Hudební i životní dvojice Bára Poláková a Štěpán Urban ukázala, že jim to ladí i na pódiu. V pátek na Mikuláše v pražské La Fabrice pokřtili své společné debutové album "Sršeň" s kapelou za zády a koncert proměnili v intimní, jemně křehký večer.
Live: Barbora Poláková a Štěpán Urban
místo: La Fabrika, Praha
datum: 5. prosince 2025
setlist: Je jedno jaká byla, Tota, Drak, Lilo, Svět, Všechno mě to zajímá, Moře, Sen, Bílé šaty, Svetr, Kdyby, Né, né, Hodiny, Jenda, Blízko, Laskavost
Na koncertě jsme bohužel neměli fotografa, fotky jsou tak pouze ilustrační.
© Pavla Hartmanová U prvních tří písniček seděli protagonisté večera - oba sami o sobě výrazné hudební osobnosti:
Štěpán Urban loni debutoval deskou "Potopa", zatímco Bára Poláková už v roce 2015 albem pojmenovaným po sobě - na gauči u lampy. Společně přehráli komplet všechny skladby z jejich společné desky "Sršeň". U "Tota" se zastavili a rozpovídali se o spolupráci s Ninou Špitálníkovou, k jejímuž filmu právě tuhle píseň složili.
U některých skladeb zmínili, kdo přinesl prvotní nápad, kdo jim s ní pomohl či kdo byl inspirací - třeba Honza Klimeš, u kterého nahrávali a který je motivoval ke složení songu "Svět". Album s nimi spoluprodukoval Matěj Soukup a Bára prý jen žasla, jak jim práce pod rukama odsýpala.
Na křest si pozvali své nejbližší spolupracovníky - fotografku Páju Hartmanovou, grafičku Kláru Hájkovou, Petra Kůtu, na kterého se můžou kdykoliv obrátit, i Ondru Urbánka, který měl projekt - jak albu sami říkají - na starosti. Z labelu Supraphon pozvání neodmítli ředitel Martin Kudla ani Martin Cyrner, který pomáhal s PR. Honza Klimeš se ujal hlavní role a přes sítko polil nově vyklubanou desku březovou mízou.
© Pavla Hartmanová Ale nehrály se jen jejich společné věci, zazněly i "Bílé šaty", které Štěpán nazpíval před čtyřmi lety se svým kamarádem
Thomem Artwayem, který je naladěný na podobnou notu. Křehká Bářina "Kdyby" si o tohle vyznění přímo říkala. Pamatuji si, že při našem rozhovoru, když k ní tehdy čerstvě vyšel videoklip, mi dala za pravdu, že by si klip k ní zasloužil jednodušší pojetí, které by téhle niterné záležitosti sedělo více.
Na klávesy přispěchal na pomoc David Hlaváč, který jinak hraje ve zpěvaččině doprovodné kapele a stojí za většinou její tvorby. Jako blesk z čistého nebe pak ke klávesám nečekaně přiskočil Zdeněk Urbanský.
© Pavla Hartmanová Singl "Blízko", který vznikl původně pro jiný Bářin projekt
Ťupíci, se převlékl z elektro kabátku do slušivějšího a naléhavějšího. Jan Cina ani Marek Adamczyk nedorazili, ale nebylo to třeba, vystačila si se svým aktuálním parťákem. Bára také prozradila, že "Né, né" se původně jmenovala "Vietnamci". Štěpán ani při těchto písničkách z pódia neslezl, v každé přidával podpůrné vokály. Šlo vidět, že jim to ladí nejen hlasově - zářila z nich spokojenost i láska. Společně si notují nejen hudebně, ale i humorem a nastavením.
Ve finále jde o jediného "Sršně", kterého u sebe rádi necháte - když se trefí, místo bodnutí přinese zklidnění, zpomalení a všechny zbytečné banality na chvíli odsune mimo. A zůstanou jen drobnosti, které stojí za to.
Bářinu tvorbu mám ráda léta, Štěpánovu hudbu jsem cíleně nevyhledávala, na mě je v ní místy až moc falzetu. Dohromady si ale jejich oba světy krásně sedly a uzemnily se. Na Mikuláše nás tahle dvojice obdarovala moc příjemným, melodiemi protkaným vlídným večerem.