Soulová princeznička podruhé

Joss Stone se v loňském roce, mimochodem to jí bylo teprve šestnáct let, vyšvihla mezi popovou smetánku svým debutem plným polozapomenutých soulových hitů. Na úspěch alba "The Soul Sessions" se nyní bude snažit navázat se svojí částečně autorskou deskou "Mind, Body & Soul".

7/10

Joss Stone - Mind, Body & Soul

Celkový čas: 59:10

Skladby: Right To Be Wrong, Jet Lag, You Had Me, Spoiled, Don't Cha Wanna Ride, Less Is More, Security, Young At Heart, Snakes And Ladders, Understand, Don't Know How, Tom & Tattered, Killing Time, Sleep Like A Child

Vydavatel: EMI

Poté, co tahle mladičká kráska ohromila svět svým debutem "The Soul Sessions", začal ji nekonečným srovnáváním posedlý tisk označovat třeba jako Britney se sametově "černým" hlasem, Christinu s hudebním vkusem nebo jako soulovou Norah. Jiní ji pasovali rovnou do pozice nové Arethy Franklin. A aby toho náhodou nebylo málo, rozhodla se firma stylizovat Joss Stone na promo fotkách do role mladičké Janis Joplin. Kdo se v tom pak má vyznat. Jedno je však nad slunce jasné, zpívat Joss umí jako málokdo, a ačkoliv ještě občas zbytečně exhibuje nebo kopíruje slavnější kolegyně, je výrazově až neuvěřitelně vyzrálá, má krásnou, "sexy" barvu hlasu, kterou by jen málokdo přisuzoval drobné blondýnce, cit a krásnou tvářičku navrch, což je vpravdě smrtelná kombinace. Není se čemu divit, že do ní EMI vkládají takové naděje.

Joss slibovala oproti debutu sestaveného z oprášených soulových hitů let sedmdesátých výrazně současnější sound. "Ale proč vlastně měnit jednou osvědčený recept, zvlášť když je dnes mezi často zaměnitelnými r'n'b dračicemi taková tlačenice," řekli si jistě osvědčení producenti Betty Wright a Mike Mangini. Nová deska proto opět hraje příjemnými, měkce pastelovými barvami starých syntezátorů a tlumených funky kytar. Zásadní změnou je však původní repertoár. Na drtivé většině nových skladem se navíc zpěvačka, budeme-li věřit oficiálním zdrojům, sama výrazně podílela. A pro sichr přizvala ještě několik stars včetně Beth Gibbons, skladatele Lamonta Doziera, Angie Stone, nebo chlapíků z The Roots.

Výsledkem je příjemná, zlehka plynoucí, ale možná až moc učesaná nahrávka, na které převažují "klasické" pop-soulové balady. Dostane se však i na svižnější funky, reggae, jemné náznaky hip-hopu, moderního r'n'b, jazzu a místy dokonce i americké country. Všechno sedí, všechno krásně ladí, včetně zamilovaných textíků, ve kterých je Joss střídavě sebevědomou, emancipovanou ženou, která dokáže vzít osud do svých rukou, a bezhlavě zaláskovanou, nevinou ovečkou, ale chybí tu více skladatelské invence. Postrádám tu dvě tři výrazné skladby, opravdové hity. Možná byla očekávání vybuzená mediální horečkou příliš velká, ale pravdou je, že ani příjemný singl "You Had Me", ač se snaží sebevíc, vás nedostane tak jako hit "Super Duper Love" z debutu.

Bez opravdu silných melodií není "Mind, Body & Soul" víc, než "jen" dobrou deskou, která skvěle funguje třeba jako kulisa pro nedělní lenošení nebo noční brouzdání internetem. Avšak mluvíme tady o "kulise", kterou si dopřává Elton John, Lenny Kravitz i Mick Jagger, který s Joss Stone dokonce natočil duet. Takže na té holce asi něco bude, že?

• Nesouhlas s hodnocením (Eda Spáčil, 28.09.2004 12:30) Reagovat

  Nevýrazné melodie? Kulisa? Tak to jsem slyšel asi úplně jiné album. Myslím, že tohle je ještě lepší než Soul Sessions, ty písničky jsou příjemné a CHYTLAVÉ. Už od úvodní Right To Be Wrong přes "něžňounkou" Spoiled k dalším a dalším lahůdkám. Je to hodně o stylu - kdo to tam neslyší, tak má holt smůlu. Mind, Body & Soul jsem slyšel víc než dvacetkrát a míň než 9 z 10 dát nemůžu...
  
