Jsou tomu čtyři roky, kdy vyšla poslední deska Green Day "Warning". Novinku vypálí do světa 20. září a není náhoda, že to bude zrovna v době, kdy v USA bude vrcholit prezidentská kampaň. "American Idiot" je totiž určena mimo jiné Georgi Bushovi. Přečtěte si našeho průvodce a budete o ní vědět ještě víc.
© facebook interpreta Green Day si dávají s alby v posledních letech na čas. Zatímco labelový debut "Dookie" vyšel v roce 1994 a jeho pokračování "Insomniac" hned o rok později, další desky od sebe dělila vždy delší prodleva. "Nimrod" vyběhl ještě v devadesátém sedmém, ale "Warning" až na přelomu milénia. No a novinka "American Idiot" si počkala dokonce čtyři roky, když na trh vběhne 20. září 2004. Potom vyvstává tradiční otázka, zda se vyplatilo na CD tak dlouhou dobu čekat.
Green Day jsou ovšem nejen skupinou dnes již legendární a kultovní, ale také talentovanou a relativně vysoký kvalitativní průměr předchozích kotoučků je příslibem, že i "American Idiot" by měl být přinejlepším solidním počinem. Aby to čekání na rozluštění záhady, jakáže bude novinka, uteklo rychleji, připravil pro vás musicserver.cz exkluzivního průvodce deskou "American Idiot".
1.
American IdiotV úvodní skladbě se
Green Day hlásí k tomu, čím se proslavili - punku. Nehrají si na žádné přehnané melodiky, rovnou perou do posluchačů ostrou kritiku amerických poměrů, v jejímž čele stojí prezident George
Bush. Jde o typicky úsečnou, ale proto zábavnou a vyrovnanou pecku.
2.
Jesus Of SuburbiaTady
Green Day ukazují, že už dávno překročili vlastní stín žánrotvůrců. "Jesus Of Suburbia" je akorát trochu ostřejší kytarovka, za níž by se nemusela stydět ani většina britských garážových partiček.
3.
HolidayVeselá a nenáročná písnička "Holiday", která se nese v houpavém pochodovém tempu, nesmí chybět na žádné punkerské desce, a to ani na "American Idiot", která však je punková pouze z části. Tři akordy, vyvážené bicí, strohá melodie. Přesně jak to mají fanoušci rádi.
4.
Boulevard Of Broken DreamsDozajista nejlepší věc z celé desky.
Green Day tady zní spíše jako post-grungeová elita, která ví přesně, o čem chce zpívat. Melodii téhle skladby bych dával velké šance i v komerčních rádiích, což rozhodně nezkomplikuje ani ta trocha kytar v refrénu. Rezonující riff, který prochází většinou písně, je jednoduchý a chytrý zároveň.
5.
Are We The Waiting"Are We The Waiting" složili
Green Day zřejmě pro své fanoušky na stadionech, aby si mohli s kapelou směle zapět nějaký ten jednoduchý refrén, který je i na desce postaven na sborovém přednesu. Samá akustika a hodně Billieho Joea Armstronga.
6.
St. JimmyPunk Is Not Dead, jakoby řvali
Green Day mezi řádky "St. Jimmy". Je to nářez od začátku do konce a těžko tomu lze uniknout. Šestý track desky je pravděpodobně také tím nejtvrdším a nejostřejším.
7.
Give Me NovacainePoměrně dojemná a melancholická záležitost, která se pouze v ústředních momentech naplňuje kytarovou změtí.
Green Day se v ní vyzpívávají z problematických vztahů a jako most jim k tomu slouží - opět - chytlavá melodie.
8.
She's A RebelZnovu návrat ke kořenům, v němž kapela rezignuje na zbytečný politický patos nebo emocionální sentiment. K textu o odvázané a rebelující slečně, která je zároveň andílkem, si ani nelze představit jinou muziku než tu, kterou v polovině devadesátých let vynesli
Green Day na světlo.
9.
Extraordinary GirlSong začíná poněkud nezvykle "africkým" bubnováním, ale během několika vteřin se ozvou zasněné kytary z nové vlny od
The White Stripes,
Franz Ferdinand a spol. Je to další příspěvek punkového tria této generaci.
10.
LetterbombSám název napovídá, že jde o angažovanou skladbu, která připomíná úvodní "American Idiot". Nečekejte tedy žádnou propracovanou strukturu, ale rychlé bicí, řezavé kytary a trochu uječený Armstrongův vokál.
11.
Wake Me Up When September EndsVe "Wake Me Up When September Ends" se posluchači dočkají jímavé poloviny písně, v níž je zpěv doprovázen pouze španělkou a decentními bicími, za půli se ale přidá basa a kopáky a všechno to dostane mocnější, stále však v podstatě poprockový háv.
12.
HomecomingJedná se jakési pokračování písně "St. Jimmy", v níž dokonce dojde na HC vsuvku. Jinak je pořád lehká kytarovka, sem tam protkaná únikem do punku nebo k náznakům arabské hudby či koledám. "Homecoming" je asi nejrůznorodější skladbou alba.
13.
WhatsernameZahájení "Whatsername" je jako stvořené pro živé provedení: nejprve nastoupí bicí ve středním tempu, po chvíli se přidá basa a zpěv. V zápětí se ozve jemná kytarová linka a společně s Armstrongovým vokálem vykresluje jímavou melodii. Stále očekáváte, kdy přijde hlomoz, a on skutečně dorazí. To by přece nebyli
Green Day.
Green Day se s deskou "American Idiot" postavili po bok umělců jako
Bad Religion,
Bruce Springsteen či
Pearl Jam, kteří chtějí hudbou bojovat proti politické situaci v USA. Jejich hlas dnes, v roce 2004, už není zdaleka tak silný a intenzivní, jako tomu bylo v roce - řekněme - 1995, ale pořád mají
Green Day koho oslovit a čím zaujmout. Album "American Idiot" neopunkových legend vychází 20. září a v ten den si budete také moct přečíst jeho recenzi na musicserver.cz.
Autor je redaktorem iDNES.