Jamaron vydali na konci října novou desku "Něco zůstane", do toho na duben 2026 chystají koncert ve Foru Karlín. A aby toho nebylo málo, z frontwoman Marie Dostálové se v mezidobí stane maminka. Témat k povídání jsme proto našli opravdu hodně. Až na kytaristu Ondřeje se rozhovoru účastnila celá skupina.
Nečekala jsem, že se znovu uvidíme tak brzy, necelý půlrok po posledním rozhovoru. Slibovali jste tehdy překvapení, ale asi jste zrovna nemysleli to, že se klan Dostálů brzy rozroste. Bylo těhotenství plánované?
Mája: Tenkrát jsem to ještě nevěděla. Plánované to nebylo, ale vyšlo to krásně, zapadlo to do koncertní pauzy, se kterou jsme stejně počítali.
Jak moc tato nečekaná zpráva do vaší rozjeté kariéry hodila vidle? Měnili jste nějak zásadně své plány?
Kuba: Ani ne. V dubnu jsme si řekli, že to pro letošek zavřeme v říjnu či v listopadu deskou.
Mája: Zrušili jsme jen dva koncerty. Forum Karlín jsme posunuli o měsíc, naštěstí jsme ho v té době ještě neměli oznámené.
Vašek: Zároveň jsme věděli, že první koncert v roce 2026 bude právě Forum.
A co říkali na tuto novinku lidi z vydavatelství?
Kuba:
"Gratulujeme" a
"Co nám to děláš?" (smích)
Myslela jsem, že jste s Universalem uzavřeli smlouvu teprve nedávno.
Kuba: Ano, na pět let. Ještě u podpisu jsme na to konto vtipkovali. Toto oznámení přišlo po tři čtvrtě roce.
Mája: Ale s kariérou kapely by to nemělo výrazně hnout.
Jak se ti teď, Májo, zpívá?
Mája: Po fyzické stránce je to náročnější, hůř se dýchá. I po psychické stránce mě už zajímají jiné věci než 1000 % energie věnovat kapele. Jelikož máme míň akcí, snažím se soustředit jen na tu konkrétní a na to, co tam budeme dělat.
Kuba: Mája si vybere kapelní mateřskou dovolenou až do konce března a pak bude muset začít makat.
Mája: Ale zvolila jsem si tuto cestu sama.
Jamaron
Českou rockovou skupinu Jamaron v roce 2013 založili sourozenci Jakub, Marie a Ondřej Dostálovi, proto tedy JaMarOn. Jmenované trio doplňují bubeník Václav Hejda a baskytarista Lukáš Rešl. Až do smrtelné nehody 6. září 2023 hrál deset let na baskytaru Filip Karlík. Kapela si zakládá na srozumitelných a smysluplných českých textech, obohacených o životní zkušenosti, se kterými se řada posluchačů snadno ztotožní. Za roky svého fungování vydala demo EP "V obraze" a čtyři studiová alba: "Nahá", "DOMA", "Generace" a letos na konci října aktuální "Něco zůstane".
Pojďme k hlavní novince: koncertu, který vás čeká 24. dubna ve Foru Karlín. Na co se můžeme těšit?
Vašek: Poprvé nás před hraním čeká Meet & Greet.
Kuba: Doteď jsme se setkávali s fanoušky až po vystoupení. To tentokrát nejde, pokud tam přijde tolik lidí.
Mája: Zastihnou nás sice svěží, ale o to víc nervózní.
Kuba: Čeká nás pár velkých věcí kolem pódia. Domýšlíme, jak to bude. Teď by toho mělo být i násobně víc, než na co jsou u nás fanoušci zvyklí. Chtěli bychom tam nacpat nejposlouchanější věci z
"Generace" a zazní taky songy z alba
"Něco zůstane". Budeme muset udělat bestofku z posledních let. Hned druhý den po
srpnovém Roxy jsem už nespal a přemýšlel nad dalšími věcmi, co nás čekají.
