Alison Golfrapp a Will Gregory jsou základními kameny projektu Goldfrapp. Jejich debutový singl "Lovely Head" předznamenal vynikající debut "Felt Mountain" (2000), který sklidil ovace nejenom od kritiků. Tahle dvojka na sebe strhla pozornost specifickými hudebními postupy a zajímavými texty. Určitou roli v popularitě hraje i jakási nepolapitelnost osobnosti Alison Golfrapp a její nezaměnitelný hlasový projev. Prodeji této desky hodně pomohl skvostný singl "Utopia" - ten nemůže chybět na žádném koncertu, to by jim fanouškové prostě neodpustili. Na druhou desku se čekalo do loňského jara, kdy vyšel opus jménem "Black Cherry" předznamenaný singlem "Train". Už podle singlu bylo patrné, že se Goldfrapp od skoro scénického debutu posunuli blíže k retro stylu sedmdesátých let a nechali zde více promluvit elektroničtěji znějící nápady. Turné k této desce započalo až letos a Goldfrapp se stali jednou ze žádaných atrakcí letních festivalů. Jejich první vystoupení v Česku se odehrálo v rámci letošního festivalu Creamfields (reportáž zde), kde nám před samotným koncertem Alison Goldfrapp poskytla krátký rozhovor. Na závěr snad jen dodám, že na 20. září je ohlášeno živé DVD pod názvem "Wonderfull Electronic - Live In London". Ale nyní již samotný rozhovor, otázky kladl můj kamarád a DJ v jedné osobě Richard, alias 3face.

Máte za sebou dvě řadová alba, jak na tebe osobně působí s odstupem času? V čem ty mezi nimi vidíš zásadní odlišnosti?

Jedno je víc citové, druhé zas víc materialistické.

A byl rozdíl v tom, jak jsi to cítila, také hned po natočení desky "Black Cherry"?

Nevím, o tom jsem takhle nikdy nepřemýšlela, prostě je to minulost. Šli jsme dál, udělali jsme víc věcí, víc jsme se třeba zaměřili na jiné věci, a tak.

Asi se tě na to novináři z Česka dost ptají, ale na singlu "Lovely Head" máte verzi s názvem "Staré město" a v Praze je to jedna z městských částí, souvisí to nějak spolu?

Asi tě zklamu, ale nikdo se mě na to ještě nikdy nezeptal. Ale je to tím, že sem často jezdím, mám ráda Prahu, obzvlášť Staré město, a moc se mi líbí staré pověsti o tomhle místě, je to kouzelné.

Co ti sedí víc - hrát na festivalech, nebo sólové koncerty?

Miluju obě varianty! Je to dost jiné, to se nedá vůbec srovnávat. Na obou je spousta skvělých věcí.

Omezuje vás nějak nahrávací společnost?

Ne, vůbec.

To znamená, že si můžete dělat, co chcete?

Ano, je to velmi nezvyklé v dnešní době, že?

Máte již nějaké plány na nové album?

Samozřejmě! Už jsme začali spolu něco psát, něco tvořit.

Bude to něco úplně jiného?

Ne, ne, kdepak.

Takže opět něco elektronického?

Jasně, my jsme vždycky hodně používali syntezátory, akorát na to zkoušíme jít různými cestami. Navíc nepoužíváme digitální, ale klasické analogové syntezátory.

Jaký je tvůj osobní názor na sdílení a stahování hudby z internetu?

Hm, to je hrozně těžké na to odpovědět. Je těžké žít jako umělec bez výdělku. A každý dobrý umělec by měl být něčím odměněn. Lidi by si měli být vědomi, že je potřeba být taky nějak vděčný za to, co mu umělec dá.

Ale pak je tu underground, který se tímhle dostává víc do povědomí, a to je přece taky dobré, ne?

Ano, přesně tak.

Chtěla bys ještě něco vzkázat našim čtenářům?

No, hlavně nikdy nezapomeňte používat opalovací krémy, když jste na sluníčku!

Díky za rozhovor!