Václav Neckář patří k domácím legendám populární hudby. Z přízně posluchačů se těší od šedesátých let až do současnosti. Čas od času stále vydává nové - a zdařilé - písně. Z jeho přebohatého katalogu navíc vycházejí reedice alb i výběrovky - jako ta aktuální "Největší hity (1965 - 2023)".
7/10
Václav Neckář - Největší hity (1965 - 2023)
Skladby: LP1, strana A: Tu kytaru jsem koupil kvůli tobě, Lékořice, Stín katedrál, Ša-la-la-la-li (Sha-la-la-la-lee), Miluju a maluju, Znám jednu krásnou zahradu, Jak ten čas letí, Massachusetts. Strana B: Dobrá zpráva, Láska má, Dr. Dam di Dam, Kdo vchází do tvých snů má lásko (Where Do You Go To My Lovely), Potulný hráč, Chci tě líbat (When I Need You). LP2, strana A: Mademoiselle Giselle, Mýdlový princ (Needles and Pins), Tvým dlouhým vlasům, Se svou Mášou, Je ráno, Anno, My to spolu táhnem dál, Lásko ztracená. Strana B: Půlnoční, Podzim, Andělé strážní, Andílku náš, Snílek (feat. Letní kapela)
Vydáno: 17.10.2025
Celkový čas: 1:28:07
Vydavatel: Supraphon
Aktuální kompilace cílí hlavně na fanoušky vinylových desek. 2LP totiž jednoznačně vychází z dvanáct let starého CD
Václava Neckáře "Největší hity (1965 - 2013)" - jak svou grafikou, obalem či fotografiemi, tak hlavně sestavou písní, až na závěrečné tři skladby naprosto totožnou.
Původní výběr totiž čerpal z repertoáru z let 1965 - 2013, ten aktualizovaný reflektuje období o deset let delší. V této dekádě Neckář vydal pravděpodobně poslední, vynikající řadové album
"Mezi svými" - a pak také několik singlů. Nechybí zde "Andílku náš" s Dessi (původně jako bonus na baladické kompilaci "Já ti zabrnkám" z roku 2017) a také "Snílek", který zase vyšel na 4CD kompletu "Osmdesát" před dvěma lety.
A teď se,
stejně jako v původní recenzi, ptám: Jak se k hodnocení bestofky postavit? Na jednu stranu nepřináší vůbec nic navíc, tedy žádné bonusy nebo speciální verze hitů, a trochu štvou i ty stokrát omleté fotografie na obalu i vnitřních sáčcích desek.
Ke kladům naopak patří vydatný sleevenote z pera Miloše Skalky i nový zvukový remastering Oldřicha Slezáka. Pokud si však nosiče pořídíte s motivací, že chcete slyšet jen všeobecně známé popěvky, pustit si je na černém kotouči a prostě
"hrň to, Vašku, do mě", nemohli jste koupit lépe.
Více než dvacítka položek skutečně zásadním způsobem hýbala českými hitparádami, lidé si je často zpívají u ohníčků a ani u posledních skladeb, které ještě neprověřil čas, kvalita neuvadá. Zaujme jen čtvrtstoletí dlouhá časová odmlka mezi skladbami "Lásko ztracená" a "Půlnoční", v té době však Václav Neckář hit opravdu nevyprodukoval.
Tento zpěvák hudbu nikdy nepovažoval jen za svoje zaměstnání. On svojí produkcí i žije a největší štěstí prožívá také v současnosti se svou kapelou na pódiu - valnou většinu ze zařazených skladeb stále zpívá. Podstatné také je, že fanoušci mu tuhle snahu vracejí zpátky svou věrností a neutuchajícím zájmem.
Z dnešních interpretů a hudby totiž víc než kdy jindy často čiší kalkul, touha vyprodat co největší prostory a klidně i celý rok nehrát, jen aby pak ty kýžené desítky tisíc přišly na jediný nablýskaný koncert. S tím však nechoďte třeba na
Olympic a ani na
Václava Neckáře. Z těchto hudebníků láska k muzice čiší a nejraději by zemřeli snad přímo na pódiu. Proto ani u této hity nabité výběrovky nemůžeme očekávat, že zůstane tou poslední a definitivní.