Málokdo má to privilegium, že by se hudební žánr neodmyslitelně spojil právě s jeho jménem. Skrillexovi se to s dubstepem v roce 2011 podařilo a možná si ještě pamatujete na zástupy lidí, kteří si na hlavě neuměli představit jiný účes než ten s jednou vyholenou stranou. Inu, ty časy už pominuly, dnes už takhle mezi lidi chodí jen Aiko.

A možná si říkáte, že Skrillex v roce 2024 nepředstavuje úplně relevantní jméno pro hlavní stage libovolného festivalu. Ale děje se tak. Pravda, dlouho o něm nebylo slyšet. To proto, že dubstep se, jako všechny mánie, světem prohnal tak rychle, že dlouho očekávaný debut "Recces" v roce 2014 už zajímal málokoho.

Sonny Moore, jak zní jeho občanské jméno, si ale kariéru prodloužil různými spolupracemi, produkoval třeba poslední desku rockerů Incubus, jeho hudba se objevila v trailerech na třetí díly videoher "Uncharted", "Kingdom Hears" a samozřejmě "Far Cry", jejíž misi s plamenometem nelze zapomenout. Především ale vznikl projekt JACK Ü s Diplem a chvíli to vypadalo, že i rok 2015 bude díky megahitu s Justinem Bieberem, jemuž Skrillex rovněž výrazně pomohl stát se relevantním, nakonec úspěšný. I tento kousek ostatně v Polsku zazněl. Jenže ve stejné době, kdy se dělo výše zmíněné, přišla i rána osudu. Tehdy sotva sedmadvacetiletému umělci, který ve čtrnácti letech zjistil, že je adoptovaný, zemřela maminka.

DJ a producent skončil na dně a s ním i žánr, jemuž dal život. Útěchu hledal na jiném dně - toho od flašky. A to ho zničilo definitivně. A do toho přišla pandemie, která depresi ještě prohloubila. Rodinný život v troskách, kariéra jakbysmet. "Rok 2022 byl pro mě bodem zlomu," říká dnes šestatřicetiletý člen už zase obnovených post-hardcoristů From First To Last, s nimiž po letech opět zpívá.

Rok 2023 představil zcela nového Skrillexe, a to rovnou na dvou albech. Tituly "Quest For Fire" a následovník "Don't Get Too Close" vyšly ani ne dva dny po sobě a ukázaly, že rodák z Los Angeles ještě neřekl poslední slovo. A to jsou prý na cestě hned další dvě studiovky. Stojí ale za to se jimi po takové době zabývat? Nebo už budeme na dubstep vzpomínat jen s memečky odkazujícími na seriál "Přátelé", v němž Ross hraje na klávesy a zakládá tento žánr ještě v době, kdy sám Sonny tahal kačera?

Kromě hvězdných spoluprací ukazují současné nahrávky nový zvuk, jímž se headliner nezapomenutelného Rock for People 2012 plánuje prezentovat. A i v setu, jenž představil v Polsku a který se koncert od koncertu mění, bylo znát, že ho v poslední době uchvátila hudba Orientu a Asie obecně. Mimo jeho tradiční nečekané zlomy a dropy to místy znělo, jako by někdejšího přítele Ellie Goulding doprovázel Panjabi MC.

Překvapil i stage design. Zapomeňte na pozlátko a vyvýšené trůny Davida Guetty. Jednoduchý stůl s mixpultem doplnilo za jeho zády pouze ikonické logo z písmen "Ill" - a tím to haslo. Bílorudé osvětlení místy pročísly plameny, drobné rachejtle, lasery nebo nenápadné žluté světelné panely za jeho zády, ale libovolný EDM DJ by ho z vizuálního hlediska strčil do kapsy. Navíc boční obrazovky zůstaly celou dobu vypnuté, fungovaly jen ty zadní za zvukařem, kam se nemalá část návštěvníků přemístila, aby alespoň něco viděla. Střídaly se na nich záběry na fanoušky v prvních řadách s detailem na Skrillexovy ruce. Přinejmenším to tak alespoň vypadalo, že těmi čudlíky jako jeden z mála nekroutí jen pro parádu.

Mezi hity ve vymezené hodině a půl nechyběly "Make It Bun Dem", novinka "Push", úryvek "We Are Your Friends" od Justice a Simian Mobile Disco, "Good Feeling" od Flo Ridy, či dokonce "Whatcha Say" Jasona Derula. Někdejší předskokan All Time Low také rád přecházel z jednoho tracku do druhého pomocí signifikantního pokřiku "Oh My God!" vysamplovaného z jeho velkého hitu "Scary Monsters And Nice Sprites", samotný singl ale paradoxně vynechal. Odejít by samozřejmě nemohl bez klíčového megahitu "Bangarang".

Jeho set tedy navzdory vizuálně menší hostině nabízel kontinuálně pestrou směs žánrů, vokálů a odstínů nejen elektronické hudby až na pár výjimek výhradně z vlastní dílny (tedy žádní Eurythmics!). A především - nenudil. Skrillex tak doručil nejen ultimátní taneční párty, v níž došlo i na kvákání žab nebo hip hop, ale také dokázal udržet pozornost diváků. Na to, že hrál před druhou ranní jako jeden z posledních vystupujících čtyřdenní hudební přehlídky a skoro dekádu o něm nebylo slyšet, jde o obdivuhodný výkon.

P.S.: Pokud vás reportáž zaujala a rádi byste si udělali vlastní obrázek, můžete se například v srpnu vypravit na maďarský monstrfestival Sziget, kde se Skrillex rovněž představí jako jeden z headlinerů.