Monika Absolonová i v Jaroměřicích dokázala, že odborná a fanouškovská ocenění nejsou žádnou náhodou

30.01.2026 12:00 - Milan Menčík | foto: se svolením Moniky Absolonové

Série vánočních koncertů a akcí v jaroměřickém chrámu svaté Markéty vyvrcholila čtvrtečním vystoupením Moniky Absolonové. Ta aktuálně zažívá hektické pracovní období. Tímto spíš komornějším koncertem se ale ještě vrátila do vánoční doby a napěchovaný kostel si vystoupení užíval plnými doušky.

Live: Monika Absolonová

místo: Kostel sv. Markéty, Jaroměřice nad Rokytnou
datum: 29. ledna 2026

Pořád si nějak nemůžu pomoci, ale Monika Absolonová je pro mě na domácí scéně nejvíc nedoceněnou zpěvačkou. A to přes všechny ty Thálie či bronzové slavíky a krásné muzikálové role. Možná i proto, že autorských řadových alb vydala jako šafránu a celkově s deskami příliš nezaplnila regály svých fanoušků.

Ale možná se i v tomto směru začíná blýskat na lepší časy, protože téměř před rokem - na Valentýna 2025 - vyšla její doposud poslední a povedená deska s prostým názvem "Láska". Z ní zazněla titulní skladba, dále "Dvě srdce", určené jejím synům, a houpavá "Ukolébavka". Moc příjemné kousky a klidně mohly přibýt i další. Láska s malým l se však i dál objevovala v textech písní a jako by jí byl prodchnutý celý koncert.

Vystoupení s přívlastkem novoroční nicméně zahrnovalo i několik vánočních skladeb a coverů. Z křesťanského hlediska se vánoční písně v chrámech mohou zpívat až do Hromnic, a navíc Absolonová už v roce 2016 vydala tematické album "Až do nebes".

Z něj kromě titulního songu došlo i na "Nejhezčí čas vánoční", klasiku "Tichá noc", Lennonovu "Hodně štěstí" nebo "Vánoce s Karlem G." Úpravu posledně jmenované, která se v angličtině jmenuje "Love is all around", inspiroval film "Láska nebeská".

Stejně jako před dvanácti dny u předchůdkyně a kamarádky Báry Basikové se vzpomínalo. A zaslouženě emotivně. Monika Absolonová totiž v průběhu své kariéry měla možnost spolupracovat s těmi nejlepšími z domácí popové scény, a dokonce se s nimi i spřátelila.

Hanu Zagorovou vzpomněla prostřednictvím Zmožkova hitu "Rybičko zlatá, přeju si" a u Karla Gotta se zastavila ještě v samotném závěru formou pohádkové skladby a vlastně poslední písně, kterou znovu natočil ve studiu před svou smrtí - "Jdi za štěstím".

Nemusíme debatovat o tom, že je opravdu vynikající zpěvačkou s krásnou barvou hlasu i technikou, že má dar a výřečnost i pro moderování koncertu, že umí vzbudit emoce. A snad už i našla autory pro to, aby mohla zpívat vlastní písně a vkusně je kombinovat s povedenými předělávkami.

Jediná menší výtka směřuje ke stopáži koncertu (obrovský dětský hit "Najednou" z pohádky "Ledové království" Absolonová nezařadila patrně proto, že je určen primárně pro jiný druh publika) - sedmdesát minut se mi prostě zdá za tu cenu vstupenky trošku málo.

A jestliže plakát slibuje vystoupení s kapelou, myslel jsem si, že to bude trochu bohatší než jeden klavír Ondřeje Hájka a dva vokalisté Andrea Holá a Ondřej Izdný. Ale nic proti nim, hráli a zpívali fantasticky a koncert to byl jinak po všech stránkách povedený.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY