Na Root se vyplatí si počkat. Jejich nová deska "Madness Of The Graves", která je na trhu od zimy, skupinu opět ukazuje v novém světle. Pryč jsou blackmetalové odnože, na světlo vyplouvají doomové pasáže, hardrocková syrovost a ještě intenzivnější touha po artistním experimentu, než tomu bylo v minulosti. Nasnadě je srovnání především s "Black Seal" z roku 2002, jež bylo o poznání agresivnější, či spíše temnější. Na "Madness Of The Graves" více prokoukla skutečná hudební touha Blackieho, který Root přiblížil směrem ke svému sólovému projektu Cales. Sice zůstaly zachovány texty a kázání Big Bosse, ty však jako klín zapadají do veskrze rock'n'rollových aranží, nad nimiž se budou rozplývat i milovníci hardrocku sedmdesátých let. Taková je deska "Madness Of The Graves".

Aby bylo jasno, Root neopustili vody, které jim jsou nejbližší. Nikdo by ani nemohl čekat, že by se nadobro vzdali blackmetalových kořenů. Ostatně, dovedete si představit, že by Big Boss hlásal své satanské verše v jiných aranžích, než jaké mu vytváří klasicky úderná rytmika a art-metalová vazba od Blackieho? Ale na "Madness Of The Graves" je prostě víc odboček a celá deska působí méně radikálním či spíše ortodoxním dojmem. Nemůže za to ani tak úvodní instrumentální pecka "Omen", v minulosti se už Root podobnými opusy blýskli, je to spíše písněmi jako jsou hardrocková "Madness Of The Graves", kouskovaná "Tree" nebo doomově melodická "Autumn". A právě toto koření dělá z Root neopakovatelnou partu, která dokáže i tak tradiční žánr, jakým blackmetal nepochybně je, ozvláštnit a ozdobit takřka k nepoznání.

"Madness Of The Graves" je vlastně důkazem toho, kam až se dá s tvrdou muzikou dojít. Ačkoli by většina odpůrců hlasitých kytar protestovala, Root jsou opravdoví umělci, což dokazují v mnoha pasážích a mnoha písních (kytarová sóla, tradičně vynikající zpěv Bosse, schopnost střídat žánrové prostředky, šetrné nakládání s rytmikou a gradací písní). Ona dokonalost je ale největším neduhem desky. Ať jsem to poslouchal jakkoli, neustále jsem se utvrzoval v tom, že ačkoli "Madness Of The Graves" je CD napěchované skvělými výkony a nápady, celé dohromady mě to nechává chladným. Možná protože celá ta deska je taková studená, přesná, mramorová jako její booklet. Pro někoho dobře, pro jiného spíše špatně. Kompromisních sedmdesát procent je úlitbou mírnějším, neboť opravdoví fandové Root by stejně nic na hodnocení nedali.