Vítejte v Budapešti! Už poosmé v řadě vám přinášíme zpravodajství z hudební, cirkusové, jídelní a vůbec požitkové džungle, která letos možná na první pohled nedovezla takové hvězdy jako dříve, to je ale způsobeno tím, že stále ještě nový management už ze směsice hudebních žánrů po metalu a punk-rocku, které zmizely před přibližně deseti lety, pomalu, ale jistě odebírá také rock a indie.

Pár posledních mohykánů typu Editors sice v programu roku 2024 najdeme, budoucnost ale zůstává nejistá, neboť festivalu nadále vládnou pop, r'n'b, hip hop, taneční a elektronická hudba a obecně jména, která možná nemají nejlepší koncerty na světě, generují ale čísla na streamovacích službách a sociálních sítích. A to se novému vedení nejen líbí, ale také mu to usnadňuje dramaturgii. Nám už se to zamlouvá méně. Znamená to však, že byste proto na festival označovaný za Glastonbury východu měli přestat jezdit, protože se z něj stává spíše Tomorrowland východu? Ani náhodou!

Jen je potřeba smířit se s tím, že si ročník nebudete pamatovat jako ten, na nějž jezdíte za svými oblíbenci, ale spíše jako ten, na kterém jste se snažili objevovat mezi mladými interprety budoucí zlaté grály. Po prvním prosluněném dni ale těžko utvářet jednoznačné závěry, počkejme si na další průběh.

Podobný přístup je potřeba zvolit i při soudech nad tím, co se od poslední návštěvy v areálu změnilo. Až po nadcházejících šesti dnech lze vyhodnotit, zda se jedná o posun vpřed, či vzad. Řadu věcí také teprve zjistíme, vždyť kolikrát se stane, že za celý festival si areál ani nestihnete projít, protože kamkoliv se vydáte, tam se zdržíte v půli cesty - zkrátka se tady pořád něco děje.

Jednu z nejvýraznějších změn zaznamenal červenobílý stan dříve nazývaný A38, následně nesoucí titul po sponzoru Mastercard, dnes označovaný jako Revolut stage. Bar uprostřed se zkrátil, aby udělal prostor dvoupatrové věži pro VIP. Rozdělení na dvě části se naopak dočkal stánek pro zvukaře a další techniky, ti se nově nacházejí po stranách stanu a docela překážejí, podobně řešená je nyní i hlavní stage. Překvapivou inovací se staly také zaoblené obrazovky přenášející dění na Revolut scéně, dosud byly klasicky rovné.

Zmizel také drobný prostor pro VIP mezi dvěma největšími scénami, přepracována byla i oblast naproti stanu, odkud se vytratilo pódium, na němž pravidelně hrály pouze maďarské formace. A spolu s ním jsou pryč i stánky s jídlem, které nahradily toalety a informační kiosky. Co se dá bezpochyby vyhodnotit jako špatné rozhodnutí už nyní, je uzavření přístupové cesty po levé straně od největšího jeviště, kudy jste se vždy snadno a rychle dostali do Revolut stanu a nebo zase zpátky. Dost možná nejvyužívanější a nejefektivnější uličku celého ostrova nyní nahradila nepraktická obchůzka, nachodíte se tak ještě víc než kdy dřív.

Hlavní pódium otevřeli v 16 hodin domácí Margaret Island, kteří ve studiové podobě leckoho překvapí. Je to přesně ten typ hudby, u níž nerozumíte jedinému slovu, ale přesto na vás emoce v ní obsažené dolehnou. A dolehly i na lidi z evropské MTV, která je v roce 2021 nominovala na nejlepší maďarskou kapelu. Určitě jim dejte šanci. Naše výprava ale kvůli frontám u vstupu a zacpaným silnicím stihla nakonec až závěr vystoupení Toma Odella.

