07.11.2024 13:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Archiv Mezzoforte
Island dal hudebnímu světu spoustu výrazných jmen. Funk-jazzoví Mezzoforte ale patří mezi ty, kteří pomáhali pomyslné dveře otevřít. Už v pátek 8. listopadu zahrají v rámci festivalu Groove Brno. V krátkém rozhovoru jsme nakousli současnou hudbu u nich doma i ve světě, ale i to, jestli je stále baví hrát hit "Garden Party".
Jak byste popsali Mezzoforte? Jaké prvky jsou podle vás pro váš zvuk zásadní?
Není snadné nás zařadit do jedné kategorie. Funk a jazz pro nás byly vždy důležité, takže jazz-funk (nebo chcete-li funk-jazz) patří mezi označení, které můžeme přijmout. Tři klíčová slova, která máme rádi, jsou každopádně melodie, groove a harmonie.
Mezzoforte
Islandská jazz-funková formace Mezzoforte patří mezi nejvýznamnější jména tamní scény. Založená byla v roce 1977 a proslavila se hitem "Garden Party" z roku 1983. Kapela vydala celkem dvanáct studiových alb, přičemž poslední deska nese název "Islands" a vyšla v roce 2013. Skupina se proslavila kombinací jazzových a funkových prvků, stále aktivně vystupuje a nahrává novou hudbu.
Jak vnímáte svou roli při reprezentaci islandské hudby na světové scéně? Přece jen jste jednou z prvních islandských kapel, která získala mezinárodní uznání.
Možná nejsme první islandská kapela, kterou si většina lidí vybaví, ale byli jsme úplně první, kdo dosáhl nějakého mezinárodního úspěchu. Hrajeme hudbu, která nepatří do hlavního proudu, a tak si na nás mnohdy nevzpomenou, když přijde řeč na islandskou muziku. Shodou okolností pocházíme z Islandu a rádi odpovíme na jakoukoli otázku týkající se naší země, když se nás na ni někdo zeptá. Národnost ale, když píšeme nebo hrajeme naši hudbu, nijak v úvahu nebereme.
Jak v současnosti vypadá jazzová scéna na Islandu?
Na Islandu žije na tak malý počet obyvatel poměrně hodně dobrých hudebníků, což platí i pro jazz. Hudební scéna je ale velmi malá a v posledních letech se tam prostředí pro živou hudbu opravdu zhoršilo, stejně jako v mnoha jiných zemích. Zavírají se hudební kluby a muzikanti nemají kde hrát. Naštěstí někteří mladí lidé stále rádi hrají a poslouchají improvizovanou hudbu. Na mezinárodní scéně se etablovali umělci jako ADHD, Skuli Sverrisson, Hilmar Jensson, Sunna Gunnlaugs či Anna Greta Sigurdardottir.
Skladba "Garden Party" dodnes platí za jednu z vašich nejuznávanějších. Co pro vás osobně tato píseň znamená a jaký měla vliv na vaši kariéru?
"Garden Party" stojí za naším úspěchem a naší dlouhověkostí. Bez jejího celosvětového zásahu v roce 1983 by se náš život určitě ubíral jinou cestou. Takže i když jsme ji předvedli tisíckrát, pořád ji hrajeme, jako by pro nás byla zbrusu nová.
Na hudební scéně se pohybujete už poměrně dlouho. Co si myslíte o současných muzikantech? Máte mezi nimi nějaké oblíbence, mám na mysli zejména z jazzu, funku a příbuzných žánrů?
I když je svět zaplaven průměrnou hudbou, stále té dobré najdeme velké množství. Jmenujme alespoň pár hudebníků, které máme rádi: Lois Cole,
Jacob Collier, Vulfpeck,
Snarky Puppy, MonoNeon,
Aaron Parks,
Tigran Hamasyan, Marquis Hill, Ben Wendel... Ten seznam by byl opravdu dlouhý a my jsme otevření skvělé hudbě z jakéhokoli žánru.
Jaké jsou vaše další plány s Mezzoforte?
Budeme hrát tak dlouho, dokud nás to bude bavit a lidé nás budou chtít poslouchat. V příštím roce plánujeme nahrát novou hudbu a v roce 2027, doufáme, oslavíme padesátileté výročí.
Vystupujete rádi naživo?
Rádi vystupujeme naživo, což vám potvrdí každý, kdo byl na některém z našich koncertů. Pravá podstata kapely vynikne mnohem lépe na koncertě než na nahrávce.
Jak chcete, aby se na Mezzoforte v budoucnu vzpomínalo? Jaký odkaz chcete v hudebním světě zanechat?
Jde nám jen o to, abychom dělali naši hudbu, dobře se bavili a doufejme, že povznesli lidi, kteří ji rádi poslouchají. To je náš způsob, jak šířit pozitivní vibrace, a doufáme, že tak či onak po sobě nějaké ty pozitivní vibrace zanecháme.
Budete mít v Brně nějaký volný čas? Byli jste někdy v Česku?
Do Brna přijedeme večer před naším koncertem a odjíždíme ráno po něm, takže volného času bohužel moc nebude. Několikrát jsme hráli v Praze a minimálně jednou v Ostravě.