Hudba spojuje. Opravdu. Proto Michal Horák natočil s Katem z Prago Union společnou píseň "Kde vlastně jsou". Jsem za to fakt ráda, protože jsem jejich spolupráci snad trochu podnítila ve svých rozhovorech s nimi. Talentovaný písničkář, který si libuje v legraci, miluje Katovu tvorbu, kterého označuje za textařského Boha (a dokonce na něj pařil v kotli s Karlem Plíhalem na koncertě v Olomouci).

Když jsem se ho před čtyřmi lety ptala, jestli by si dokázal představit spolupráci s tímto respektovaným raperem, který mimo jiné získal i nominace na letošní hudební ceny Anděl, dozvěděla jsem se toto: "Kato by do žádné sranda věci nešel, on ve svých věcech servíruje těžký život. Ale bylo by mi ohromnou ctí. Napsat něco, do čeho by on šel, to by byla velká výzva, ale není to zatím v plánu. Nechám si pro to prostor. Mám pár nápadů, který si nechávám v šuplíku uzrát. Nebránil bych se napsat něco vážného, kdyby si o to řekl někdo jiný, ale humor je můj nejpřirozenější jazyk už od malička. Takže pokaždé tam musí být aspoň lehce nadsázka, bez toho by mi to vůbec nesedlo."

Na to konto mi Kato v rozhovoru o rok později na otázku, zda by se tomu bránil, odpověděl: "Vůbec ne, naopak, baví mě výlety jinam. Když je dobrá písnička, není to vůbec těžký. Horší je mě dohnat, ale ve finále to není nemožný."

Nakonec se hudebníci tedy dali dohromady a vznikl pohodový song, v němž polemizují nad starými přátelstvími a vzpomínají, co vlastně dělají lidé, se kterými leccos prožili, ale vlastně je už dlouho neviděli.

"Až nedávno mě napadlo téma, které máme bezesporu oba hluboko zakořeněné - stará přátelství, o která je dobré se starat, i navzdory tomu, že jsme ve svých životech každý už jinde než dřív. Pak už stačilo jen pár dobře naplánovaných i neplánovaných mejdanů u Kata ve studiu ve Strašnicích a píseň byla na světě. Kato se dokonce sám dobrovolně ujal produkce skladby a nechal na ní fakt kus práce. Koukat mu pod ruce v pracovním procesu bylo neskutečně inspirativní. Tenhle song je pro mě důkazem, že když se sejde společná myšlenka a zájem o věc, odlišnost hudebních žánrů obou umělců je úplně podružná," komentuje vznik skladby Horák.

Ve výsledku se jedná o povedený kousek, kde Michal Horák vykročil jednou nohou ze své bubliny, a dokonce rapuje, přitom tou druhou stojí stále stejně - nechybí tak jeho typický humor.

I když dvojice vypadá téměř jak táta se synem, písnička věkový rozdíl smazává a jde z ní dobrá nálada. V klipu od Tonyho Košaře se kromě ústřední dvojice sedící na gauči mihnou mimo jiné třeba Thom Artway, Eliška a Jenda Vávrovi a další. Song se odehrává prostřednictvím dialogu u playstationu a dobrého pití, zatímco za jejich zády probíhají přátelská setkání.

Písničku budete moci slyšet i naživo 26. února v pražském Lucerna Music Baru. Pokud tedy Kato, známý svou nedochvilností, včas dorazí.

8/10