Ten už zhruba dekádu žije z hitu "Another Love", další stejně silný song ale dosud nesložil. Vidět to bylo i na publiku, které jeho jinak poměrně ubrečenou tvorbu, výlety na klavír, molo či dokonce - na jeho poměry nově - i do publika odzívalo. Jakmile ale rozeznalo průlomový hit, mobily z kapes tasilo rychlostí pistolníků na Divokém západě.

A daleko od pasu nepůjdeme, Tkay Maidza totiž pro změnu tasila ženské zbraně - černá kožená minisukně jí končila zhruba v půlce jejího pozadí, to však dávala na odiv víc než svou flow či nápadité texty, v nichž se zabývá zejména svým milostným životem. Zpěvačka a rapperka narozená v Zimbabwe, jejíž rodiče se spolu s ní v jejích pěti letech přestěhovali do Austrálie, má za sebou spolupráci s Martinem Solveigem či Killerem Mikem z Run The Jewels. Asi největší úspěch jí ale přinesl cover "Where Is My Mind?" od Pixies, který zazněl v reklamě na sluchátka AirPods. Naživo jí doprovod dělal pouze její DJ, i proto nešlo o nic světoborného. Klidně její jméno zase pusťte z hlavy.

Opravdovou záhadou však zůstává, co opravňovalo australského DJe vystupujícího pod jménem Fisher (stylizováno kapitálkami jako FISHER) obsadit druhý nejprestižnější slot dne na hlavní scéně - nešlo totiž o nic jiného než pouštění lehce poupravených hitů nejen z nultých a devadesátých let typu "Waiting For Tonight" Jennifer Lopez, "Satisfaction" Bennyho Benassiho či "World, Hold On" Boba Sinclara. Právě ten je podle Spotify jeho aktuálně nejposlouchanějším songem, ostatní zmíněné zůstávají v těsném závěsu, publikum tedy předělávky zaujaly více než jeho vlastní tvorba. Kdo si kvůli někdejšímu členovi DJského dua Cut Snake koupil lístek, přihlaste se. A vysvětlete to. Prosím.

Jeho místo na největším dějišti na patnáct minut zaujal Ital Vincenzo Turiano. Právě on se tak stal tím, kdo v prvním dni nahradil pro Sziget dříve tak specifické (a asi i drahé) barevné, řehtačkové, balónkové nebo vlaječkové párty, které jeho návštěvníci milovali. Festival se totiž evidentně v posledních několika letech snaží šetřit, zároveň klade větší důraz na ekologii, inkluzivní prostředí a diverzitu, a tak prostor dostávají stále častěji umělci, jako je pan Turiano, na jehož baletním představení zůstal nejzajímavější jeho blyštivý kostým. Jinak nepředvedl skoro nic, co byste sami nezvládli. Nic proti pokrokovým myšlenkám, nezapomínejme ale na to, že s nimi musí jít ruku v ruce i skutečné dovednosti.

A zatímco na někdejší Europe stagi, která aktuálně nese překombinovaný název ibis x ALL presents The Buzz, se prezentovali z Rock for People dobře známí Royel Otis, už tradičně velmi silné zastoupení nizozemských umělců, jejichž fanoušci dlouhodobě tvoří jednu z nejpočetnějších skupin návštěvníků, reprezentoval na Revolut stagei Joost. Toho budete znát spíš pod plným jménem Joost Klein.

Účastníka letošního ročníku Eurovize, z níž byl po nařčení z násilného chování vůči štábu diskvalifikován, můžeme nazvat jako muže mnoha řemesel - kromě zpěvu a rapu je také YouTuber, režisér a od třinácti let i sirotek. Jeho hudba míří všemi směry - od hip hopu přes drum'n'bass a indie rock až k elektronice. A právě ta zůstala zastoupená při jeho koncertě nejsilněji, působila ale tak primitivně, že přednost dostala sousední stage s názvem Global Village.

