shop.musicserver.cz
Martin Zeller (Cocotte Minute) - Plán byl udělat nějakej svatokrádežnej cover

Martin Zeller (Cocotte Minute) - Plán byl udělat nějakej svatokrádežnej cover

Vydáno: 09.12.2023 09:00 v sekci Rozhovory - Ondřej Hricko | foto: Tom Black

Cocotte Minute mají venku EP "Zllá láska", které obsahuje tři novinky. Kromě autorských písní "Řeka" a "Černý šaty" je v tracklistu taky cover hitu "Milujem se čím dál víc" od Petra Kotvalda. O tom, jak fanoušci kontroverzní song přijali, a o pohledu na současný hudební byznys jsme si povídali s Martinem Zellerem.

Cocotte Minute, Rock For People, Hradec Králové, 10.6.2023
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
Koho z vás napadl koncept postupného vydávání triptychu? Proč zrovna tento formát?

Budu skromnej - samozřejmě mě! (úsměv) Přišlo mi to vtipný. Dvě skladby by byly málo a na třeba pět jsme neměli čas, protože já jsem chtěl každý tý písničce dát maximum času, co můžeme. Úplně jsme změnili způsob práce. Ty věci jsou dopracovaný do totálních detailů a zároveň jsou to, i když to na první pohled není záměrně patrný, fakt už hodně komplikovaný kompozice. Ale ne proto, abychom onanovali sami nad sebou a nad tím, jak moc to dokážeme udělat složitý, ale proto, že jsme chtěli prostě ty nejskvělejší songy, co jsme kdy udělali.

Všechny tři písně nyní vycházejí digitálně jako EP "Zllá láska". Fyzická varianta nebude?

Není to na pořadu dne. Myslím, že doba je prostě už jinde. Třeba já osobně nemám už jediný místo, kde bych si mohl pustit CD. A na vinyl jsou tři pecky málo. (úsměv)

Vaše poslední plnohodnotné album "Ritual, kmen a srdce a kmen" vyšlo v roce 2015. Nezvažovali jste už klasickou desku? Nebo považujete za mrtvý i tento formát?

To je složitý. My neděláme tracky jenom proto, aby bylo něco na albu. Jakože uděláš tři super věci, dva průměry a zbytek vatu a je z toho deska. My děláme prostě každou tu věc na krev. Takže v našem případě je to desetkrát na krev (a jasně, k tomu většinou ještě nějaká bejkovina). A to já radši udělám tři skvělý věci včetně super klipů a vykopnu to ven. Protože to je reálný dobře vykomunikovat než se v případě alba pak koukat, jak pak těch sedm dalších skvělých songů z něj zapadne. Je to obrovská ztráta energie a nápadů, jejichž potenciál prostě spláchneš do záchodu.

Nehledě na to, že je to obří objem času a peněz, který prostě bohužel nemáme v takovým množství, abychom to nemuseli řešit. Teď jsme se trochu sami zamotali do našeho levelu kvality. Jsme tam, kde jsme chtěli být, a níž jít prostě nehodláme. Ale jsme zároveň i limitovaný kvalitou. Protože dosahovat jí je prostě extrémně náročný časově, produkčně i finančně. Ale neměnil bych.

Natočili jste všechny tři skladby naráz, nebo postupně v pořadí, v jakém jste je vypouštěli ven?

Ne, tohle jsme si užili fakt všechno třikrát. Jinak to nešlo. Takže to bylo i rovnou třikrát složitější. Například "Řeka" byl proces, co ve výsledku trval snad rok a půl. Tam to bylo nejhorší. Asi proto, že byla i první (na EP je ale druhá). Musíš si uvědomit, že jsme všichni dost zasekaný s prací, rodinami. A k tomu jedna půlka kapely může jen dopoledne a druhá jenom večer. Takže domluvit deset zkoušek, než to dostaneme do diářů, trvá tři měsíce. Pak to zkoušíš, pak to jdeš nahrát do Hostivaře, pak to posíláš producentovi, který se v tom začne vrtat, pak jedeš párkrát za ním do Vídně něco dotočit, dozpívat, doplnit a pak zavoláš režisérovi, který ti dá termín za dalších x měsíců, pak natočíš klip, no, a pak to vykopneš a modlíš se, aby to u lidí zarezonovalo. A tohle třikrát za sebou. (úsměv)

