Popová nadjazzovost z Opavy

18.11.2003 21:38 - Luboš Kreč | foto: facebook interpreta

Opavská skupina Psychonaut, která existuje od roku 1999, vydala v reedici svoji druhou desku "Zeměven". Na té se tato charismatická pětice prohání po polích popu, jazzu, dance music, rocku i folku. Všude přitom kypří úrodnou půdu, půdu plnou nejbohatších živin. A jakoby volali: "Země, ven! Ven pojď mezi nás!"
8/10

Psychonaut - Zeměven

Skladby: Cesta na konec, Traktor, Máme rádi jazz, Lesní, Kolo, Nádraží, Terrell, Blues smutného filatelisty, Traktoremix
Celkový čas: 44:18
Vydavatel: X Production
Že se na Severní Moravě děje pořád něco zajímavého, co se hudby týče, není věc neznámá. Ba naopak, každý, kdo muzikou jen trochu žije, ví, jak bující scéna tam tepe. V roce 1999 se do tohoto houževnatého chomáčku narodilo další stvoření, opavský Psychonaut. Klidnou zatvrzelostí, melodickou strakatostí, popovou nadjazzovostí; tím vším se pochlubili již o rok později na debutovém "Pásmu krátkých písní". Logickým vývojem sledováni, postupovali dál, až dokráčeli k "Zeměven" (2001). Devítistopá deska nezůstala nepoznána, všimli si jí minimálně lidé z brněnské X-Production, kteří letos vydali reedici "Zeměven".

Když bychom se chtěli nejsnáze vyhnout zdlouhavému popisu rozmanité tvorby Psychonauta (budu JE raději nazývat JÍM), řekli bychom: "Je to jako... ehm, třeba... Fru Fru Serious! Ano!" Skutečně, tomuto svéráznému souboru je Psychonaut velice blízký. Podobně jako starší uskupení se opavští hudebníci vyžívají v prolínání popově záchytných bodů s jazzovou atmosférou, momentálními elektronickými výstřely, funkovým kroucením v bocích, improvizační radostí, rockovou syrovostí a bla bla bla. Dost toho, podívejme se na ně zblízka.

Třeba hned první "Cesta na konec" navodí přátelskou, skoro komorní náladu malého klubíku s rozvernou melodickou linkou na pozadí. Druhý je "Traktor", který připomene, proč si Psychonauta vybrali "malotraktoři" Mig 21 jako předkapelu na jeden ze svých "oslavných" koncertů. Singl "Máme rádi jazz" je nepochybně alternativním šlágrem, peckou hodnou undergroundových rádií, hluboko skloněnou poctou funk-jazzové rytmice. Překvapením - a to doslova a do písmene - je závěrečný "Traktoremix", za kteroužto dance music by se nemuseli stydět ani ledaskteří taneční proroci. Opakem je zase "Kolo", rock'n'rollový instrumentální exhibicionismus, který nezapře, že v kapele nově působí jeden z rodinných příbuzných ostravských Buty.

Dva roky jsou na historický posun málo. Na "Zeměven" by bylo málo i let deset. Na prostoru devíti skladeb se podařilo Psychonautovi vykřesat svěží závan jiskřivého talentu. Z každé minuty desky je cítit jistota v kramflecích, přirozenost a zároveň velký cit pro melodii a vyváženou strukturu. Ačkoli "Zeměven" nepředstavuje mainstreamový nářez, který by určoval, co je moderní a co už nikoli, je to tak nějak nadčasová muzika. Protože jak jsme se s některými kolegy z musicserver.cz nedávno shodli na pražském redakčním srazu, "hudba je přece jenom dobrá a špatná!" Hádejte, je Psychonaut ta špatná?


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY