraty v úvodech k jednotlivým písním ("The Jetset Is Gonna Kill You" nebo "Cemetery Drive"), však MCR skončí vždy u bezbarvě zpěvného kytarového hlučení. Gerard Way zpívá přespříliš tuctově na to, aby vás upoutal a dodal onomu nikam nevedoucímu hoblování smysl. Tu a tam kapela připomene sesmirklované drsňáky z Linkin Park nebo snad i Misfits a v nejlepším případě Trail Of Dead (na ty však jen zírají z pořádné dálky teleskopem). Když jsem u těch příměrů: MCR jsou také dost silně poznamenáni svou náklonností k "Ironům" (rozuměj: metalovým veteránům Iron Maiden). Zde už ale skutečně nemůžu sloužit, neboť IM mě vždy míjeli stejně jako smetanová polévka.

Jasně, možná vás napadne, že jsem na ně zbytečně zlý, vždyť je to jen r'n'r, ne? Pokud ale čtete tento text, optimisticky předpokládám váš zájem o štavnatou hudbu s názorem (respektive vlastním ksichtem). A tu jsem bohužel u "Romancí" nenašel. Je dost pravděpodobné, že nejmladší generace "hrozičů" s první uměle otřískanou koženou bundou (eventuelně skejtem) jim to zbaští. To ale jen kvůli nic nového nepřinášejícímu dolování zažitých drsoňských archetypů, které na "Three Cheers For Sweet Revenge" čučí z každé noty. O tom, jak se hoši prezentují naživo, tedy o kvalitě pro rock nejdůležitější, se ale můžete na vlastní nebezpečí přesvědčit 5. června v pražské Sazka Areně, kde budou předskakovat zmrtvýchvstalým Green Day.

• No... (Dr. Jabbar, 24.04.2005 12:53) Reagovat

  Tak s tímhle teda jednoduše a prostě nemůžu souhlasit. Předem chci jen říct, že nejsem žádný skalní fanoušek My Chemical Romance, protože každého, kdo se tady nějaké skupiny zastane, hned nařknete z toho, že jí miluje a má teda zkreslený názor. Vůbec ale nechápu hodnocení 3/10 jen proto, že je to pořád ten samý starý rock bez náznaku nějaké novoty. V tom případě nechápu, proč třeba takový Seal dostal 9/10 s odůvodněním, že dělá stále stejnou hudbu (stále stejně dobrou, ale stejnou). Do generace pubertálních skejťáku taky nepatřím, ale kdybyste předemne postavili Iron Maiden a My Chemical Romance, bez rozmyslu sáhnu po tom druhém, protože cestu k rocku typu Ozzy Osbourne a další jsem prostě nenašel a asi nikdy nenajdu (je to možná škoda, ale opravdu se mi ta hudba pod kůži nikdy nevryla). A tak mi My Chemical Romance připadá jako rozumná alternativa. Rozhodně ne za hodnocení 3/10...
  
  No, ale je fakt, že se všechno ukáže až naživo. Ale i když budou na koncertě špatní až hanba, stejně se tady hodnotilo CD a ne vystoupení ;)
  
  

• No hruza.. (Suicider, 24.04.2005 23:28) Reagovat

  Kdyz sem uvidel to hodnoceni,uz sem cekal,ze tu recenzi psal L.Krec,o to vetsi to bylo prekvapeni..vim,ze recenze je individualni nahled na vec,ale precejenom na musicserveru se stava trendem neco absolutne odsoudit na zaklade toho,ze se jim na te ci one kapele"neco"nezda..tahle kapela se nikdy nepovazovala za nejake inovatory a pokud vim,prezetuji se jako neo-punk v trochu spinavejsi podobe..a rozhodne patri k tem lepsim,co tahle skatulka nabizi..uz proto,ze to neni rozhodne stereotyp a skoro v kazde skladbe najdete pozoruhodny moment..nerikam objevny,ale rozhodne pozoruhodny..Dal uz bych souhlasil s prvnim prispevkem..BTW:koncert bezel nedavno na mtv2 a byl vybornej!Taky predesilam,ze nejsem nejaky skalni fanda MCHR,ale ta recenze mi pripada hodne nedustojna..ostatne jako napriklad na HEAD AUTOMATICU!ale to sem uz nepatri..
  
