Dagny a Astrid S se sice v lecčems podobají, stejně tak u nich ale můžeme najít plno rozdílů. Co mají společné? Kromě toho, že obě pocházejí z Norska a do své hudby pouštějí více dne než noci, si spolu před pár lety také zazpívaly ve skvělém singlu "Pretty" (dejte si jeho nádhernou akustickou verzi) a poněkud šetří s dlouhohrajícími deskami. Jak první zmíněná ("Elle"), tak i druhá letos vydala svou teprve druhou řadovku. Naštěstí však obě mají rády ípíčka, samostatné singly a spolupráce, takže i tak své příznivce zásobují dostatkem nové hudby.

A v čem se liší? Zatímco o sedm let starší kolegyně přece jen mírně tíhne k electropopu, Astrid své písně více staví na zvuku kytary. I když obě mohou pohazovat blonďatými hřívami, s Dagny byste chtěli chodit, zatímco se slečnou Smeplassovou byste chtěli být kamarádi. Působí prostě jako taková sympatická holka odvedle.

A přesně tak zní i její "letní minialbum", jak jej sama nazvala. Ačkoli v našich končinách si název "Joyride" spojujeme hlavně s deskou dvojice Roxette, ani její kolegyně tomuto titulu ostudu neudělala. Dokonce mu vetkla i koncept. Nečekejte však nějaký velkolepý příběh, jde spíše o základní ideu nahrát kolekci, která odráží vzpomínky na jízdy autem s jejím otcem, a na hudbu, kterou u toho poslouchali.

Textově se zpěvačka stále drží svých oblíbených témat - láska ("Two Hands"), kamarádi, kteří se už dlouho neozvali ("Oh Emma"), a zase láska ("I'm Sorry, I Love You"). Ale věnuje se také dospívání a přechodu z teen let do dospělosti. Že si člověk může myslet, že dobře už bylo a nic dobrého ho nečeká, odráží už úvod otvíráku "First to Go":

"Hit my peak at sixteen
Couldn't get to me, I got a pocket full of dreams
Then life hit at twenty three
It's embarrassing and messy as it should be"

Ze všech devíti písniček jde cítit, že je zpěvačka nejradši skládá s akustickou kytarou. Aranže se drží při zemi, voní cestami, létem, trošku vzpomínkami a hodně snahou udržet si optimistický pohled na svět, i když to někdy nejde úplně lehce.

"Joyride" je malá deska relativně známé interpretky, na kterou si možná po pár letech nevzpomenete, protože nepřináší nic unikátního a převratného. Ale dokáže mezi všemi těmi tanečními hity, které se odevšad linou, alespoň zpříjemnit jedno léto upřímnou hudbou. Někdy jsou holky odvedle prostě to nejlepší, co vás může potkat.