Ta se dlouhodobě zaměřuje na takzvanou world music, tentokrát na ní dostala prostor Bénin International Musical (BIM). Sedmičlenná skupina muzikantů z Beninské republiky se ve své hudbě snaží oživit tradiční hudbu svého národa a vrací se přitom až do šestnáctého a sedmnáctého století.

Voodoo rituály, afrobeat, funk, skvělý groove, prvky z brazilské i kubánské hudby, to vše utvářelo specifický a přitom tak povědomý, chytlavý zvuk, který třeba na Colours Of Ostrava v posledních letech tolik schází. Přitom v tomto směru progresivnější Respect festival v roce 2022 přivezl formaci i do Prahy. Jestli ještě podobná příležitost nastane, nenechte si ji ujít.

Když si před několika lety Kylie Jenner chtěla zaregistrovat své křestní jméno a udělat z něj ochrannou známku pro své impérium, Kylie Minogue se rozhodla soudní cestou bránit, přece jen její jméno se v showbyznysu vyskytuje mnohonásobně déle. V důsledku toho už nyní nadále nepoužívá své příjmení, a tak je na všech promomateriálech nejen k Szigetu uváděna zkráceně pouze jako Kylie.

Bezpochyby největší hvězda letošního ročníku je na evropských pódiích poměrně vzácná. Mnozí dodnes vzpomínají na její legendární vodní turné k desce "Aphrodite" plné stříkajících gejzírů, které stále nikdo podobným způsobem ani nezopakoval, natož že by ho ještě vylepšil. O poznání méně opulentní, přesto stále velmi dobrou show přivezla do Prahy v roce 2014, od té doby ale ani ťuk.

Jakmile ale šestapadesátiletá hvězda zdaleka už ne jen australské popové scény vstoupila na jednoduché pódium, jehož dominantou se stalo široké schodiště, a spustila titulní "Tension" z aktuální kolekce, vypadalo to na průšvih. Devět tanečníků okolo ní se sice staralo o pohybově velmi dynamickou show, sama zpěvačka ale z písně naživo odzpívala sotva dvacet procent a třeba kytarista Luke Fitton tady vyloženě neměl co hrát. Vše ostatní zůstalo buď v gesci pětičlenné kapely a tří backvokalistů, nebo half-playbacku.

S dalšími písněmi už ale svítalo na lepší časy. Předtočených základů citelně ubylo a interpretka, které v šestatřiceti letech diagnostikovali rakovinu prsu a která dle svých vyjádření i z toho důvodu nikdy neměla ani manžela, natož děti, začala pořádně zpívat. I na letošním turné došlo k řadě úprav v jejím repertoáru - zkrácených nebo do jedné spojených verzí písniček výrazně přibylo, aby se toho stihlo odehrát co možná nejvíc. Možná by to ani nebylo potřeba, kdyby její koncert netrval pouhých pětasedmdesát minut. Ostatně festivalová aplikace původně avizovala, že bude o čtvrt hodiny delší, po aktualizaci se ale ukázalo, že si vystačí s podobně stručnou časovou dotací jako většina jejich vystoupení v posledních měsících.

Také se v něm sahalo hned do několika aranží, a tak hned druhá "Come Into My World" a třetí "In Your Eyes" zněly jinak. A třeba finální pasáž dodnes výjimečné "Slow" bohužel nevydržela budovat napětí až do konce a v posledním refrénu se rozprskla v taneční finiš. Jestli ale natřikrát převlečené Kylie nelze něco upřít, je to schopnost podmanit si publikum svým nakažlivým optimismem. Pod diskotékovou koulí visící ze stropu se tak sice zdaleka neodehrávala tak pestrá show plná rekvizit, jakou známe z jejích předchozích šňůr, nicméně usměvavá protagonistka přezdívaná princezna popu ve společnosti svých velkých, nosných hitů roztancovala diváky snad s každou jen trochu známější melodií.