Cocotte Minute

Cocotte Minute se od začátku svého působení na domácí scéně řadí mezi přední rock-metalové skupiny. Pod vedením lídra Martina Zellera, jehož charakteristický vokál se stal jejich poznávacím znamením, vydali v roce 2004 úspěšný debut "Czeko". Na ten navázali deskou "Proti sobě" a v letech 2009 a 2010 dvojalbem "Sado Disco". Po pětileté pauze přicházejí v roce 2015 s přelomovým comebackovým počinem "Rituál, kmen a srdce a kmen!". Natáčeli jej naživo před publikem a vydali jako CD i DVD. Dílo vzniklo za vydatné pomoci fanoušků prostřednictvím serveru HitHit.cz a následně bylo oceněno jako Album roku v anketě Žebřík 2016. Po EP "Veď mě" z roku 2018 nyní Cocotti vypustili takzvaný triptych, tedy tři nové skladby "Reka", Černý šaty" a naposledy cover "Milujem se čím dál víc".

V klipové tvorbě je znát určitý posun. Byla myšlenka jednotlivých vizuálů jasná už od začátku, nebo se to krystalizovalo průběžně?

O mně se ví, že jsem fakt votravnej a nepříjemnej kontrolor všeho, co souvisí s kapelou. Děláme všechno vlastně trochu jinak, než je obvyklý, takže nikdo většinou neví, jak by to mělo vypadat. Je potřeba, abych u toho byl. Skládání, produkce skladeb, grafika, videa, kostýmy, choreo, projekce a tak dál. Ale režisér Jakub je jedinej člověk v tom řetězu, kterej má volnou ruku. On na mě stejně kašle a neodpovídá na maily a všechno si udělá sám, tak jak chce on. Ale je to vždycky taková bomba, že to respektuju. Pro představu, když děláme song, jsou to hromady mailů mezi kapelou a pak další desítky s producentem. No, a s Kubou si ke klipu pošleme tak maximálně čtyři maily. Já bych mu jich napsal víc, ale on je stejně nečte. Takže odpověď zní: To je hlavně Jakubova práce. Ale to spojení my a on je prostě dokonalý. Mě ty jeho vizuály vždycky posadí na zadek. Je to umělec. Což nemůže říct moc klipovejch tvůrců tady.

Cocotte Minute, Rock For People, Hradec Králové, 10.6.2023
© Tomáš Parkan / musicserver.cz
V případě poslední položky ípíčka - coveru "Milujem se čím dál víc" - jste zřejmě předpokládali, že vzbudí určité kontroverze. Byl to cíl? Proč zrovna píseň od Petra Kotvalda?

Asi takhle... jo! (úsměv) Plán vyšel dokonale. Můžeš to milovat, můžeš to nenávidět, a to je tak jediný, co s tím můžeš dělat. A že je to znovu Kotvald, je náhoda. Plán nebyl udělat dalšího Kotvalda. Plán byl udělat nějakej svatokrádežnej cover písničky o lásce. Protože celá "Zllá láska" je prostě o lásce a několika našich pohledech na ni.

Jak dlouho jste u téhle předělávky pracovali na aranžích? Měli jste i více variant, nebo jste měli od počátku jasný cíl?

Cover má nějaký pravidla, aby to byl dobrej cover. Musíš to udělat jinak, ale zároveň tak, abys uchoval ducha původní věci. Protože ty chceš slyšet to, co znáš. Nepotřebuješ jazzovou onanii muzikantova ega a pak ve výsledku ani pořádně nepoznat, co že to původně bylo za skladbu. Takže ona tě sama i ta písnička navede, pokud chceš dodržet to, co jsem teď právě popsal. Měli jsme sice nějaký pokusný aranže, ať si uvědomíme možnosti, ale stejně nás to stahovalo zpátky k ty aranži původní. Tělo skladby je tak zamčený od původních autorů, že by jakýkoliv zásahy do toho byly násilný a samoúčelný. Přidali jsme si náš začátek a konec, ale jinak jsme pracovali v tom zbytku výhradně uvnitř původní skladby v původní aranži. Je to tam neskutečně bohatý. Bubny jsou domazlený do poslední noty, záměrně trochu ignorantsky nasazenej vokál skrytě nese tu původní manýru a tak dál. Musíš se do toho ponořit a ono to začne promlouvat.

Je jednodušší uchopit letitou písničku a předělat ji, nebo napsat novou?

