V hudebním průmyslu není zrovna zvykem, aby nějaký umělec vydával dvě samostatná alba v jeden čas. Hip-hopový mág Wyclef Jean tak činí a vedle aktuálního výběru "Greatest Hits" vydává i řadovou novinku nazvanou "The Preacher's Son", o které si můžete přečíst v naší recenzi.
7/10
Wyclef Jean - The Preacher's Son
Celkový čas: 65:20
Skladby: Intro, Party To Damascus & Party To Damascus Remix, Celebrate, Baby Daddy, Three Nights In Rio, Glass Reunion, Baby, I Am Your Doctor, Linda, Take Me As I Am, Grateful, Next Generation, Rebel Music, Who Gave The Order, Party By The Sea
Vydavatel: BMG
Nejplodnější člen vysoce ceněné, avšak již hezkou dobu nečinné skupiny
Fugees nedostatkem nápadů rozhodně netrpí. Vedle různých jednorázových aktivit a spoluprací s kdekým vydal předloni své již třetí sólové album "Masquerade" a koncem minulého roku shrnul svoji dosavadní kariéru výběrovým albem "Greatest Hits". Ani to mu však nestačilo, a tak máme tu čest i s novou řadovou deskou tohoto syna kazatele, nazvaného lakonicky "The Preacher's Son", tedy česky "Kazatelův syn".
"
The Preacher's Son je moje první album", nechal se slyšet rapper. "
Je to první album, které jsem kdy udělal, na kterém jsem se naplno soustředil na psaní písní. Proto ho nazývám Díl první - protože to je můj návrat zpět k hudbě." A skutečně je tomu tak. Pokud byste od novinky čekali jednotvárné rytmy, do nichž Wyclef ostře rapuje, byli byste překvapeni. Všech sedmnáct skladeb včetně jednoho bonusu se vyznačuje jednou důležitou věcí, a tou je melodičnost. Na melodie je kladen velký důraz a sám Wyclef svůj projev označuje jako "
rytmické zpívání". Duch jednotlivých skladeb je do jisté míry určován jednotlivými hosty, kterých se na desce sešlo vskutku požehnaně. "Class Reunion" s vokálem Monicy zní vysloveně křehce až něžně, příjemný duet je podmalováván ševelícími kytarami a jemnými bicími. "Baby Daddy" s rapperem Redmanem je hip-hop, jak má být, byť doplněný opakujícími se kytarovými a smyčcovými vyhrávkami. Stejně tak "Party To Damascus", společná skladba s
Missy Elliot do této žánrové škatulky zapadá, aniž by rezignovala na zmiňovanou melodičnost. Zajímavým experimentem je zařazení bonusového remixu této písně, nikoliv jak je obvyklé (a jak je také uvedeno na obalu) na konec alba, nýbrž hned za originální verzi. Album tak otvírá velmi zajímavým způsobem víceméně nehudební intro "Industry", následované dvojicí "Party To Damascus" a "Party To Damascus Remix". Přesto se ani na chvilku nenudíte. Ale dočkáte se i například zamilovaného, téměř čistě popového duetu s Sharissou "Take Me As I Am". A samozřejmě nelze opomenout hosta z nejslavnějších, kytarového kouzelníka Carlose Santanu. Jeho nezaměnitelná - jak jen to nazvat - tiše kvílivá sólíčka spolu s latinskoamerickým rytmem a úchvatnými vyhrávkami živé (!) dechové sekce dělají z písně "Three Nights In Rio" naprostý vrchol celé desky. Ovšem i bez hostů se Wyclef umí vytáhnout a taková jemná "Baby" s bluesovým klavírem, kytarou, basou a bicími a jen občasnými rapovými vsuvkami patří k tomu nejlepšímu na desce.
Wyclef Jean se na "The Preacher’s Son" znovu potkal s Clivem Davisem, se kterým spolupracoval již třeba při nahrávání skladby "My Love Is Your Love"
Whitney Houston či singlu "Maria Maria" Carlose Santany, ovšem na tomto albu poprvé vytvářeli desku jako celek. Je to také poprvé, kdy Jean měl nad sebou po celou dobu nahrávání "dozor". A rozhodně to nebylo ke škodě věci. Vznikla totiž nahrávka, která citlivě kombinuje hip-hop s řadou dalších hudebních stylů, aniž by se tyto vzájemně potíraly. Hodlá-li toto Wyclef považovat za první díl své budoucí tvorby, máme se nač těšit..