"Dva dny před releasem jsem nespal, jsem nemocný, unavený, přišel jsem o hlas a po novinářském kolečku v horním patře jsem se ani nestihl převlíknout do outfitu, který jsem si pro vás nachystal. Nezlobte se, nejsem úplně ve formě," omlouval se hned zpočátku MIKOLAS, když dozpíval úvodní novinku "Ride It".

Nejvěrnějšími fanoušky, ale také celebritami z reality show "Love Island" či "Bachelor" obsypané pódium bylo v pátek v podvečer svědkem akce, kterou nelze považovat za koncert v pravém slova smyslu. A ona sama si tak ani neříká. Šlo o tzv. release party, to znamená slavnostní živé představení novinek z alba "II", které v týž den vyšlo na všech streamovacích platformách. Kdo chtěl být u toho a patřit mezi první lidi na světě, kteří nové písničky uslyší, musel se registrovat přes Mikolasův web a doufat, že se na něj usměje štěstí.

Celá akce navíc probíhala s dress kódem zaměřeným na Halloween, díky čemuž se hezky ukázalo, jak oddané fanoušky zpěvák bez přehánění má po celém světě. Jeden z oslovených příznivců prozradil, že na akci dorazil až z polské Vratislavi, jiná fanynka zase ukázala, že si nechala ruce pokreslit stejnými tetováními, jaké nosí sám interpret. Neskutečné.

Když mi Mikolasova maminka ve svém telefonu ukazovala ještě před začátkem show čísla v reportu ze Spotify, šlo na nich krásně vidět, že srovnatelně velké množství fanoušků má zpěvák po celém světě. Na prvním místě v počtu posluchačů najdeme pochopitelně Česko, druhé místo ale s podobnými čísly zaujímá USA, třetí Německo a na dalších příčkách jsou třeba ještě Španělsko, Portugalsko, Japonsko nebo dokonce Mexiko.

Jde o jasný důkaz toho, že hovořit o někdejším účastníkovi Eurovize jako o mezinárodní hvězdě fungující záměrně bez zavazující smlouvy s nadnárodním vydavatelstvím, není zdaleka přehnané. Je to realita, o níž by se mělo hovořit v domácích médiích mnohem častěji - vždyť kolik takto úspěšných umělců u nás máme?

Samotné vystoupení trvalo přibližně avizovanou třičtvrtěhodinu a podobně jako minulá, dubnová akce k premiéře klipu "Samba" probíhala bez živých nástrojů, tanečníků nebo jakékoliv show. Zkrátka se jen postupně pustil hudební podklad z notebooku a do něj Mikolas zpíval, byť mu tedy kvůli nemoci a zesílenému autotunu třeba v novince "Eyes On Me" hlas lehce zazlobil.

Skutečný koncert v pravém smyslu toho slova nás čeká 14. a 15. listopadu ve Velkém sále Lucerny, kam se chystá obrovské projekční pláno, už dříve osvědčení vokalisté z Afriky a nadto ještě šestičlenná živá kapela složená z lidí, kteří doprovázeli Taylor Swift na jejím "The Eras Tour". "Snad mi na ni už někdo z nich dá konečně číslo," zažertoval zpěvák v narážce na to, že už dříve prohlásil, že právě ona je jeho platonickou láskou a múzou.

V každém případě je ale už na přípravách chystaných vystoupení vidět, že ačkoliv to Česká republika stále dostatečně nevidí a neoceňuje, on hraje ve srovnání s domácí konkurencí úplně jinou hru než všichni ostatní.

Z představených novinek šlo poznat, že muzikant, který ještě před pár lety hrál na ulici, což připomněla jedním fanouškem neplánovaná vsuvka s ukázkou vůbec prvního singlu "Free", zkrátka nesnáší vatu. A kdo jej alespoň trochu zná, ví, že na písničkách sedí tak dlouho, než každá z nich má potenciál zbourat hitparády. Nová deska navíc ukazuje, že lze nahrát album, kde každý song zní úplně jinak a přitom všechny mají jen ty nejvyšší ambice.

První živé představení například aktuálního singlu "Mazzaleen" ukázalo, že dosud nejúspěšnější český účastník Eurovize ví, kdo je Jay-Z i Dizzee Rascal - a zvukově se tady druhému zmíněnému velice přibližuje. Také, že se dá očekávat, že až za čtrnáct dní vyjde nový singl "Ferrari" z chystané rozšířené edice druhé desky, bude mít i on velice slušné šance na úspěch. Výtečně se ale představil také kousek "Right Here". Tato uvolněná, plážová poloha Mikolasovi neskutečně sedí a zcela určitě potěší minimálně jeho fanoušky z Jižní Evropy.

"Sometimes I want flowers too," zpíval třicetiletý umělec v původně neplánovaném druhém přídavku "Boys Don't Cry", když mu náhle jedna z fanynek po této odzpívané frázi vrazila do rukou kytici. Byla to krásná, improvizovaná a přitom velice lidská tečka za vystoupením v klubu, které se nejspíš nezapíše do jeho historie jako to nejpamátnější, protože protagonista už naznačil velké a hlavně originální plány na následující roky.

Ukázalo však, že oddanost jeho příznivců je skutečná, a že když děláte více než ostatní, lidé si toho všimnou. A chtějí ten úspěch zažívat spolu s vámi. Velkým zadostiučiněním však tento večer byl i pro samotného a viditelně z nekončících ovací dojatého Mikolase. To když viděl, že se mu ta extrémně tvrdá práce začíná vracet. Dá se očekávat, že na koncertech v Lucerně tohle všechno ještě zesílí.