© Natty Paula Horáková Do Fora si přivezete i futra s dveřmi. Ty se objevují i na vizuálu alba, současně také v klipu "Velkej sen". Na co vše odkazují? Čekáte, že se vám teď nabídky ještě více pohrnou? Nebo je to obecně znamení příchodu, ať už mimča, tak dalších velkých věcí - koncertů a tak dále?
Kuba: Vizuál jsme vymýšleli až po natáčení klipu. Hledali jsme záchytné body, které by se na něj daly použít.
Vašek: Futra a dveře jsme jen tak zmínili. Všichni se nad tím nejdřív pousmáli, ale pak jsme to začali brát vážně.
A věříte, že se vám touto deskou a zmíněným koncertem otevřou další dveře?
Mája: Věříme, že otevíráme novou etapu s názvem
"Jamaron - úspěšná, velkolepá a největší rocková kapela".
K tomu vám může dopomoci případné vítězství v kategorii Objev roku v Českém slavíku, kde jste nominováni. Co by pro vás toto ocenění znamenalo?
Mája: Zářez.
Kuba: Asi by to byl pro mě odznáček
showbusiness, že tam patříme.
Mája: Už nominace je velký úspěch. A do toho ještě hrát.
Kuba: Nejčastěji od lidí, co na nás přijdou, slýchám:
"Jak to, že vás ještě neznám?". Přes televizi vede jedna z mála možností, jak mít široký záběr a dostat se k více lidem.
Lukáš: A může to být odrazový můstek k hudebním Cenám Anděl.
Vyzvali jste fanoušky, aby tipovali název vašeho alba. Nevěděli jste si s ním rady?
Mája: To vzniklo náhodou, když jsme dělali jeden live stream.
Lukáš: Tou dobou jsme už název měli vybraný a cédéčka byla ve výrobě. Moderátorka po nás ale chtěla vymyslet soutěž, proto jsme přišli s tímto. Dali jsme fanouškům nápovědu, že jsme čerpali z jedné písničky a název obsahuje dvě slova. Přičemž se ale nejedná o název té písničky.
Kuba: Dva to tipli správně.
Nakonec se vaše čtvrtá studiovka jmenuje "Něco zůstane". Proč právě tak? Většinou interpreti své desky nazývají po nejinspirativnější písni na ní, která vdechla myšlenku celku. Co má zůstat?
Kuba: Zpíváme to v songu
"Utíkám". Nahodil jsem to už před rokem. Je to hezká metafora, která odkazuje na víc věcí zároveň.
Mája: Třeba na Fílův odkaz. První singly vznikly ještě s ním.
Jde o vaši zatím nejtvrdší řadovku. V čem se její přípravy a nahrávání lišily?
Kuba: Nahrávali jsme u Damiána Kučery na Slapech. Postupovali jsme po singlech, což nám vyhovuje. Věnujeme se vždy jedné věci, u "Generace" to tak nebylo a štěpila se pozornost. Do studia jsme chodili maximálně připraveni.
Lukáš: Damián je asi jeden ze tří lidí, kteří tady nejlíp dělají coreovou a obecně tvrdší hudbu. A naše spolupráce dává tomu všemu tvrdší punc, který se tam otiskl. Jakožto fanoušek jeho kapely
Skywalker jsem z té práce nadšený - jedná se tak trochu o splněný sen.
Kuba: Hodně lidí nám říkalo, že je super, že stále sypeme něco nového. Původně jsme chtěli vydat víc nových věcí ke konci, ale uhnali jsme se, protože jsme zvýšili kadenci a něco nového přinášeli co dva tři měsíce. Většina singlů má i klip. V den křtu
(uskutečnil se 15.11., pozn. aut.) už budou donahrané další dvě novinky.
Písně dle vás "sjednocuje téma víry. Víry v pravdu, lásku, život, nebo v sám/a sebe." V co věříte?
Mája: Že tu po nás něco zůstane, že bude líp, že se můj život zlepší, že se přestanu bát.
Album ukazuje hudební posun, protože sami tvrdíte, že "nejhorší je zůstat stát na místě". Proto jste přitvrdili? Všichni souhlasíte s tímto hudebním směrováním?
