Sedmá studiová deska nu-metalové formace Limp Bizkit už se prý chystá a je skoro za rohem. To jsme ale slýchali už i u šestky "Still Sucks", která nakonec na pětku "Gold Cobra" navázala až po dlouhých deseti letech a nekonečných odkladech a změnách názvu. Žádná převratná studiovka to ale nakonec nebyla, a tak nezbývá než doufat, že na chystané novince podojí Fred Durst a spol. nostalgii ještě o trochu víc. A třeba z ní začnou hrát i něco naživo, aby nezapadla tak rychle jako předchůdci.

Zda se na albu objeví aktuální singl "Making Love To Morgan Wallen", zatím není jasné. Primárně se totiž jedná o skladbu vydanou ku příležitosti očekáváné střílečky "Battlefield 6", na jejímž soundtracku se bude nacházet a od níž fanoušci videoher očekávají návrat ke kořenům. A ve stejném duchu tak učinili i Limp Bizkit, kteří zase jednou složili hitovku vzývající jejich legendární desku "Significant Other" z roku 1999. Držet v napětí, rapovat jako zamlada a pak tam nahodit úderný refrén jako odjištěný granát. Hudebně je to naprostá paráda.

Otázkou k diskuzi zůstává textová stránka - v úvodu Fred říká, že mu chybí Chester Bennington z Linkin Park, v naprostém závěru zase hovoří o muchlování s americkou country hvězdou Morganem Wallenem. A do toho ještě zamotal i Davida Bowieho, u něhož alespoň lze rozeznat slovní hříčku s hitem "Under Pressure". Ale ten zbytek?

Na jednu stranu se tady obdivovatel Vladimira Putina pouští do svého oblíbeného tématu a nastavuje sám sebe ostatním jako fackovacího panáka, v refrénu ale zase úplně nesouvisle huláká, že "buď jsi kočka, nebo nejsi". A do toho ještě vytahuje letitou kauzu s Napsterem a přiznává se k tomu, že ho vykopli z párty Donalda Trumpa. Jak s tímhle vším souvisí střílečka od EA? Těžko říct.

Celé to totiž působí jako splácanina, v níž se potenciálně zajímavá klíčová slova objevují spíše proto, aby se o písničce psalo, protože je to marketingově vděčné. A jak známo, Fred a spol. se svou touhou po černobílém, konzervativním světě nikdy netajili. Stejně jako touhou po penězích, ostatně není to tak dávno, co se začali soudit o ušlý zisk s vydavatelstvím Universal Music Group.

Navzdory na nostalgickou strunu hrající hudební pasáži, která fanoušky formace bezpochyby potěší, je ale evidentní, že skupina neví jak dál a už vůbec netuší, co chce světu říct. A brát si pro vlastní obohacení do huby nebožtíky, kteří se nemůžou bránit, je přinejmenším nechutné a odsouzeníhodné.