Nebudu zastírat, že mě potěšilo, když se tyto dvě slovenské party spojily a hudebně propojily. Považovala jsem to za výborný a originální nápad - trochu risk, ale zároveň s jistou dávkou opatrnosti. Korben Dallas sleduji už delší dobu, zatímco Billy Barman jsem objevila poměrně nedávno a postupně si získávají mé sympatie.

Obě skupiny vydaly minulý rok skvělá alba - Korbeni "Pohyb!" a Barmani "Galéria duševného zdravia", za kterou jsou dokonce nominováni v českých Cenách Anděl v kategorii Slovenské album. Dalším pojítkem je fakt, že v čele obou kapel stojí zpěváci shodného jména Juraj, každý však disponuje jinak charismatickým a výrazným hlasem. Spojuje je také jejich kvalitní hudba.

Den před pražským koncertem vystoupili na brněnské Flédě a přejezd po D1 zvládli bez potíží. Každá kapela předvedla svůj vlastní set v délce zhruba hodiny a čtvrt. Společně pak zazněly dvě skladby, vytvořené speciálně pro tuto šňůru, které si fanoušci mohli zakoupit na unikátním nosiči.

Večer odstartovali Korben Dallas, kteří představili to nejlepší ze své tvorby. Nechyběly známé hity jako "Za sklom", "Otec" či "Běh", ale také tanečně laděná "Zapadáme" či rocková "Vyčítáš". Poslední jmenovaná, spolu s písněmi "Železný vlak", "Som dosť dobrý?" a "Aké to je", si našla v setlistu své pevné místo. Před písní "Spovede" přišla věnovací část - adresovaná současné slovenské ministryni kultury -, s návrhem upravit text "Ujo, vy trepete!" na "Teta, vy trepete!" Vtipné a trefné. Formace se nebojí být odvážná a stát si za svým názorem, což potvrzuje i její vystoupení na různých protivládních protestech.

Bubeník Ozo - muž malého vzrůstu, avšak velkého ducha a humoru - připravil seminář, aby z koncertu odcházeli všichni obohaceni. Podle jeho slov, pokud bude převaha českých diváků, zazní skladba "Otec", pokud slovenských, zahrají dva současné největší trendy fláky. Nakonec vyhrála druhá možnost, což šlo předvídat, vzhledem k tomu, že v Česku ještě nemají tak širokou fanouškovskou základnu jako doma. Následně však všechny pobavili, když zahráli lidovou píseň "Na Kráľovej holi" ve speciální úpravě a skladbu "Sklíčka dotykov" od skupiny Modus.

Na "Otce" nakonec také došlo. A Juraj Benetin seskočil s kytarou mezi diváky. Při "Teórii všetkého" publikum rozesmála poznámka, že pokud nepomůže se zpěvem, Bůh to vidí. Na závěr jejich setu přišli členové Billy Barman, aby společně zahráli píseň "Netradičná rodina" - první společný singl, který ukázal, že jejich spojení bylo správnou volbou. Pódium se v ten moment zcela zaplnilo a atmosféra vrcholila. Následovala půlhodinová technická přestávka na přestavbu scény.

S Barmany přišla na scénu lehkost a uvolnění. Vsadili na nové skladby - zazněly například chytlavé "Hory medzi nami", "Karamel" či "Víno z Tesca". Do programu zařadili také píseň "Len šedá", kterou dlouho nehráli, a "Traja", při níž se do zpěvu zapojilo celé publikum. Při prvně jmenované skladbě mi doslova naskočila husí kůže díky úžasnému přednesu klávesových tónů. V úvodní písni "Zero" zmiňují jméno jejich basistky Laury, která se ke kapele připojila před několika lety a do sestavy skvěle zapadla. Nechyběl ani dotaz "bude to stačiť?" na množství vína ve sklenici, což posloužilo jako předělový bod pro stejnojmenný song.

Barmani hráli také pro svého manažera, který ten den slavil narozeniny - všichni jsme mu společně zazpívali "Happy Birthday to You". Jako příjemné překvapení dorazil zpěvák Lasko z kapely Para, která s nimi na podzim hrála také v LMB, a její album "Pre všetko okolo nás" je také nominováno na Cenu Anděl. Dalším hostem byl Juraj Benetin z Korben Dallas, který svým vokálem podpořil píseň "Rodina iná". Juraj Podmanický poté sólově zahrál skladbu "Vrkoče". Na závěr skupina pozvala několik fanoušků na pódium, aby si společně zatancovali a vychutnali atmosféru úspěšného večera.

Koncertu nechyběla skvělá gradace - zvukově náročnější Korbeni zahráli jako první, po nich následovali odlehčení Barmani. Alternativní hudební styly se propojily v harmonický celek. Jak už jsem napsala, publikum tvořili převážně Slováci. Škoda, že podobné kapely nejsou v Česku v mainstreamu, místo nich tu dominují slovenské vykopávky či rádiové hity stále stejných jmen.

Společný koncert se opravdu povedl a doufám, že tato spolupráce nebyla poslední, protože jim to dokonale sedlo - jak by jistě řekl Paľo Habera za dob svého porotcování v SuperStar - "jako nočník na prdel".