Osud tomu tak nejspíš chtěl, že se legendární Primal Scream do Prahy vrátili jen den poté, co si své zrušené vystoupení v novém termínu přijel vynahradit Bruce Springsteen se svým E Street Bandem. Navíc se show skotských rockerů odehrála jen krátce po skončeném Rock for People s fenomenálními Linkin Park v čele. To všechno by sice svým způsobem nemělo hrát žádnou roli, ale těžko se člověku brání srovnávání, zvlášť když má zmíněné velké koncerty ještě čerstvě pod kůží.

Primal Scream navíc do určité míry pracují s podobnými hudebními zbraněmi jako The Boss - stejně jako on má i frontman Bobby Gillespie okolo sebe početnou kapelu čítající kromě tradiční trojice bicí-kytara-basa také klávesistu, saxofonistu a dvojici vynikajících vokalistek. Zvuk linoucí se z reproduktorů byl proto i v případě jeho skupiny plný, bohatý a bez přednahraných příměsí.

Také podobně jako americký bard nepotřebují tito rockeři doprovodné projekce. Ty v Letňanech sloužily pouze k přenášení dění na pódiu divákům v zadních řadách, Lucerna Music Bar ale pochopitelně nic takového nepotřebuje - pokud jste tedy nestáli vyloženě kdesi za sloupem, protože klub se naplnil až po střechu.

Pomyslné hledání spojnic můžeme uzavřít také u elegantní image - zatímco Springsteen vsadil na kravatu a epesní vestičku, šlachovitý Gillespie hrál, jak je u něj rovněž dobrým zvykem, ve stylovém obleku, který akorát od posledně barevně proměnil z růžové na čistě bílou. Vydržel v něm zhruba do půlky vystoupení, pak už se natolik zahřál, že musel sundat alespoň sako.

S hradeckou hudební přehlídkou bychom našli také jedno nečekané pojítko - kapela se totiž nedávno nechala v otevřeném dopise slyšet, že naprosto podporuje své kolegy z hiphopové skupiny Kneecap, kteří právě v minulém týdnu na Rock for People hlásali podporu Palestině a ve vlastním politickém vyjádření se de facto postavila na jejich stranu.

Dost už ale srovnávání! Podstatné totiž je, že Primal Scream, coby pomyslný zákusek po víkendových hlavních chodech, dovezli do klubu své nové album "Come Ahead", které vyšlo v listopadu loňského roku jako jejich v pořadí už dvanácté. Tato skutečnost se pro vnímání jejich vystoupení stala klíčovou. Samozřejmě je v pořádku, že v Lucerna Music Baru zněly skladby především z něj, jen je ale potřeba dodat i to, že ta deska naneštěstí není tak nosná, aby jejich koncert unesl z celkem osmnácti přehraných skladeb hned osm zástupců z ní.

Tím spíš, když bohatá kariéra skupiny nabízí tak obrovské množství písní, z nichž by se dalo vybírat. Zvlášť nejslavnější sbírka, oceňovaná a dodnes velice poslouchatelná kolekce "Screamadelica" z roku 1991, k níž ostatně formace stále ve stánku s merchem prodávala slavným logem vyzdobená rudá trička, zůstala zastoupena pouhou čtveřicí písní. Shodou okolností to také byly ony, které koncert vygradovaly k finále.

Zatímco v úvodu působil frontman ještě trošku vyžile, unaveně a bez většího elánu lehce roztleskával publikum, jakmile čas pokročil, dojmy se zlepšovaly. Formace míchající v průběhu své historie snad všechny myslitelné žánry se z hypnotických, místy až opakujících se pasáží, z nichž v minulosti čerpali třeba Kasabian, propracovávala setlistem dál ke stále divočejším, hybnějším kompozicím.

Hezky to šlo vidět v části, kdy rockovou vypalovačku "Swastika Eyes" se silným drajvem vyměnili muzikanti za nesmírně populární "Movin' On Up" právě z období, kdy koketovali s taneční hudbou. Následující hit "Country Girl" jim do toho zase zapadl jako uhánějící parní lokomotiva a ukázka toho, že ještě v roce 2006 uměla kapela složit silné refrény.

Pomyslný vrchol ale nabídla samozřejmě až skvostná "Come Together", v níž se skvěle předvedly vokalistky, jejichž výkon připomněl, že cizí pro Primal Scream nejsou ani takřka gospelové sbory. Jako mantra opakující se fráze "Come together as one" zněla Vodičkovou ulicí i poté, co po takřka dvou hodinách koncert skončil a fanoušci se rozešli domů.

Užili jsme si to, ne že ne. Jen ty stále živé zážitky z předchozích dní rezonovaly ještě natolik silně, že jinak výteční veteráni ostrovní scény zůstali lehce v jejich stínu.