  

• Souhlas! (Sheila, 29.09.2004 19:51) Reagovat

  Naprosto souhlasím s předchozím názorem, to album je uzasny a pokud to recenzista neslysi tak je to smutny .-(
  
  
  

• nesouhlas!!! (Katarína, 18.03.2005 09:06) Reagovat

  Tohle album je nejlepší věc,jakou jsem v poslední době slyšela!!Krásné melodie,nádherný hlas Joss!!Jsem v euforii a tak bych v klidu dala 9/10 a u posledné písně i 10/10!!!Je božská!!!
  
  

• deset ne (Happy J'ay, 28.06.2005 22:24) Reagovat

  Ale devět určitě.Hlas Joss by si určitě deset zasloužil a to co s ním dovede tak dvanáct.Album je výborné a při každém poslechu se mi víc a víc zarývá pod kůži.Pane recenzente: A co třeba zmínit vynikající skladbu Right to be wrong?Mám pocit,že album má asi tak čtyři až pět vrcholů,právě hned první skladba je dokonalým spojením několika akordů,melodičnosti a chytlavosti a něčeho tajemné,čeho je potřeba k vyjímečnosti.Při prvních dvou posleších mě málem rozplakala štěstím.A to i z důvodu,že někdo tak starý jako já se vrhne z plného srdce na dokonalou muziku.Další vrchol je bezpochybně vržedbé spojení skladby Spoiled a funky vyhlížející Don't cha wanna ride,a pak pslední trojice od Torn and tatterd po skvěle smutnou baladu Sleep like a child s jednoduchým zato až mrazivě znějícím klavírem.Pro někoho je možná na snadě srovnání s hvězdičkami typu Britney a Christiny,ale zastánce tohoto názoru musí uznat (já zastáncem tohoto názoru rozhodně nejsem), ža skladby, které za Joss stojí, se nedají vůbec a ani trochu srovnávat s repertoárem těch poploutek.Každá písně z alba Mysl,tělo a duše by mohla vyběhnout do rádií a nikoho by neurazila.Vše je precizně zahrané,vše funguje,jak má.Pro mojí duši je tato věc pohlazením,balzámem ve skrumáži odpadu,který se na nás chrlí ze všech stran.Ta holčina má opravdu kamenný a krásně zaoblený hlas,jako kdyby třicet let chlastala a k tomu o něj pečoval jako o své dítko a to jí je osmnáct let a všechno v životě má před sebou.Předvede ještě velké věci,jako že už jich dost předvedla na Soul Sessions a teď na "autorské" desce.
  
  

• Dodatek:) (Happy J'ay, 28.06.2005 22:28) Reagovat

  A samozřejmě Security je taky výborná.:)
  
  

Naživo: Twenty One Pilots jako mistři iluzí. Plná O2 arena žasla nad jejich triky Žádné hořící auto nebo lezení na zvukařskou věž jako na posledním turné a festivalové šňůře se tentokrát nekonalo, i tak ale americké duo oprášilo povědomé kousky a přidalo pár nových wow momentů. Praha tak zase jednou... čtěte zde

Vydáno: 13.04.2025 11:00 v sekci Naživo

7/10

Recenze: Vladimír Mišík & Etc… se na desce "4" ocitli v novovlnném opojení a ztratili část své osobitosti Čtvrté bezejmenné album Vladimíra Mišíka z roku 1987 nepatří k typickým oblíbencům fanoušků. Je ale toto odmítnutí jen reakcí na razantní proměnu zvuku Etc..., nebo je za tím něco více? Možnost odpovědět si s odstupem... čtěte zde

Vydáno: 13.04.2025 08:00 v sekci Recenze

Naživo: Podruhé a stejně skvěle. Martina Pártlová znovu ohromila Forum Karlín Od jejího prvního koncertu ve Foru Karlín uplynuly čtyři měsíce. Premiéra sklidila takový zájem a množství superlativů, že následně přidala na stejném místě dvě dubnová vystoupení. Obě nakonec zase vyprodala. Martina... čtěte zde

Vydáno: 12.04.2025 14:00 v sekci Naživo

Ultrapopařův koutek: Až mě Andělé... Ceny Anděl každoročně v naší hudební sociální bublině vyvolávají bouři emocí a naprosto rozdílných názorů. Většině populace jsou ovšem zcela jedno, stejně jako jinou část publika zase nezajímají třeba Sportovec roku a... čtěte zde

Vydáno: 12.04.2025 08:00 v sekci Publicistika | Ultrapopařův koutek

10/10

Video: Poslední výkřik Sum 41: Kapela, která definovala generaci, se loučí vzpomínkovým klipem k baladě "Radio Silence" Sum 41. Kapela, která nás naučila, co to znamená žít rychle, hlasitě a bez kompromisů. Kapela, se kterou jsme vyrůstali, dospívali a hledali sami sebe. A teď přichází její poslední rozloučení v podobě skladby "Radio Silence". Ale... čtěte zde

Vydáno: 11.04.2025 16:00 v sekci Audio / Video | Video