Pryč jsou doby, kdy Lucce utíkaly "Neposlušné tenisky" a byly chvilky, kdy ve svém snu o zpívání měla hodně velké trhliny. Ty se spojily až s příchodem hitu, který dodnes drží určitý primát, ano mluvím o "Láska je láska", o který byl i velký zájem na hudebním veletrhu v německém Mnichově. První deska, tehdy u Monitoru "Missariel" (1992), to byl moment, kdy se začaly sypat nabídky ze všech stran, tedy pokud mluvím o muzikálech nebo filmu. Na tomto místě asi nemá cenu přibližovat vše, co Lucka Bílá zvládla za posledních zhruba jedenáct let, bylo toho požehnaně. V pořadí pátá deska, když nebudu počítat onen ulétnutý debut u Supraphonu s již zmíněnými "Neposlušnými teniskami", přeci jen přináší po dlouhé době čerstvý vzduch z tvůrčího trojlístku Bílá/Osvaldová/Soukup. Po dvou albech coververzí je tu po neuvěřitelných devíti letech od "Lucie Bilé (Haňa Zaňa)" novinka "Jampadampa". Tu předznamenal prázdninový hit "eSeMeS", který se jako jediná tváří coby předělávka jakéhosi zahraničního hitu, jak soudím podle autorů hudby.

"Jampadampa" se dá hodnotit ve dvou rovinách, textové a hudební. Textovou složku převážně obstarala Gábina Osvaldová, její rukopis nevytratil nic ze své nápaditosti a chvilkami až hořkého vtipu. Vyjímku tvoří píseň "Unesený" z továrny značky Hapka/Horáček, ta vyšla již na albu "Mohlo by tu být i líp" (2001). Ondřej Soukup překvapil, přichystal nápadité melodie, do kterých vtiskl nejen výdobytky doby. "Černá kočka" se v závěru pěkně roztančí a v mnoha písních je slyšet různé zvuky elektroniky. Oproti jiným deskám Lucky Bílé tak novinka působí moderním dojmem, i když aktuální singl "Jampadampadampa" nechává připomenout doby skoro dávné. "Všechno je ve hvězdách", již zmíněná "Černá kočka" nebo smyčci protkaný "Čas" jsou vrcholy desky. Duet s Michalem Kocábem "Jednu malou" evokuje jeho experimentální rašení na "Za kyslík", trochu vokoderu do vokálů a povedená melodická linka. "O cikánském pláči" je spolupráce s Kale, které si Lucka vypůjčila od kolegyně Věrky a jedná se o vesele rozjuchanou věc. Jako absolutní nedopatření působí na albu bonus "Novamba", což už podle jména zavání, ano je to tak, letní znělka nejmenované televize udělaná jako hitovka v duetu s Martinem Poštou, ke koncepci desky to vůbec nesedí a nepostačí ani pětisekundová mezera, bude to věc, kterou si pouštět nebudu.

Díky hlasovému rozletu hlavní aktérky a podkladu od Ondřeje Soukupa vzniklo zajímavé dílko, které se dobře poslouchá a naráží na zajímavá témata. Už třeba vím, že postel není přístav a ani dům ("Vokurky") a krutá realita dění ve starém parku na ostrově Kampa ("Jampadampadampa"), kde raději ani po setmění není radno vstupovat a Lucka se zde virtuálně potkává s feťákem, který škemrá o nějaký ten peníz na pitivo a dostane jen přiměřenou hodnotu věku první dámy české pop music. Mylná domněnka "Všechno je ve hvězdách a já jsem sebevrah..." ("Všechno je ve hvězdách") vás nachystá na erotickou chvilku v "Černé kočce", posuďte sami: "Líbáš mě na jizvu na rameni, líbáš mě do důlku v podkolení, líbáš mě dvakrát na mou horu Říp, líbáš mě, líbáš - čím dál tím líp." "Unesený" je textově též hodně povedený, ale nechat se unést velkým ptákem a poznat větry v poušti Gobi, to bych tedy rozhodně nechtěl. Rozesněná a posmutnělá revize mysli nad tématem "Čas" patří k velkým vrcholům "Jampadampy". Gábina Osvaldová napsala chvilkami až chmurně vyhlížející texty, které však mají svůj logický začátek a konec.

Prodej desky vzal prudký náběh, po necelém týdnu prodeje je již "Jampadampa" platinová. Je poznat, že Lucka Bílá má slušnou posluchačskou základnu, která ji skoro urvala ruce, když konečně vydala svou albovou novinku. Ta se, myslím, povedla, slabších momentů je tu poskromnu, tedy až na "Novambu", tu raději neberu jako regulérní součást desky. Prý se již kují pikle na další počin, nechme se tedy překvapit a prozatím si prozpěvujte "Jampa-dampa-dampa-dampa"!