Jsou to úplně jiný disciplíny. Nedá se to nijak srovnávat. Osobně mě na tom nejvíc baví to, že zatímco u svý věci máš limit jenom v sobě, u coveru musíš sebe dostat do jeho hranic. My se v tom coveru třeba zahrabeme úplně na dno a znovu to začínáme stavět. Na tohle je náš Czendál geniální. On tu skladbu rozebere na atomy a pak vymyslí úplně novou písničku uvnitř, ale respektuje původní příběh atomů. Takže zvenku máš pocit, že je to stejný, ale ve skutečnosti je to úplně jiný. Dáš tam prostě nový vnitřnosti, ale nechceš, aby si toho všichni hned všimli. I proto ty věci jsou tak moc jiný, ale zároveň nesou zásadní momenty původní verze.

Komentáře k singlu jsou opravdu pestré od nadšení po zděšení. Jak funguje "Milujem se čím dál víc" naživo na již probíhajícím turné?

V Česku máme jeden zásadní problém. Idioti se tu v nadměrný míře vyjadřujou k tématům, kterým vůbec nerozumějí, a navíc v momentech, kdy se je na to ani nikdo neptá! (úsměv) Tolik asi k některým těm komentům. Na koncertech ta pecka zabíjí. A mě to baví. Stejně tak jako zabíjí "Řeka" a "Černý šaty". Toto je jediná tour, kde hrajeme celý EP "Zllá láska".

Cocotte Minute, Palác Akropolis, Praha, 20.6.2020
© Jan Nožička
Každý rok na turné překvapíte neobvyklým hostem. Jak jste přišli na žánrově zcela odlišné Deloraine? Líbí se vám jejich hudba?

Je to super věc. Dobrej paganskej folk, se skvělým vizuálem a opravdu výjimečnou leader woman Mášou. Ta holka má v sobě víc drajvu než kdejaký metalcorový uřvanec. Ta kapela hraje parádně a vnáší na naše koncerty i díky třem holkám v sestavě takovou úplně jinou, harmonickou energii. To se nedá moc vysvětlit. To se musí zažít. A klipy mají opravdu top jako málokdo tady.

Vnímáte, jak fanoušci berou vaše předkapely? Vybíráte si je podle toho na následující šňůry?

My nemáme předskokany, když jedeme tour. My jezdíme většinou jakože turné dvou skupin, anebo jsou to naši hosti. Jakože fakt hosti, protože je chceme prostě pozvat, aby jeli s námi. Pro mě je to partner, ne předkapela. Vybírám to prostě tak, aby to bylo dramaturgicky zajímavý a ten večer nebyl otravnej. Aby na tebe řvaly tři nasraný bandy čtyři hodiny celý večer, mi nepřijde vůbec zábavný.

Takže jsme jeli s Vojtaanem, PIO Squad, Prago Union, Electrïck Mann a teď třeba jedeme s paganfoklovejma Deloraine. A je to skvělý. Naši fans jsou otevřený hlavy. Nemají problém si to poslechnout a ocenit. Maj' na to dostatečnou mozkovou i kulturní kapacitu. No, a pak tam přijdeme my to tam všechno rozkopat. Takže vše je v zenu!

Na letošní turné jste přichystali velkolepější pódiovou prezentaci. Je to provozně nákladné? Je pro klubový band těžké to ufinancovat?

Je to úplně mimo možnosti malých kapel. Zatím. Bohužel. Bavíme se o nižších statisících. Ale jak vidíš, když se kousneš a dáš si práci najít alternativy, dostaneš se o trochu níž. U nás je to v součtu do dvou set tisíc. Musíš buď nechat udělat, nebo si sám udělat projekce, a už to je problém. Málokdo to umí a ti, co to uměj, jsou zvyklý na honoráře z korporátů. A to je úplnej vesmír level. Pak musíš mít to pracoviště, který to odbaví. Což ale dneska už naštěstí asi zvládne nějakej komp za 50 tisíc. Do něj software, který to umí udělat. No, a pak musíš mít ty ledky nebo nějaký obrazovky, na který to budeš promítat. Ale jak je vidět na našich show, tak na to ti ve výsledku stačí čtyři velký telky z obchoďáku.

Jako že fakt televize?

Jo. Myslím, že jsme první skupina, co takhle postavila ty televize na stage. Ale vymyslet to a ukecat všechny ty lidi, aby ti s tím pomohli, i když to pro ně není žádnej kšeft, je náročný. Protože rentalem to nevyřešíš. Rental na jeden koncert stojí víc než honorář celý kapely. To, aby to jelo teď na podzim, je proces, který začal v lednu a řeším ho vlastně ještě teď, i když to turné už jede.

Kdo všechno vám s tím vším tedy pomáhá?

