Návrat My Dva Trio - tedy sestavy Jiří Šoltis, Václav Khýr (též moderně jazzoví Chops) a Tomáš Vašut - přišel v roce, který toho v písničkářské sekci pomyslného startovního pole nabídl spoustu dobrého. Skvělé návraty bardů Mišíka, Merty a Třešňáka, silný debut Jana Váni, podařené desky Kvietah či Mirka Kemela, to je všechno věru tuhá konkurence. Přesto se vedle zmíněných může My Dva Trio směle zařadit.

Posun mezi bezejmenným debutem a kolekcí "Vystupovat!" je značný. Songwriting dospěl, zvuk nakynul, album nabízí větší aranžérskou propracovanost. Nepřišlo ale o křehkost, akustickou načechranost a celkovou hodnost. My Dva Trio spíše hladí, než aby čechralo, posluchači přináší klid, usebrání a prostor pro přemýšlení nad prostými, ale velmi funkčními básnickými obrazy.

Prvotina se obracela k domovské krajině kolem Opavy, dvojka už plnými doušky čerpá z velkoměstské poetiky Ostravy. "Na město sed opar / Jak na mrtvého hlína / V mlze doby od choroby / Město hřbitov připomíná," přináší syrovost podzimu "Dušičková", "Nárazník zčernalý je z tuhé ocele / Hosana Gloria šel podle plánu / Lokálka zacinká jak zvony v kostele / Jak Petr klíčema: Otevřte bránu," spojuje zase "Studentská" profánní se sakrálním - ostatně, jakási bytostná, prožitá víra se tu objevuje vícekrát.

V písni "Moře" pak muzikanti přímo tematizují jednu z městských čtvrtí, Přívoz. Textům vedle schopnosti básnické zkratky neschází ani odlehčený nadhled - vždyť taková "Chodím na pivo sám" se slokou "Jen cizí pijou tu / teplého Braníka / známí jsou v chomoutu / tak šetří na právníka" asi v leckteré mysli zarezonuje.

Skladby si drží zpěvnost a jakousi přímočarou melodičnost, z celku vyzařuje skromnost a klid. Některé refrény (třeba jako ten ve skladbě "1. listopad") ale umějí kousnout - i proto, že natolik výrazně melodickými místy se tu, alespoň ve zpěvových linkách, spíše šetří. Není to výtka - My Dva Trio chtějí texty sdělovat a žádají si posluchače, který se soustředí. A vyklenutí refrénu, třeba v již zmíněné "Studentské", spolu se zvoněním tramvají, je k tomu ideálním prostředkem.

Zvukové jádro ve složení kytara - bicí - housle příležitostně doplní dechy, smyčcový kvartet (místy tedy hudbu možná trošku moc sladí, ale to je spíše záležitost vkusu) nebo velmi dobře použitý saxofon - skvělý třeba v najazzlé barovce "Smuteční slavnost". V závěrečné skladbě "Ukolébavka" si zahostovala další výrazná písničkářská naděje, NIKA.

"Vystupovat!" je milá deska, bezkonfliktní. Pohladí, potěší, ale nečiní tak prvoplánově. Texty nabízejí dostatek míst k přemýšlení, hudba přináší dostatek barev i vrstev, do nichž vám dělá radost se nořit. My Dva Trio udělalo velký krok kupředu. Jedna věc se ale od debutu nezměnila - tyhle muzikanty se vyplatí pozorně sledovat.