Od vydání zatím posledního elpíčka "EBM" Editors v září uběhly tři roky. Tom Smith došel během té doby k rozcestí, kdy chtěl natočit diametrálně odlišnou kolekci, jež si ze zvuku domovské kapely bude brát naprosté minimum. Zjevně pocítil stejné vjemy, ke kterým před lety došel třeba Brett Anderson ze Suede: ten taktéž hledal nový zvuk, blíže akustice, práci se smyčci a odlišným výrazovým polohám svého hlasu.

"There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light" čerpá z mnohého, přesto se drží střídmosti a nese muzikantskou radost, do které se s hlavním aktérem chcete opakovaně vnořovat. Z obdobného ranku vychází například i "Hiraeth" Jamese Harriese.

Zatímco James na zmíněné nahrávce osamoceně promlouval akustikou s filmovými konturami, Tom se pro svůj debut spojil s producentem Iainem Archerem a nechyběl ani jeho dlouholetý hudební kamarád Andy Burrows. Spolu tito dva coby Smith & Burrows vydali dekádu od sebe vzdálené desky "Funny Looking Angels" a "Only Smith & Burrows Is Good Enough".

Aktuální počin nakonec vzešel ze studiové čistoty, strohých aranžmá a citu pro souhry akustických nástrojů. Hned od úvodní "Deep Dive" (název alba byl inspirován textem této písně) se vám vše v plné kráse rozevře a postupně se rozvinou příběhy vypravěče, jenž s vlastní nonšalantností nabídne velmi introspektivní pohledy na život.

Hudebník si je asi moc dobře vědom toho, že ve čtyřiačtyřiceti už pro něj nastal ten pravý čas začít se naplno ohlížet za svými prožitky. Studiovku sice napěchoval až melancholickými kompozicemi, které prý vždy chtěl skládat, přesto je pojí ono světlo, nit všude přítomné naděje a optimismu. V širší optice se tak spíše věnuje přátelství, životním ztrátám a úvahám, jež vás napadnou během toulek nočním městem.

Tato až městsky laděná poetika nepřímo tvoří kostru celého vyprávění. A taková "Lights of New York City" spustí houšť emocí v metropoli, která snad nikdy nespí, přesto se v ní ocitnete zcela osamoceni a jediným společníkem v do tmy vnořených zákoutích vám bude teskně bloudící sólo pro trubku.

První polovina převážně vychází z vybrnkávání akordů na akustické kytary. Snadno rozeznáte, že mu v těchto chvílích inspirace našeptával Nick Drake, ten folkový nádech naplno nechává vyznít hlas a jeho patrnou krásu naléhavosti. Ostatní nástroje se zjevují zcela nenápadně a nikterak nebortí zaběhlou linii vyprávění.

Tom Smith nemá potřebu cokoliv sdělovat nějak komplikovanými chuchvalci slov, často jde na věc přímočaře a nechce za nic schovávat až intimní postřehy o svém zlomeném srdci, toku času, onom světle naděje a tak dále. Melodramatická "Life Is For Living" v sobě odemkne hned několik nevyřknutých pravd.

Deska nikam vyloženě nechvátá, emoce dostávají hmatatelně prostor pořádně dozrát. Přesto si povšimnete, že s přibývajícím časem se nahrávka nadechuje a přidává na své intenzitě, strohá aranžmá se proměňují, aby jejich obrazotvornost byla v plné symbióze s texty.

Zlomovým momentem se stává oslava přátelství, zakódována do neoblomné krásky "Northern Line". Hned následná "Leave" v tomto vzletu nepřímo pokračuje, aby sama o sobě prozradila, zda Tom náhodou neměl příležitost se prohrabat v šuplíku dosud nevydaného materiálu Toma Pettyho. "Leave" totiž připomíná jeho rukopis a nese se v souhře celé kapely.

Velmi dojemnou rozlučku a otočku představuje závěrečná "Saturday", jež vznikla mezi posledními. Svým pojetím nás ale navrací na samotný začátek. Tato klavírní, skoro až milostná reflexe nepřímo poodhaluje celé poselství, které nám mělo být přetlumočeno - je potřeba ve svém životě mít někoho, komu plně věříte a dokážete si i vzájemně naslouchat.

Sólovka taktéž vyzdvihuje umělcův skladatelský potenciál, který prošel výrazným vývojem - vše pramení ze svým způsobem neohraničené touhy stavět na podstatě vlastní osobnosti.

"There Is Nothing In The Dark That Isn't There In The Light" ukazuje nový svět Toma Smitha. Dějí se v něm věci dobré i zlé. K jejich objevování se budete rádi s každým poslechem navracet.

Slyšíme zde autora, který postupně dozrává a stává se hlasem své generace. Odzbrojuje svou uvěřitelností, bezprostředností, osobitostí. Jeho noční toulky, ačkoliv se často pojí s osamělostí, jsou protkány onou dření emocí. Stačí zamknout svůj bejvák a vyrazit na vlastní průzkum nočních panoramat, průvodce si zde najdete snadno a rychle.