Je příjemné, když se k posluchači dostane svěží hudební závan z končin, z nichž na vzduchové poryvy není obyčejně zvyklý. Takové překvapení nemusí být nutně z Afriky nebo Dálného Východu. Klidně může připlout oficiální cestou skrze chapadla některého z majors přímo z Evropy. Tak nějak se to semlelo s moldavskými Zdob Shi Zdub. Ačkoli vznikli už v roce 1994, cesta do srdce starého kontinentu jim trvala pěkných pár let. Ale to nevadí, důležité je, že se tihle zvukoví kuplíři do Česka vůbec dostali. A to nejen na desce, nýbrž i živě - někteří z vás je mohli letos vidět na festivalu ve Vizovicích. Tam už dorazili jako známé tváře rockové scény v domácí Moldávii, v Rumunsku a také v Rusku. Na tamních štacích otvírali koncerty pro hvězdy typu Rage Against The Machine, Rollins Band, Biohazard nebo Red Hot Chili Peppers. Z toho zároveň vyplývá, jaké je jejich hudební směřování - ve zkratce je lze označit jako energický etno-rap-metal.

Sami kišiněvští rockeři se prezentují jako svérázná odpověď na úspěchy Red Hot Chili Peppers, na jejichž pulsující tvorbu hodně odkazují. Používají k tomu ale nejen tradiční kytary, basy a bicí, ale též přehršel lidových nástrojů, se kterými se běžný Středoevropan nemusí za celý život ani potkat. A výsledek je v zásadě zajímavý a pro tuzemce určitě i netradiční. Už samotný začátek jejich desky "450 Sheep", která přišla právě na český trh, upozorní posluchače, že lidový ženský chorál juchavé melodie avizuje něco nezvyklého. To nespočívá v základní struktuře, ale v cukrlátkách, která ji okrášlují a dávají lidem možnost úniku ze zajetých kolejí standardního rap-metalu. Termín world music je v případě Zdob Shi Zdub (v překladu bouchni do bubnu) sice poněkud nadnesený, ale v intencích žánru ostřejší kytarové muziky by ho bylo možné použít bez zardění.

Jak se to tedy se Zdob Shi Zdub má? Ani ten rap-metal není přesný, správnější by bylo cosi jako funky-pop-etno-rap-rock s občas tvrdším riffem. Ten sice dokresluje většinu skladeb, ale nebývá jejich dominantním prvkem (výjimkou může být třeba valivá "Goviadina or Sarba lui Cacurica"). Typickým představitelem ztřeštěnosti, a to hlavně té hudební, je taneční rozvernost "Ruta - ruta", v níž se pře o hlavní slovo zpěvák Roman Iagupov s trumpetou za skotačivého dovádění všech ostatních instrumentů včetně tepavých kytar. To je na skupině právě to nejzajímavější, že vesele kašle na rocková klišé a dává prostor tak neobvyklým variacím, jakou může být drum'n'bassová rytmika, dudy a píšťala ("Ciobanas"). Právě roubováním etnických nástrojů na více méně klasické melodie překračují pomyslné hranice. Nemalou měrou jim k tomu pomáhá humor, který svého vrcholu dosahuje v pecce "Everybody In The Casa Mare" s důchodcovským DJem Vasilem v refrénu.

O textech u Zdob Shi Zdub nebudu hovořit, protože jim zkrátka nerozumím. Asi by se někde daly sehnat překlady, ale tak nějak si říkám, že to ani není potřeba. Moldavané jsou zářným důkazem toho, jak s použitím hudby lze zapomenout na společenské i jazykové rozdíly. U téhle melodické a proklatě různorodé, barevné taškařice se pobaví každý milovník živelné a poctivé muziky. Jedno, zda Rus, Čech či Bengálec.