Obvykle se koncertním předskupinám hlavních hvězd večera v následných reportážích příliš prostoru nedává, zmíní se něco o napolovic skřípnutém výkonu aparatury a v horším případě o pískotu nedočkavého publika. To se ovšem netýká hosta koncertu Support Lesbiens v Ostravě. Předkapelou byla nadějná mladá partička 100°C (pro klima v hale ten večer velmi příznačný název), jež nedávno úspěšně zabodovala v talentové soutěži Coca Cola Popstar. Na konci jejich třičtvrtěhodinového energického setu je diváci vyprovázeli velmi sympatickým způsobem, aby ocenili nadšený výkon skupiny kombinující různorodou směsku stylů od tvrdého rocku až po ragga, kde se v pohodě směstnají samply a skreče s živými trubkami.

Po slibném úvodu a za neustále narůstající teploty v Tatranu nastoupili Support Lesbiens za zvuků intra k titulní písni již platinového alba "Tune Da Radio" (mimochodem, aniž bych chtěl dělat nějakou reklamu, merchandising k desce kapela zvládla velmi dobře - kvalitní trika a čepice se prodávaly za slušné ceny). Již od nástupu byla jasně patrná muzikantská jistota a to, že si kapela uvědomuje svou kvalitu. Kromě zpěváka Kryštofa Michala (byl výborný!), jenž logicky na sebe strhával pozornost, a excelentního kytaristy Yardy Helešice, který si s frajerskými pohyby po pódiu vykračoval coby mlsný lev v kleci, se zbytek playerů téměř nehnul z místa a poctivě drhnul tu svou. Neviděli jsme žádné zbytečné exhibice, na improvizace nezbylo místo, vše šlapalo a klapalo.

Celý koncert, pokud se nemýlím, byl postaven pouze na skladbách posledních dvou desek. Hitovky zapracovaly dle očekávání a publikum se bez problémů chytalo na "Bet My Soul", "In Da Yard", nejvíce na "Sweet Little Something" i další písně. Supporti se nebáli vystřihnout i tzv. melodický bloček, bez uzardění jej lze označit za popový. Velmi příjemným osvěžením byla akustická "Someone Else's Lies" (jak by zněli SL unplugged?), ale přesto se mi nejvíce kapela líbila v průraznějších skladbách s hutnou basou a ostrou kytarou. Jakoby platilo, že čím těžší závaží odhodíte, tím výše vyletíte - přitvrzený "Fisherman's Friend" nebo nejtvrdší pecka večera, těžkotonážní "M. F. Stealing", se mi zamlouvaly nejvíce.

Scéna, svým důmyslným tvarem a osvětlením navozující dojem zvětšujícího se prostoru, měla jedinou chybičku, světla přebíjela zadní projekci, takže pohyblivé obrázky se daly často spíše jen tušit. Očekával jsem, ale nedočkal se, i pár vzpomínkových kousků z prvotního crossoverového období Support Lesbiens - škoda, mohlo to být zajímavé. Jinak show byla ovšem velmi dobře připravená a promyšlená, všechna čest. Kryštof neustále opakoval, jak se kapele ten večer dobře hrálo, chválil propocené diváky a i když jsme věděli, že se to tak prostě dělá, byla to pravda. Spokojenost mohla být oboustranná.

Support Lesbiens, 100°C, Hala Tatran, Ostrava, 2.10.2003