Thom Zimny se v posledních dvou dekádách vyprofiloval v jednoho z nejvýraznějších tvůrců hudebních dokumentů - a taky ve dvorního spolupracovníka Bruce Springsteena. S Bossem totiž, počítáme-li i ten poslední, připravil devět dokumentů či koncertních záznamů. K tomu musíme připočíst i Zimnyho střihačskou práci na živácích téhož muzikanta a samozřejmě i jeho činnost věnovanou jiným umělcům - Elvisovi Presleymu, Johnnymu Cashovi, Williemu Nelsonovi, The Beach Boys. A taky Sylvesteru Stalloneovi, ale to už bychom sahali do trochu jiného soudku.

Springsteen zve každopádně Zimnyho ke spolupráci často a rád. Natočil s ním intimní koncertní one-man show "Springsteen On Broadway", pohled do studia na natáčení krásné desky "Letter To You" a zároveň meditace nad smrtelností či speciální živák ze stodoly k albu "Western Stars". Všechno to nabídlo pomyslné nakouknutí do kuchyně i jasnou linku, se kterou se mohl divák ztotožnit. "Deník z turné" se bohužel rozkročil příliš mnoha směry, ale uspokojivě uzavřít dokázal jen některé.

Začíná jako pohled na zkoušky na turné The E Street Bandu, nabízí záblesky koncertní historie kapely, vzpomínky na zesnulé klíčové členy, názory fanoušků, rozjímání nad smrtelností (opět). Sleduje, jak se vytváří koncertní magie a v čem vlastně tkví Springsteenova síla. Má bohužel velkou snahu k obsahové rozbíhavosti, spoustu témat ale jen nakusuje.

Historie The E Street Bandu, nervózní zkoušky po dlouhé pauze, vztah fanoušci-Boss: Všechno jsou to témata, která obstojí na ploše celovečerního dokumentu - o tom posledním ostatně už jeden existuje, jmenuje se "Springsteen and I" -, v tomto snímku ale zůstala jen načrtnutá a nezískávají prostor, který si zaslouží.

Samotná linie z turné, která se noří hlouběji do setlistu a jeho koncepce, zkoumá techniku za tím, jak udělat na první pohled dokonale spontánní show i jedinečnost zpěvákovy pódiové osobnosti, funguje parádně. Ale stejně zůstává spousta otázek - například ta, proč skutečné pohledy za kulisy, tedy na osvětlovače, zvukaře a další, dostaly prostor až v závěrečných titulcích?

Film chytrým způsobem pracuje s Brucem Springsteenem samotným. Jakkoliv se jedná o centrální figuru veškerého dění, přebírá de facto jen roli vypravěče. Čas ke sdílení svých pocitů i vzpomínání dostane každý člen The E Street Bandu, včetně zesnulých Clarence Clemonse a Danyho Federicciho, a řada fanoušků. Zato samotný protagonista promluví na kameru jen jednou - a ještě se navíc s vysokou pravděpodobností jedná o archivní záběr.

Pokud ve filmu Springsteena zachytíte mimo koncertní či zkouškové dění, objevuje se zde jako mlčenlivá figura probírající se fotkami a plakáty z minulosti. Film proto místy chtě nechtě navozuje dojem jakéhosi prapodivného nekrologu: "Takový ten Springsteen byl, tohle je jeho pódiová energie." Jenže, on stále JE a na turné vyjede i příští rok. Pokud mělo jít o jeho portrét, v tomto ohledu výsledné dílo poněkud selhává.

Působí až příliš ideálně, až příliš bezproblémově. Pověstnou energii a radost koncertů Bosse ale zachycuje poměrně přesně a pohlcujícím způsobem. Nabízí se otázka, jestli by lepší službu neudělal klasický koncertní záznam - v tomto ohledu může pomoci téměř dvouapůlhodinové stejnojmenné album dostupné na streamovacích platformách (viz výše) -, třeba jen ozvláštněný nahlédnutími do zákulisí. Ve stávající podobě toho chce říct snímek moc, ale nemá na to úplně prostor.

I tak zůstává "Deník z turné" další povinnou četbou pro fanoušky Bruce Springsteena. Ti, co o něm možná nevědí tolik, budou sice trochu tápat, ale třeba je zhlédnutí ponoukne k tomu, aby na jeho koncert vyrazili.