Mladých kapel, které mají možnost vydat hned svůj debut u jednoho z velkých vydavatelství, je u nás stále poskrovnu. Skupině Nukleární Vokurky se to podařilo, což logicky vyvolává velká očekávání. Už 15. září, kdy deska "Jsme na prodej" vychází, se o jejích kvalitách budete moci přesvědčit na vlastní uši. Ještě předtím si však můžete přečíst našeho průvodce po desce.
© facebook interpreta Nukleární Vokurky - toť mladá pražská formace hrající hudbu na pomezí rocku a funku s příměsí popu, hip-hopu a dalších stylů. Přesněji řečeno, kapela sama se brání tomu, aby byla označována za rock. Proto na svých
internetových stránkách - věrna svému svéráznému stylu humoru - svou hudbu procentuelně přesně vyčíslila. Vězte tedy, že jde ze 71 % o funk a z 36 % o rock. Jádro skupiny tvoří kytarista Honza Balcar, baskytarista Vojta Helebrant, bubeník Cyril Hirsch a dvojice zpěváků - Tomáš Klíma a Marek Vosecký. K této sestavě však ještě musíme připočíst velice důležité hostující muzikanty, tříčlennou dechovou sekci a hráče na klávesy.
Kapela letos úspěšně uzavírá první "pětiletku" své regulérní činnosti a pod křídly vydavatelství EMI vydává debutové album nazvané celkem odvážně "Jsme na prodej". Deska by měla být na dravý český trh s hudebními nosiči vržena již 15. září. Jen o několik dní později - přesně 24. září - si
Nukleární Vokurky budete moci poslechnout naživo v Lucerna Music Baru, kde také proběhne oficiální křest. Už nyní se však můžete s hudebním materiálem možné naděje české scény seznámit v našem průvodci.
© facebook interpreta
1.
Jsme na prodej (4:13)
Po uvozujícím intru album hudebně otevírá stejnojmenná singlovka "Jsme na prodej". Jde o trochu utahanou pop-rockovou skladbičku, u které je zajímavý především text. Ten by se dal v krátkosti popsat tak, že pánové se nestydí za to, že jsou "holky prodejný" a byli by (zcela pochopitelně) rádi, kdybychom si kupovali jejich desky.
"Snad pak vodejdou, ty vaše hvězdičky, co léta po scéně putujou, slávu si kupujou..". Klip k této skladbě se již delší dobu úspěšně umísťuje v hitparádě hudební
Stanice O.
2.
Kuvajt (3:44)
V pořadí druhá skladba "Kuvajt" se drží tradičního soundu NV. Funky kytara, výrazná a jednoduchá basová linka, tříčlenná dechová sekce, klávesy, zpěvný refrén, zdvojené vokály. Skladba je v půli přeťata klidnější pasáží s kytarovým sólem. Dobrý dojem kazí jen trochu přihlouplý text, což je však slabina více skladeb kapely.
3.
Hey Honey (3:29)
Po hudební stránce jedna z nejpovedenějších písniček. Veselá, hybná, s výrazným refrénovým pokřikem. Ve slokách se střídají a doplňují oba zpěváci Marek Vosecký a Tomáš Klíma.
4.
Rumba koule (4:41)
Odrapované sloky jsou prokládány zpívanými melodickými pasážemi. Záměrně exaltovaný projev zpěváků, který je příznačný pro celé album. Kapela si decentně pohrává s hip-hopovým stylem včetně náznaků scratchingu. Vše završuje potrhle nesmyslný text.
5.
Brouk (ČTK) (4:00)
Zpočátku klidná píseň s "jemnými" vokály (ala
Wohnout) se vyvíjí přes hlasitější refrén (občasný náznak dubové rytmiky) až k vygradovanému závěru s opět sólující kytarou. Sem tam se vynoří nějaký rytmický sampl. Z hlediska kompozice jedna z nejzajímavějších skladeb.
6.
Transoktadecimál (T-O-D) (3:41)
V této písni zřejmě nejvíce vystupuje vliv J. A. R. a dalších podobných spolků. Těžko říci, jestli má jít o záměr, ale zpěvák se místy snaží frázovat jako
Dan Bárta ve svých funky kreacích. Výrazně zaranžované dechy, klávesové pasáže a pevný rytmický základ. Celé to dohromady pěkně "šlape" a táhne písničku až k závěru, který je vygradovaný díky tvrdším kytarám.
7.
Úspěch (3:30)
V porovnání s ostatními písněmi se zde kapela představuje ve výrazně rockové poloze. Nechybí příjemná melodie. Další text komentující život v showbussinesu.
© facebook interpreta
8.
Stopaře neberu (3:47)
Zřejmě nejzábavněji a nejlépe zaranžovaná skladba. Začátek obstarává elektronická rytmika, ke které se po chvíli přidávají povedené filmové - a trochu retro - dechy. Účelné jsou také klávesové plochy, decentní elektronika a groovy basa. Pohodová atmosféra, kterou můžete znát například z nahrávek
Jamiroquai. Možná vůbec nejlepší písnička na desce.
9.
Prasátka (4:25)
V porovnání s "Prasátkem" zaniknuvší Vltavy pojednali NV toto téma poněkud odlišně a jedná se o pěkně morbidní zpracování, které možná někoho dovede až k vegetariánství! Hudebně je píseň postavená na ostré elektrické kytaře. Mírně zparodovaná, ale jinak neskutečně smutná blues-rocková balada... Uf!
10.
Funk It! (4:15)
U této skladby se nemůžu nevyhnout srovnání se skupinou
Walk Choc Ice, která má k hudebnímu směřování NV celkem blízko. Odsekávaná kytara, kolovrátkový popěvek, zde navíc občasné dechy a výrazný klávesový motivek.
11.
Spojené národy (3:24)
Příjemná kytarová písnička, která má však jednu "vadu", v této poloze se NV stávají naprosto zaměnitelnými. Takhle už u nás hraje opravdu hodně kapel (ranými
Chinaski počínaje). Podobný výraz zpěváka, aranžmá, akordové přechody a vlastně i melodická linka.
12.
Kedry (4:10)
Výjimečná píseň. Hudebně - rockůvka s funky nádechem. Její jedinečnost má však na svědomí text otevřeně namířený proti činnosti hnutí Skinheads, což je v našich hudebních končinách věc nevídaná (samozřejmě, když pominu většinu punkových spolků). Ironický - sborově křičený refrén (Oj!) - je trefný. Velice sympatický počin a velké plus!
13.
Chvojka (5:23)
Opět píseň výjimečná díky textu, ten je totiž jako jediný na desce v angličtině. A rozhodně to skladbě prospělo. Výrazný prostor zde dostaly klasicky zaranžované dechy, které mají alespoň v závěru možnost se dostatečně vyřádit. Je zajímavé, že kapela zde místy zní skoro jako legendární
Circus Praha.
14.
Cyril (3:22)
Závěrečná rapovaná legrácka je doplněna prakticky jen rytmickým podkladem. Zcela zřejmý odkaz (parodie) na styl a poetiku starších desek J. A. R.
Pokud vás náš textový průvodce na desku navnadil, můžete si prozatím alespoň poslechnout půlminutové ukázky ze všech skladeb na
webu kapely. A nezapomeňte, že album "Jsme na prodej" vychází v pondělí 15. září.