Ač je festivalová sezóna v plném proudu, Wohnout si i letos v červenci dopřáli koncertní pauzu, jak už mají několik let ve zvyku. O to víc energie pak vložili do nabitého setu v pražských Holešovicích. Nejednalo se o typický festivalový výběr ani o čisté best of - došlo třeba na novější kousky jako "Hasiči" či "Nevěsta", ale i na méně hrané skladby "Šaman" nebo "Bublina".

Úvodního slova se překvapivě ujal herec Marek Taclík, který se vtipně představil jako Josef, prý často zaměňovaný se svým známějším bratrem, čemuž však publikum nevěřilo. Společně jsme s ním a kapelou demonstrovali proti počasí skandováním "fucking weather". A i když se na začátku objevily drobné přeháňky, nakonec se počasí umoudřilo a pánové si mohli užít i západ slunce.

V Praze už odehráli přes stovku koncertů na různých místech, ale v Areálu7 vystoupili poprvé. Paradoxně to bylo nedaleko Fučíkárny, legendárního skateparku, kde se před lety dali dohromady - jen pár stovek metrů od svých kořenů. Během večera několikrát připomněli, že příští rok oslaví třicet let hraní ve stejném složení. Za tu dobu vydali deset alb a repertoár mají tak bohatý, že by na přehrání všech písní nestačil jediný večer. Ale jedna skladba nesmí chybět nikdy - "Banány" - a ani tentokrát tomu nebylo jinak.

Před většinou písní se ujal slova Matěj Homola. Legendární "Sej-ko-No-Pí" dostala nový kabát poté, co si Honza Homola zranil obě ruce a skupina musela skladbu přepracovat. Pátý člen Jakub Kohák, kterému je věnovaná píseň "Dobrý den, pane Kohák", sice chyběl, ale v publiku se objevil jiný známý vtipálek - grafik TMBK. Kohák je mimochodem autorem klipu k songu "Rayda", který zazněl i tentokrát.

Zaujala i volba Zemánkova outfitu - tričko "Udělej bordel!" z merche kapely Cocotte Minute. Obě formace se představí i na tradičním nohejbalovém turnaji kapel Festonda, který se koná poslední červencovou středu a jehož hlavními organizátory jsou právě Zemánek a Koráb, road manager Cocotte Minute.

Velkou radost udělaly skladby "Pedro se vrací", "Ganga", "Díky moc" nebo "Fanynka". Kytarovou řežbu skupina předvedla v "Depardieu", naopak zklidnění přišlo s "Tercií". Nechyběla ani "Čo poudala stara mama" v Zemánkově svérázném podání.

Závěr patřil dvěma písním, které snad nejvíc vystihují národní povahu - Moravou nepochopeným "Pepíčkům" a tradiční rozlučkové "Svaz českých bohémů". Na odchod pak zněla z reproduktorů "Praha už volá" od Karla Hály, známá z filmu "Vesničko má středisková". Už teď se dá tušit, že příští rok, kdy Wohnout oslaví velké výročí, připraví v Praze něco speciálního.