Avril Lavigne se po dvou letech od alba "Love Sux" vrací s novým singlem "Broken Heart", na němž spojila síly s Machine Gun Kellym. Zatímco jejich předchozí spolupráce "Bois Lie" působila jako hravá hádka dvou hlasů, tentokrát se oba potkávají v mnohem temnější poloze.

Píseň otevírá křehká kytarová linka, do které se Avril vlamuje svým syrovým vokálem, a MGK ji vzápětí kontrastuje ostrým rapovým výpadem. Výsledkem je skladba, která drží pohromadě i díky chytrému produkčnímu mixu, jenž si pohrává s prvky pop-punku, emo rapu a alternativního rocku.

Textově je "Broken Heart" čistá bolest - Avril se vrací k motivům zlomených vztahů, ale podává je s větší vyzrálostí a odstupem. MGK dodává přímočarý rozměr, jeho verše působí jako vnitřní monolog někoho, kdo se brání otevřít staré rány. Společně tak vytvářejí dialog, který je stejně tak dramatem dvou postav jako upřímným odrazem jejich vlastních zkušeností. Skladba neustále osciluje mezi melancholií a explozivní energií, což ji činí jedním z nejintenzivnějších momentů letošní hudební sezóny.

"Broken Heart" je přesně tím typem písně, kvůli kterým si fanoušci Avril Lavigne zamilovali její ranou tvorbu a zároveň tím, co MGK drží na vrcholu současné rockové scény. Spojení obou světů funguje překvapivě organicky a ukazuje, že jejich chemie není náhodná, ale vyloženě přirozená. Je to hit, který má ambici prorazit nejen v rádiích, ale i na velkých pódiích, kde se smutek mění v kolektivní katarzi. Pokud by někdo hledal soundtrack k návratu pop-punku zpět do mainstreamu, našel ho právě tady.

9/10

Máte dokoukáno? Výborně. A teď se přiznejte - došlo vám, že jste se nechali nachytat, až ve chvíli, kdy se záběry v klipu začaly opakovat, nebo vám to došlo mnohem dříve? Písnička výše totiž ve skutečnosti vůbec 'neexistuje'. A ten hlas, v němž rodačka z Kanady zní jako v dobách své druhé (a nejlepší) desky, vůbec není její.

Jedná se totiž jen a pouze o výtvor umělé inteligence, která si nastudovala tvorbu obou interpretů a na jejich základě vytvořila píseň, která s vámi zacloumá a dost možná vás i dojme. Připomíná totiž to nejlepší, čím zpěvačka okouzlila před dvaceti lety. A ačkoliv je to celé pravé asi tak jako kočičí zlato, nejšílenější na tom je, že než se podíváte, na jakém YouTubeovém kanálu klip je, a přečtete si popisek, dost možná vám to dlouho nedocvakne. Protože ta písnička, bez ohledu na její skutečný původ, se prostě povedla!

Aby toho nebylo málo, úvodní odstavce nad klipem také vygenerovala umělá inteligence. Tentokrát v mé režii. Co k tomu dodat? Hudba, ale i hudební publicistika, jsou v háji. A budoucnost vypadá děsivě.