To, že Arakain má na české metalové scéně víceméně výsadní postavení, není věc neznámá. Proč tomu tak je, toť otázka jiná. Asi to byl charismatický Aleš Brichta, kdo poutal pozornost k druhdy trashové formaci, která svou kvalitu dokazovala, řekněme, nepravidelně. Jeho odchod jakožto vyhořelého a dávno neproduktivního lídra byl mnohými odsouzen. Petr Kolář ho prý těžko nahradí, je to manekýn a vůbec. Jenže on se nové role zhostil nadmíru svědomitě, nechal zapomenout na nepřesvědčivost v Precedens a oblečen v kůži řádil od roku 2003, jako by se pro metal narodil. Jenže teď odchází i on a novinka "Warning!" je jeho labutí písní. A spolu s ním prchnul i bubeník Marek Žežulka, který ale v kapele fungoval podstatně déle. Oba dva se s tuzemskou legendou loučí, jak se patří. Kdyby nic, tak "Warning!" je sympatické sbohem a šáteček, které však nikomu teskné slzy do očí nevžene.

Teoreticky by se u toho brečet dalo, to když Kolář vyřvává v "Hříšných touhách", jak někoho chce víc, než může mít. Nebo když tamtéž prosí o sprchu z hříšné vody. Asi správně tušíte, že ani tentokrát Arakain coby parta vzešlá z tradice hardrocku 80. let nezapomněl na romantické, plouživé cajdáky, k nimž Kolářův zvonový hlas přímo vyzývá. "Hříšné touhy" či "Chtěl bych ti říct" se ale utápějí v klišé táhlých melodií, patetických kytarových předělů a vůbec komplikované uvěřitelnosti. Za to zbytek alba je takový, jaký fanoušci od Arakainu očekávají. Speciální pozornost si zaslouží "Král nudy", který duní výtečnou spoluprací rytmické sekce, až jednoho brní uši. Co se náporu energie týče, solidní potenciál mají také pecky "Vnitřní hlas" nebo "DNA".

Album "Warning!" je v ledasčem podobné předchozímu titulu "Metalmorfoza", na kterém se skupina pokusila najít cestu k modernímu pojetí tvrdé rockové hudby, což se jí s Brichtou ne zcela dařilo. "Warning!" ovšem ukazuje, že jsou jisté hranice, za něž už formace Jiřího Urbana a Mirka Macha nepůjde. Dokonce se zdá, jako by se novinka držela trochu stranou a stavěla se méně nadšeně k nu-metalové progresivitě. Nemusí to být nutně špatně, neboť i konzervatismus má, zvláště v Česku, pevné místo v muzice. Dobrým ospravedlněním kroku vzad je skladba "Černý koně", což je veskrze standardní melodický rock'n'roll, který ale usadí do křesla prostou stavbou a úderným refrénem. Jinými slovy: Je to prostě dobrá písnička.

Kam zavede Arakain nový zpěvák Honza Toužimský, bude jasnější po festivalové sezóně, nicméně jeho štěky na "Warning!" dávají tušit, že by dokonce mohl být drsnějším, a proto ještě příhodnějším typem než Kolář. Hudební základ "Warning!" je ale předpokladem toho, že skupina neusnula a neusne na pochybných vavřínech. Protože i zmíněný odklon od být-moderní-za-každou-cenu má své opodstatnění a dvoukytarový val, který kolem sebe kapela v nejlepších kouscích vystavuje (nesmí se zapomenout na "Jesus Business"), drtí posluchače spolehlivě a nenásilně. Rutina v tom jistě je, ale s ní talent, nápad a odhodlání. Jestliže Arakain byl především v minulosti vnímán jako svého druhu přežitek a taškařice pro vesnické tancovačky, Arakain nového milénia je pumpující a rozpínavá lijána, po níž stojí za to šplhat. Má ale jednu chybu - je příliš dlouhá a než ji posluchač přeleze, uteče mu dole hodně vody. Až příliš na to, aby se dalo hovořit ne o dobrém, ale o perfektním albu.