Daft Punk a videoklipy - to opravdu jde k sobě. Pro klipy z prvního alba "Homework" angažovali vycházející hvězdy klipového nebe. Spike Jonze a jeho člověk s psí hlavou se zasloužil o slávu "Da Funk" minimálně stejně jako kvákající kytary. Michel Godryho zase nadchl taneční choreografií "Around The World" a příběh rajčatové skvrny "Revolution 909" milovali na MTV. Ostatně vše to najdete na vynikající sbírce "D.A.F.T. - A Story About Dogs, Androids, Firemen, And Tomatoes". I pro své druhé album "Discovery" si Messrs. z Daft Punk připravili něco speciálního. Po psech, robotech a rajčatech přichází tentokrát s mimozemšťany. A rovnou s celým filmem. "Interstella 5555" je celovečerní film japonského animátora Leiji Matsumota natočený na motivy jejich posledního alba. Do kin se patrně nedostane, takže si ho musíte sehnat na DVD, které právě vychází.

Jak k tomu spojení vůbec došlo? Jednoduše. V mládí Bangaltner a Homem De Christo ještě jako spolužáci na základní škole zbožňovali japonskou anime Leiji Matsumota "Albator". Když přemýšleli o videoklipech k albu "Discovery", vzpomněli si na tento film a rozhodli se legendu oslovit. Leiji Matsumoto souhlasil a společně s mladým režisérem Kazuhisou Takenouchim natočili hodinu a pět minut trvající vizuální podobu alba "Discovery". Tedy ne jen klipy k singlům, ale rovnou celou desku. Pro filmaře to musel být dost krutý plán dodržet pořadí skladeb desky a celkovou závislost obrazu na hudbě a zároveň vyprávět. Daří se to hlavně na začátku. Výborné je akční "Aerodynamics", i strojová mantra "Harder, Better, Faster, Stronger". Později už oba elementy filmu spolu tak dobře nespolupracují, ale nikdy to výrazně nevadí. A pokud jste fanoušky "Discovery", pak vám možná začně vrtat hlavou, jestli Daft Punk neměli příběh "5555" hotový, ještě než začali album vůbec natáčet.

Začátek příběhu už odhalily videoklipy k singlům "One More Time", "Aerodynamics", "Digital Love" a "Harder, Better, Faster, Stronger", které rotovaly v televizním vysílání, a další skladby z "Discovery" následují přesně podle pořadí na albu. Společně tak můžeme sledovat příběh hudební skupiny z jakési vzdálené planety (jejíž obyvatelé vypadají jako my, jen jsou modří), kterou během jejich vystoupení ("One More Time") unese kosmická loď. Jak se později ukáže, má v tom prsty jistý pozemšťan (alespoň podle místa bydliště), který si z nich vytvoří dokonalou popovou kapelu The Crescendolls. Ti na Zemi slaví stejný úspěch jako na druhé straně galaxie, avšak nedá se říci, že by si to jako loutky zlého producenta nějak užívali. Naštěstí jim na pomoc přispěchá vesmírný hrdina, který zaslechne jejich volání o pomoc. Zachrání je, ale sám umírá. (Krásné kytaristce přitom zazpívá milostné téma z "Discovery" "Something About Us".) Crescendolls pak s pomocí svých fanoušků získají zpět svoji původní identitu, zjistí pravdu o zlém producentovi a v jeho raketě se vracejí zpět do své domoviny. Na závěrečném večírku ("Too Long") pak odhalí svému zachránci sochu. To všechno beze slov (samozřejmě kromě těch v písních) a v roztomilé animaci ala manga, s jemných nádechem retra 80. let (stejným, které vzývá i hudba).

O tom ostatně více v bonusovém CD "Daft Club", které najdete s DVD v jednom balíčku (i když pouze ti rychlejší a šťastnější, protože je v limitované edici). Na něm jsou remixy skladeb z "Discovery", které byly doposud přístupné jen registrovaným členům internetového fanclubu. Najdete na něm verze rozprostřené do všech stylů - hip hop (Slum Village), funku (The Neptunes) nebo trance (Laidback Luke), ve kterých rozkvétají originály do nevídaných barev. Na závěr ještě folková předělávka "Too Long" od chameleóna Gonzalese a akustická verze (!) "One More Time". Další důkaz odvahy francouzských chlapíků. Eh, pardon - robotů.

Daft Punk a Matsumota dokázali spojit evropskou taneční hudbu a japonskou poetiku mírně brakového science fiction tak, jako kdyby k sobě patřily odjakživa. "5555" je naprosto originální projekt, který si může nárokovat místo mezi největšími hudebními filmy všech dob. I když jistou nevýhodou je určitá bizarnost filmu. Rozhodně bych ho však neváhal zařadit mezi budoucí kultovní předměty. K mé naprosté spokojenosti přispívá i velké množství DVD bonusů. Od interaktivní hry, diskografie Daft Punk, dokumentu a dokonce třeba i informacích o jednotlivých postavách filmu. Tomu říkám servis na úrovni. Že je té chvály trochu moc? Libuji si snad jen proto, že miluji japonské animované filmy a zároveň Daft Punk? No dobrá, ale znáte nějakou jinou skupinu, která by se odvážila pustit se do takhle monstrózního projektu? Až někoho takového najdete, dejte mi vědět.