Sedm skladeb na desce "Přikrytí stíny" vzniklo právě z napětí a odlišných kořenů i hudebního zázemí pěti jednotlivých členů Thulsy. V temném lektvaru se potkává intenzita hardcoreové emocionality s doommetalovou naléhavostí, nešvary tepajícím politickým punkem i špetkou vnitřní melancholie post-hardcoreové zvukomalby. Přidejme trochu stoneru a lepivého bahna sludge a na mysli, alespoň zhruba, vytane představa, jak asi čerstvé album zní.

Muzikanti hrávali a hrají Tumno, Sheeva Yoga, Protijed, Lahar nebo Balaclava (mimo jiné, pochopitelně). Každý přináší to svoje - jeden bahnitou velebnou valivost, jiný kytarové sólo, další zase rychlopalné bicí, nikdo tu ale nestrhává pozornost pouze k sobě.

Za pomyslný tmel můžeme považovat Milana Trachtu alias Banána. Tento spiritus agens domácí hardcoreové scény s mnoha přesahy, jak ostatně ukazuje knižní rozhovor "Nepřestat se dívat kolem sebe", přidává k hutné hmotě další vrstvu - křičenou, agresivní, ale v mnoha ohledech zároveň i nesmírně poetickou. Banán dokáže probudit emoce, říznout do masa a posluchače strhnout.

Ponor do temných zákoutí duše nebývá příjemný - a příjemně, v tom hladivém či snad uklidňujícím duchu, nevyznívá ani deska "Přikryti stíny". Thulsa posluchače hned s úvodní skladbou "Černý samet" chytne za krk a s gustem jej protáhne zjitřenými emocemi. Nekompromisně a tvrdě.