Ostravský Barrák Music Club od září 2023 funguje na nové adrese v ostravském Přívoze, původní prostor na nábřeží Ostravice ustoupil komediálnímu klubu Štěpána Kozuba. Klub hostí široké spektrum muziky od folku po death metal a není mu nic cizí. Večerní příchod do nového Barráku v ponuré uličce má svoje nepopiratelné kouzlo. Dobrá kulisa pro koncert německé synthpopové (polo)legendy!

Samotný velký sál se navíc nachází na místě bývalé sokolovny a během produkce se stále čepuje do skla, což mi přijde v dnešní době naprosto neuvěřitelné. Vzpomněl jsem si na film "Blues Brothers", kdy Jake s Elwoodem hráli v country klubu v americkém Vidlákově za drátěným pletivem, které je chránilo před lahvemi metanými nespokojenými rednecks. Tohle se na vystoupení Camouflage naštěstí nedělo (i když mi pod nohama přece jen křupala rozbitá sklenice) a večer se nadmíru povedl.

Publikum pochopitelně sestávalo z převážně věkově trochu pokročilejších posluchačů v černém oblečení a bylo vidět hodně triček Depeche Mode, stejně jako hardcore fandů Camouflage, kteří přijeli z Polska a Slovenska, ačkoli kapela zahraje i v Bratislavě (a následně i v Praze). Samozřejmě, že se jednalo hlavně o nostalgický večer, nakonec si jej ale mohl užít i nezaujatý posluchač, který zná pouze ty dva hity.

Skupina totiž přivezla výbornou show, kvalitní zvuk, krásné projekce, dobře poskládaný setlist a zahrála v tak akorát velkém prostoru. Zpěvák Marcus Meyn hned od nástupu naprosto ovládl pódium. Šlo poznat, jak je pěvecky a pohybově v pohodě, vypadal a zpíval fakt dobře, komunikaci zvládal na jedničku. Klávesák Heiko Maile vše s úsměvem jistil v centru u kláves, a ačkoliv třetí z kapely, Oliver Kreyssig, se koncertů fyzicky neúčastní (zapojil se jen z projekcí), formace si dovezla i bubeníka a kytaristu - a to bylo terno.

Živé bicí, stejně jako v případě Depeche Mode, dělají z vystoupení elektronické nebo synthopové kapely regulérní rockový koncert. Skladby jako "Me And You", "I'll Follow Behind" nebo "We Are Lovers" díky razantním bubnům získaly parádní drajv. Poslední jmenovaná skladba se skvěle přelila do "Blue Monday" od New Order (a pak plynule zpět) a to byl vrcholný okamžik show. Naopak nádherné zjemnění přinesl láskyplný závěr celého večera v podobě "Love Is A Shield" jen s akustickou kytarou.

S nynějším revivalem hudby osmdesátých let se občas díky Tik Toku nebo televiznímu seriálu typu "Stranger Things" nebo "The Last Of Us" vynoří dávný hit a začne žít novým životem. Možná to bude i případ Camouflage, až někdo dobře použije nebo předělá "The Great Commandment" či "Love Is A Shield", opravdu bych jim to přál.

Ačkoliv je aktuální turné především vzpomínkové, pánové pracují na novém materiálu (vždyť poslední řadovka "Greyscale" vyšla už před deseti lety!), ukázky z něj představují i na tomto turné a je se na co těšit. Tak snad brzy!