Slovenská královna hitparád Sara Rikas se poprvé široké veřejnosti představila jako první ženská tvář labelu MILION+, u kterého vydávají třeba Yzomandias nebo Nik Tendo. Od té doby má na kontě několik spoluprací s velkými jmény - zmíněným Yzem nebo třeba s rapperem Separem. Sára vyniká sametovým hlasem, který po energických salvách slov hladí uši i duši hlavně v refrénech. Stačí to ale na samostatné album?

Nejspíš ano, jinak by přece neměla skoro 700 tisíc posluchačů na Spotify. Od desky "Ja, Sara" však nečekejte hudbu, jakou obvykle uslyšíte od ostatních z vydavatelství. Nová tvář r'n'b ví, že jí nejvíc sedí jazz-rapové kompozice. Beaty na celé desce zní minimalisticky, vokály jsou jemné, texty vyšperkované a poetické. Z celého alba čiší snaha o samostatnost a kromě singlů z něj rozhodně nejde cítit snaha probojovat se za každou cenu do sluchátek celého Česka a Slovenska. A možná právě to je důvod, proč nahrávka tak dobře funguje.

Sára píše syrově a všechno, co zpívá, proto zní uvěřitelně. Autenticita z desky tryská na kilometry. Třeba v první vydané skladbě z alba "Iné Plemená", v níž hostuje Viktor Sheen, se slovenská zpěvačka skoro až vyzpovídává z toho, jak vyrůstala a co ji formovalo. Celou písničku promlouvá k mámě a vypráví jí, že i přes všechny překážky nakonec došla daleko. A i když jde v jejím hlase cítit bolest, nechybí v něm ani naděje, že nemusíme skončit tak, jak si myslíme.

Finální balada "Cigarety" zlomí srdce snad každému, kdo se do ní zaposlouchá. Odmítnutí vždy bolí, Sára ale řeší druhou stranu - jak těžké je odmítnout někoho, kdo je skvělý, ale něco mu chybí? V doprovodu živých bubnů a skvělé kytary Matěje Tuckera její sametový hlas vyniká snad nejvíc z celé kolekce. Přestože v tomto případě už nejde o rap ani náhodou, je to písnička z hloubi její duše. A slzy, které jí při psaní určitě padaly na papír, se odrážejí i v očích posluchačů.

Na desce se samozřejmě najde i pár nedostatků. Necelých 27 minut a devět skladeb je prostě málo, a tak se "Ja, Sára" rychle oposlouchá. Trošku zbytečně z uměleckého hlediska působí hostovačky, mají ale samozřejmě smysl v tom, že její hudbu dostaly k posluchačům. Nejslabší je bezpochyby "Tempo za 2", v níž hostuje slovenský rapper Raphael. Jeho příspěvek ale působí spíš jako rychle dodaný doplněk, který písničce spíš ubližuje, než pomáhá. Naštěstí zbylé dvě spolupráce dávají smysl a nepůsobí jako pěst na oko.

Sara Rikas přináší svěží vítr do trochu zatuchlé české rapové scény. Pokud si zachová svoji autenticitu, má před sebou zářivou budoucnost a možná jednou předčí i své kolegy z labelu. Deska "Ja, Sára" je na debut možná až moc dobrá a její další projekt tak bude muset být ještě lepší. Snad se jí to povede.