Kdo se zajímá o hudbu a alespoň občas si prohlédne televizní program, musel zachytit existenci brněnské hudební kavárny Stará Pekárna. Právě v ní se točí pravidelný pořad ČT1 "Blues ze Staré Pekárny", jehož zaměření snad nemusím přibližovat. V této kavárně také dvakrát vystoupil Juraj Turtev (aka Dura) se svými přáteli Erichem Procházkou, Igorem Sabo, Martinem Zajkem a speciálním hostem Andrejem Šebanem pod názvem Dura & Blues Club. Právě tato vystoupení nyní vycházejí na CD pod názvem "Live At Stará Pekárna".

Většina písniček souboru pochází z Durova pera a jak sám autor říká, jde v nich o vyjádření atmosféry klidu, osobní spirituality, ale i naivní ulítlosti a recese. Celé album je tedy protkáno pomalými bluesovými melodiemi, vynikající prací kytaristů, ale bohužel i pouze průměrným Turtevovým vokálním výkonem.

Samozřejmě by to nebyla nahrávka vydaná Indies Records, kdyby nependlovala mezi styly. Předělaná lidová písnička "Prečo si ma vyvolala z krčmy von" si bere něco z folklóru, "Zuza blues" je jazzovější, tak trochu ragtime. "Nech je prča" vás chytne za ruku a doputuje s vámi až do daleké, po celý rok prosluněné Jamaiky. "Walking Goldfish Blues" zní zase jako legendární písnička "Riders On The Storm" mé oblíbené rockové kapely The Doors. Nejlepší písničkou je hudebně barevná meditační píseň "Kľud a piesok", která celé CD jak otevírá, tak i svou druhou ethno-verzí uzavírá. Právě tato písnička napovídá, jakou roli hraje v kapele um jednotlivých hudebníků při fantastických improvizacích. Když si totiž poslechnete za sebou obě verze "Kľud a piesok", neuvěříte, že je to jedna a táž písnička - a to i přesto, že je v ethno-verzi stále slyšet původní motiv.

Perfektní práci odvedli při tvorbě alba i výtvarníci, neboť tak jednoduchý a přitom zajímavý a vtipný obal je paráda. Pštros s hlavou ukrytou v dlážděném chodníku, kterému vykukuje ze zadku nějaký fundamentalista s těžkým kulometem, se zalíbit prostě musí.

Celkově cédé působí klidně až meditačně, což je v některých momentech docela i na škodu. V půlce desky by totiž taková rychlejší věc, třeba boogie-woogie, dodala energii a připravila posluchače na další poklidnou plavbu nádhernými tóny.