Závěrečný den Vysočina festu patřil především slavícímu Kabátu

07.07.2024 10:29 - Milan Menčík | foto: Vojta Florian / musicserver.cz

Největším lákadlem dalšího ročníku Vysočina festu byl jednoznačně teplický Kabát, který zde v podstatě s předstihem odstartoval turné ke svým pětatřicetinám. A i když v ten den kapela samozřejmě nezůstala na hlavním pódiu jedinou hvězdou, lidé se nejvíce těšili právě na ni.

Live: Vysočina fest

místo: Amfiteátr, Jihlava
datum: 6. července 2024
Titulní fotografie je pouze ilustrační, na koncertě jsme neměli fotografa.

Program na hlavním pódiu po všechny tři dny shodně obstarali jen tři interpreti či kapely. V sobotu ho v půl páté odpoledne zahájila Anna K., z té jsem však stihl pouze pět závěrečných písní - čtenáři musicserveru se ale mohou těšit na reportáž z celého jejího koncertu, který se uskuteční v srpnu v Moravských Budějovicích. Navíc, jak sama přiznala - a bylo to i vidět na pódiu -, kapelu sužovaly problémy technického rázu, které zavinilo teplejší počasí.

Právě počasí dělalo pořadatelům v sobotu nejvíce vrásek: meteorologové ohlašovali bouřky a vydatnější ochlazení, takže po dohodě s účinkujícími organizátoři program upravovali a urychlovali. Nikoli však na úkor jednotlivých setů, zkrátili především prodlevy mezi vystoupeními. Wanastowi Vjecy ještě dodrželi původně smluvenou sedmou hodinu večerní a přišli s poměrně zajímavým překvapením - vrátil se jeden ze zakladatelů P.B.Ch., jen nikoli s basou, kterou i nyní obsluhoval Radek Havlíček, ale s elektrickou kytarou, s níž nahradil Tomáše Varteckého.

A kromě první písně z punkových začátků hráli klasické best of - a to s chutí a dobře. Petr Břetislav Chovanec se viditelně bavil a působil uvolněně, Robert Kodym čistě zpíval a všichni i se Štěpánem Smetáčkem za bicími sázeli hit za hitem. "Neděkujem-vypadněte", "Sbírka zvadlejch růží", "Jsem nevinej", ale ani folkové útržky "Jožin z Bažin" či "Byl to Shane" nechyběly v repertoáru kapely, která závěr skladby "Kouzlo" protáhla o nápěvy "Vykopej ty zrůdy", "With or Without You", "Knockin on Heaven's Door" či "No Woman No Cry".

Frontman vystřídal neuvěřitelné množství kytar a na klasiku "Andělé" si vzal tu, kterou proslavil Prince. Finále patřilo samozřejmě prvnímu megahitu Wanastowek "Tak mi to teda nandey", ten jsem ale sledoval již zpovzdálí kvůli naprosto přeřvanému zvuku ve spodních patrech jihlavského amfiteátru.

Kabát měl původně hrát dokonce až po úplném setmění ve dvaadvacet hodin, nakonec kvůli zmíněné blížící se bouřce začal o hodinu dřív - a udělal dobře. Možná i nedávný národní zisk titulu mistrů světa ho navnadil, aby setlist otevřel hokejovou peckou "Brousíme nože". Po následném krátkém uvítání se začala skupina probírat celou svojí kariérou. Dávno dopředu avizovala, že půjde o klasický koncert, který v podání teplické pětice trvá zhruba sto minut.

Jak v podcastu "Jak ti šlapou Kabáti" zmínil zpěvák Josef Vojtek, je třeba si uvědomit, že show této formace nerozčísne žádné desetiminutové kytarové či bubenické sólo, navíc ani v samotných písních hudebníci příliš nesólují, takže pro frontmana jde o pořádnou šichtu. Tady si trochu odpočinul akorát u ploužáku "Houby magický", který zpívá baskytarista Milan Špalek.

Z méně hraných kousků zazněly například legrácka o legendárním nevidomém zpěvákovi "Wonder" či temnější "Don Pedro von Poltergeist". Kapela se naopak dost striktně vyhnula zvířecím skopičinám typu "Krutý krtek Joy" či "Raci v práci s r.o.". Z posledního alba "El Presidento" se dostalo na klipovku "Rumcajs miloval Manku", titulní skladbu a na závěrečnou krásnou baladu "Oni".

A aby změn nebylo málo, Vojtek už nechce zpívat ani tu nejomílanější písničku "Moderní děvče". Kapela však dokázala svůj setlist, včetně přídavků, sestavit tak šikovně, že popěvek "denně vožralej" snad nikomu ani nechyběl. O konec základního setu se postarala letitá "Žízeň" a třípoložkový přídavek odpálil hlavně pro své intro hodně oblíbený song "Banditi di Praga". Nemohla chybět klasická "Pohoda" a na úplný konec zvolila rocková parta hodně pravdivou "Kdoví jestli".

Je třeba zmínit v rámci třídenního festivalu na maximum vytuněná světla a velkou spoustu ohňů, soubor šlapal jako zamlada a viditelně se v natřískaném amfiteátru dobře bavil. A bavil nejen sebe, ale i fanoušky, kteří očima tlačili mraky kamsi do dáli, což se jim nakonec, až na pár spadených kapek, opravdu podařilo. Kabát odehrál celý koncert a diváci se před jedenáctou hodinou večer mohli v klidu začít vracet do svých příbytků.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY