Historie Silversun Pickups sahá až do roku 1994: tehdy se Brian Aubert během letu z Los Angeles do Londýna seznámil s Nikki Monninger. Mladí a neklidní měli v té době namířeno do Cambridge na výměnný školní program. Aubert si všiml, že Monninger sedí naproti němu přes uličku a krade alkohol z vozíku s nápoji. Právě tak se začala rodit jedna z nejznámějších altrockových formací.

Skupina od té doby hrála v losangeleských klubech, nejčastěji v Silverlake Lounge nebo v nedalekém Spacelandu. Patřili do ní ještě Jack Kennedy, který však SSPU opustil kvůli sólové kariéře už v roce 2002, a Elvira Gonzalez - ta odešla v tom samém roce. Přesto ji fanoušci mohou zahlédnout v klipu k "Lazy Eye" z roku 2006. Formace se však brzy ustálila, když její řady rozšířili Chris Guanlao a Joe Lester. V tomto složení hrají Silversun Pickups dodnes. A v této sestavě se také pustili do tvorby desky "Carnavas".

Toto album kvartet oficiálně představil 25. července 2006 a na indie scéně se díky němu okamžitě začal těšit obrovské popularitě. A nelze se tomu příliš divit - v té době bodovaly žánry jako emo a screamo, takže kapela představovala závan čerstvého vzduchu. Jednoduché písničkářství nepůsobilo svévolně ani bezmyšlenkovitě, jak tomu u popem inspirované hudby často bývá. Místo toho ztělesňovalo dokonalou míru napětí a uvolnění a přinášelo řada momentů, které posluchače dokázaly pohltit. Jeden hudební úsek plynule navazoval na druhý.

Povedený debut otevřela písnička "Melatonin", která i dnes zní svobodně a expresivně. Milovníci všelijakých kytarových zvuků a akordů si ji prostě musejí zamilovat. K nezaměnitelnému vokálu se připojují ostatní členové kapely utápějící se v odhodlaných tónech, ze kterých by si mohla vzít příklad řada alternativních seskupení i dnes.

V současnosti by sice tato parta mohla někomu připadat jako příliš hlučná, snad by svou tvorbou dokonce trhala uši starším (a možná i mladším) generacím. Jenže její zvuk je pro Silversun Pickups naprosto definující. Buď se vám líbí, nebo vás bude štvát natolik, že tuto hudbu s protočenýma očima přepnete na něco méně uřvaného. SSPU ale umějí i zpomalit. "Checkered Floor" svou nostalgií snad všem připomene část jejich dětství a dospívání.

Při poslechu nahrávky můžete mít místy pocit, že jste se ocitli přímo na koncertu jmenovaného souboru. Je to dáno produkcí představující brilantní mix pěti základních zvuků: kytary, basy, bicích, zpěvu a občasného svěžího - a poměrně dynamického - syntezátoru.

Nakažlivá energie Silversun Pickups vás provází i v "Little Lover's so Polite", aby ji ve "Future Foe Scenarios" vyměnili za baladický kousek. Jeho upřímnost a jednoduchost podtrhuje pozvolna se rozjíždějící melodie, frontman zde nechává na povrch vyplout veškeré své emoce. Píseň skoro působí jako umírněnější (a starší) sestra "Sort Of", která se objevila na následující, velice povedené desce "Swoon".

"Waste In On" nabízí přehlídku hudebního umění všech členů - ať už mluvíme o kytaře, base nebo o schopnosti udržet bicí rytmus. Po ní přichází konečně na řadu populární "Lazy Eye" patřící k této bandě jako basa k Nikki. Před lety rozezněla řadu rádií: pozadu tehdy nezůstávala ani internetová stanice Indie Pop Rocks! na Soma FM, kde můžeme repertoár kapely sem tam slyšet i dnes, a to včetně jejích méně známých skladeb.

Proč si ale zrovna "Lazy Eye" získala takovou poularitu? Zafungovalo snad to, že nevyznívá tolik uřvaně a agresivně? Je její zvuk více vyvážený než v případě těch ostatních? V čem vězí genialita tohoto songu, musí každý zhodnotit sám. Pro někoho může vyčnívat syntezátorové a kytarové sólo, pro jiného zase text.

"Ruster Wheel", jedna z nejpomalejších a nejmelodičtějších písniček na desce, dosahuje stopáže šesti minut. Pokud si ale myslíte, že jde o příležitost k dalšímu experimentování, mýlíte se: muzikanti v tomto případě spoléhali na jednoduchost a zasněnou melodii, která ani tentokrát nezůstala ochuzena o syntezátory.

Pravý opak představuje závěrečná "Common Reactor", která trvá jen o sekundu déle a míří o trochu více do shoegazeu. Formace zde znovu bravurně demonstruje svou soudržnost a předvádí perfektní výkon.

Schopnost Silversun Pickups vrstvit bezchybně jednotlivé kontury přes sebe způsobila, že mnozí posluchači jejich kouzlu zcela podlehli. Pravda, podobný zvuk dobře známe třeba od The Smashing Pumpkins a dalších shoegazeových souborů, jenže nezaměnitelný hlas a výrazné, náročné a zároveň krásné melodie tuto partu od mnohých jiných přece jen odlišují. Písně SSPU srší emocemi a upřímností, což na prvotině "Carnavas" ční nad vše ostatní.