Kuba: Je to i námi. V patnácti jsem poslouchal hudbu tvrdou, jako jsme teď my. Teď poslouchám daleko tvrdší muziku. Zaostávám svým umem za tím, co posloucháme, ale baví mě to hrát. Nemůžeme hrát to, na co nemáme. Baví mě metal, ale to bych nezahrál, nezazpíval.
Vašek: Čtyři z pěti posloucháme podobně tvrdý kapely.
Kuba: Starší brácha má rád taky rockovou hudbu, ale tu oldschoolovou, kde musí být dvouminutová sólíčka, ale to se mu tam snažíme nedávat. Trochu ho to štve. Když pošle Damián nahrávku, hned jsem spokojen. Je tam všeho akorát, nenajdete tam žádný špatný střih, jde s dobou.
Lukáš: Nutno podotknout, že se obecně ve světě produkce šíleně rychle posouvá. A Damián je v tomto ohledu ve střehu a aktuální.
Mája: Od doby, co děláme s Damiánem, zjišťuju, že hudbě vůbec nerozumím. Přijde export a já jsem s tím naprosto spokojená.
Kuba: Damián ví, co chceme, a když už to míchá, míchá to pro nás. Umí tam dát moderní pí*ovinky, jak tomu sám říká.
© se svolením Jamaron Pečujete s posunem k větší tvrdosti víc o své hlasy?
Kuba: Občas řvu, proto se snažím dávat pozor, abych to nedělal nerozezpívaný. Když jedu v autě, řvu úmyslně. Čím hrajeme častěji, tím se to líp hojí. Ale když měsíc nehrajeme, při prvním koncertě se vyřvu. Nejhorší je při vystoupeních suchý vzduch, to radši mokrý stěny. Jinak jsme v půlce setu vychraptění všichni.
Co si mám pod vlhkými stěnami představit?
Kuba: V Roxy bylo takové vedro, že se zapotil celý sál, vlhká byla i podlaha.
Vašek: Nešlo vlézt do backstage, protože ty schody nám přišly jak led.
Kuba: V backstage byla až mlha. Asi tam zapomněli celkově zapnout klimatizaci.
Když si vzpomenu na tento koncert, při songu "Medvídci koušou" se měli všichni otočit zády a pokračovat dál v dosavadním skákání - u žádné kapely jsem ještě takovou drzost neviděla. Mája nemusela fanoušky nikterak přemlouvat, šli do toho na první dobrou. To je novinka? Nebo šlo o specialitu jen pro tuto akci?
Mája: Jednalo se o random nápad během písničky. Mně nedošlo, že když se otočí, neuvidí pak, že se mají otočit zpátky a jet klasiku.
Zazněl tam i cover "Given Up" od vzkříšených Linkin Park. Plánujete předělávky i do Fora?
Kuba: Asi ne. To bylo jednou pro potěchu, překvápko. Pouštěli jsme to dlouho jako outro v závěru vystoupení, aby se něco dělo a zvukař nemusel zařadit písničku ze svého mixu. Proto jsme to výjimečně zahráli i naživo.
Vrátím se k názvu písně "Velkej sen". Dojde na jeho splnění právě ve Foru?
Kuba: Cesta je velký sen.
Skladba mapuje vaši dosavadní třináctiletou cestu, sny a touhy. Bylo záměrem ohlédnout se právě před touto velkou metou zpět?
Kuba: Jo. Plánovali jsme to jako pozvánku do Fora. Natáčeli jsme to den po videu
"Přísahám". Točili jsme dva klipy za dva dny, ale dřív vznikaly dva snímky klidně i za jeden den.
Tomu říkám zápřah. Jak to vidíte s koncertním zápřahem po Foru? Prý plánujete standardně hrát. Věříte, že i při mateřských povinnostech Máji všechno zvládnete?
Mája: Mám skvělého partnera, který pojede na všechny akce se mnou, bude dělat dudlíka.
Kuba: Povezeme s sebou i takový pojízdný přebalovací pult. A omezíme počet dvojáků.
Vašek: Ale že bychom objeli míň festivalů než letos, to se říct nedá.