Potěšilo zařazení "Wow", "Get Outta My Way", "Red Blooded Woman" či "I Believe In You". A dokonce i kolovrátková "The Loco-Motion" do programu dobře zapadla. Jak ale předvedla fanynka vytáhnutá na stage, ne všichni si Kylie spojují jen s osmdesátými a nultými léty. Ta totiž na otázku, jakou písničku od ní slyšela jako první, ukázala na "Dancing" z roku 2018, načež ji hvězda večera alespoň úryvkem zařadila. Podobná situace nastala i u jejího zatím posledního velkého hitu "Padam Padam", ten totiž fanoušci ve velkém začali natáčet na telefony, starší a mnohdy i ještě úspěšnější singly s nimi a jejich přístroji naopak nehnuly.

Velmi milým překvapením se ukázala být "Things We Do For Love" z aktuální desky - jednak proto, že písněmi z poslední dekády extrémně šetřila, a také proto, že se jednalo o velice energický song s hitovým potenciálem, jaký rozdováděl i samotnou zpěvačku. To pravé finále ale nastalo až s oblíbenou "All The Lovers". Dodnes nestárnoucí kousek sice nemohl nabídnout tentýž nezapomenutelný pohled jako při zmíněném vodním turné, nicméně i moment, kdy se Kylie na molu podívala před posledním refrénem z jejího úhlu pohledu doleva, pomyslně rukama zabubnovala ve vzduchu a ten v tu chvíli zasypaly tisíce bílých konfet, stál za to. Naprostá fantazie. A i když by ve srovnání s předchozími dvěma turné vyšlo aktuální festivalové vystoupení jako to nejkratší, nejskromnější a tudíž i nejslabší, pořád se jednalo o vynikající zážitek a dost možná i o to nejlepší, co na Szigetu letos uvidíme.

Poté přišli na řadu L'Impératrice, kteří se na letošním turné zastavují na mnoha prestižních festivalech. Zachytit jste je mohli třeba i na polském Open'eru, v našem článku o nich ale nebyla řeč, protože se časově překrývali s většími taháky. Nicméně - to už nadále platit nebude, protože druhý nejlepší koncert prvního dne odehráli právě oni.

Pokud o nich čtete poprvé v životě, což je vzhledem k tomu, že nejen v Maďarsku vystupovali premiérově, klidně možné, pak vězte, že se jedná o skupinu, která by mohla zaujmout všechny ty, kterým v minulých letech učarovali Jungle. Ještě mnohem výstižnější přirovnání ale nabízí vzpomínka na jiné francouzské rodáky, a to dnes už rozpadlé Daft Punk. Ti jsou sice DJové a producenti, zatímco L'Impératrice hrají v klasickém kapelním složení a se zpěvačkou v čele, jenže vliv tvorby legendárních velikánů a zejména desky "Random Access Memories", na níž si taneční hudba podávala ruku s funkem, se nedá zpochybnit. Komu v životě podobná muzika schází, nechť se s duchovními pokračovateli maskované dvojice seznámí.

A komu zase schází Basement Jaxx, mohl by dát šanci DJovi a producentovi vystupujícímu pod jménem Barry Can't Swim. Toho britské BBC Radio 1 odměnilo cenou za to nejlepší, co na taneční scéně v roce 2023 vzniklo, podobně to viděli i lidé stojící za Mercury Prize nebo časopisem DJ Mag. Štemplů kvality tak má dostatek, na Szigetu už ale na něj stejně jako na Artemase bohužel nezbyly síly. Vstávání v pět ráno se po půlnoci začalo připomínat, a tak přednost dostaly fyziologické potřeby. Snad někdy příště.

Ve druhém dni se na ostrově Óbudai představí především Halsey, společnost jí bude dělat ale i Norka Aurora, Slovenka Karin Ann nebo další severská popová zpěvačka Dagny. Kromě nich ale zahrají třeba i Grandson, Meute nebo Nova Twins.