  

• Just a joke??? (Zmr(d)zlina, 25.04.2005 07:29) Reagovat

  Hej-to jste me teda nasrali...Chapu...nazory jsou,jako dira do prdele-kazdej ma nejakou a kazdej ma pravo ji mit!Chci rict jen,za MRC je ma nej kapela a rozhodne se to LP nepodoba...Gerard ma jalovej hlas...je to tak!Avsak tahle muzika neni typickej fadni neopunk-v jistym smyslu jsou originalni!Jejich styl se jmenuje EMO(emocional) Ve sparku maji opacnej nazor...
  Jinak dik,ze si toho CeDa alespon nekdo vsiml!Zdravi Ivca L.
  
  

• Zmrzlina (Suicider, 25.04.2005 11:26) Reagovat

  :o)))4Zmrzlina:emo?:o)))Prosimte,nesmis verit vsem pohadkam co od"babicek"ze Sparku slysis..je to neo-punk pravda s mnoha jinymi vlivy..ale EMO je opravdu neco jinyho..
  
  

• A ještě dodatek (Dr. Jabbar, 25.04.2005 15:01) Reagovat

  Jen tak ze zajímavosti jsem si projel několik zahraničních serverů, jak tuhle desku ohodnotily a když to všechno zprůměruju a upravím, tak mi vyjde číslo 7 z 10. To je docela zásek, ne? :)
  
  

8/10

Recenze: První albové nadechnutí Petera Lipy "Neúprosné ráno" patří i po letech k zásadním počinům. Reedice mu sluší Peter Lipa dnes platí za výraznou tvář slovenské hudební scény. Zpěvák, přirozeně rozkročený mezi světy blues a jazzu, se svého profilového debutu paradoxně dočkal až po čtyřicítce. Deska vydaná v roce 1984 nesla název... čtěte zde

Vydáno: 01.01.2026 10:19 v sekci Recenze

9/10

Recenze: Noc a mlha v Jeseníkách a nově na vinylu. Na desce "Nebel" obalují Priessnitz posluchače příjemnou temnotou Vinylové ohlížení do minulosti kultovních Priessnitz pokračuje. Po loňském vydání dlouho nedostupného třetího alba "Hexe" a reedici naopak pozdějšího "Zero" přišel čas na "Nebel". Druhá studiovka formace nabízí jesenickou gotiku... čtěte zde

Vydáno: 31.12.2025 08:00 v sekci Recenze

Rozhovory: Martin Čupka - V MØNØDREAM nedělám umělecké kompromisy Martin Čupka, frontman jedné z nejvýraznějších česko-slovenských rockových kapel John Wolfhooker, přichází s novým autorským projektem MØNØDREAM. Otevírá tak zcela novou kapitolu své hudební cesty. S myšlenkou zkusit si vlastní... čtěte zde

Vydáno: 30.12.2025 08:00 v sekci Publicistika | Rozhovory

8/10

Recenze: Trny & Žiletky na desce "Je nutné zabít beránka" přidávají na zlověstnosti Nová studiovka Trnů & Žiletek "Je nutné zabít beránka" přináší hutnou, emotivní a temnou jízdu. Na posluchače nečeká žádný med, ale ten asi nikdo z fanoušků Desedovy práce ani neočekává. Lídr Dark Gamballe znovu posouvá... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 13:00 v sekci Recenze

8/10

Recenze: Swingující blues-folk olomouckých Alibaba možná zůstává "Furt stejný", ale furt stejně skvělý a svůj Folk může být sofistikovaný i kýčovitý, židličkový, kotlíkářský, může tepat do společenských nešvarů, být zasněný, básnivý i výrazově dutý. V každém případě, ať už použijeme jakékoliv další adjektivum, měl by... čtěte zde

Vydáno: 29.12.2025 00:00 v sekci Recenze