Musím za nás poděkovat Matyášovi Vordovi, kterej se ujal projekcí. Udělal je super a za cenu, kterou jsme dokázali ufinancovat. Technickýmu velkovezírovi Honzovi Buriankovi, kterej nám zadarmo půjčil kompy, co to utáhnou, naprogramoval nám to, je vždycky na telefonu, když mi to pět minut před show spadne, a hlavně vymyslel, co a jak zkombinovat a propojit, abychom to uměli postavit sami za pár desítek minut na stage, a finálně Hisense Česká republika, že nám dali ty televize. Protože se jim celej ten nápad líbil a podpořili nás i takhle produktově. Bez toho bychom to nikdy dohromady nedali.

Cocotte Minute, Palác Akropolis, Praha, 20.6.2020
© Jan Nožička
Letos slavíte pětadvacet let. Neplánovali jste nějakou velkolepou oslavu?

Tak s těmi oslavami je to zamotaný. Můžeme si vybrat, co chceme slavit. Příští rok to bude dvacet let od první desky a za další rok dvacet pět let od založení. Takže my vlastně teď už nevíme, co a jak chceme slavit. Si to musíme ještě rozmyslet. Velký koncert jsme už měli naplánovaný, ale přišel covid. A když jsme to potřetí přesunuli, protože covid trval tři sezony, a když pak přišla válka na Ukrajině a teď Izrael, řekl jsem si, že je to nějaký složitý a že je to znamení, abychom s tím ještě počkali. Náš čas přijde.

Nyní si už nahrávky vydáváte sami, ale první dvě řadovky vám vyšly u velkého nadnárodního vydavatelství. Jak na to vzpomínáte? Spojili byste se ještě v budoucnu s podobně velkým labelem?

To byla úplně jiná doba a úplně jiný pravidla a možnosti. Tenkrát bylo nereálný vydat desku DIY, aniž by nezapadla. Už jenom vylisování CD na vlastní triko bylo skoro nemožný. Neexistovala možnost, kde jinde pouštět klipy než v televizi, a televize hrála jen videa od labelu. Neexistovalo ani YouTube... Byl to prostě úplně jiný ekosystém. Teď si děláme všechno sami (až na to vydávání jsme to ale dělali i tehdy) a s labelem jedeme jenom distribuční spolupráci a skrz něj monetizujeme YouTube channel. Sami bychom se nedostali k možnosti mít ID content, což je ale pro tu kvalitní monetizaci důležitý.

Jak zpětně hodnotíš párty akci v Rock Café na zaplacení klipu k singlu "Černý šaty"? Splnilo to očekávání? Je možné, že se k tomuhle formátu ještě vrátíte?

Bylo to super. Účel to splnilo. Blbě mně bylo ještě tři dny po tom. Ale bylo to celý taky tak produkčně a mentálně náročný, že bych byl rád, abychom to už nemuseli takhle emergency řešit.

Aby to pochopili lidi, co neznaj' ten příběh. Na celý jaro si nás půl roku předem vyblokovala jedna větší kapela. My jsme tak všechny svoje akce na to období zrušili a oni nám to pár týdnů před tour prostě odpískali. Rozumím, že se to může stát. Problém ale byl, že oni věděli několik měsíců předem, že existuje varianta zrušení. Věděli to v době, kdy bychom to i my ještě stihli nějak zachránit.

Fakt?

Jo. Vysrali se na nás a řekli nám to až pár týdnů před startem, kdy jsme s tím už nemohli cokoliv udělat. Měli jsme už objednaný studia, natáčení klipů a tak dál. Do toho samozřejmě i ten ekosystém kapely už stojí měsíčně dost peněz. A my jsme se najednou ocitli total bez příjmů skoro na čtyři měsíce. To bylo fakt ostrý. Spadlo nám to celý na hlavu. Víš, že dlužíš randály kámošům, žes dalším kámošům nasliboval práci a oni kvůli tobě jinou práci odmítli, a čumíš na to a jsi nebetyčně nasranej. A začínaj' ti volat věřitelé. No, a do toho přišla válka na Ukrajině. Takže se zastavil i merch na e-shopu. Regulérní voser.

Ale jak se říká, že nejlepší věci vznikají pod tlakem, tak jo. Seděl jsem nad tím průserem a hledal řešení. A na poslední chvíli mě napadlo udělat sbírku na klip s komunitním koncertem a dopadlo to excelentně. Naši fans jsou fakt dobrý. Jsem na ně hrdej. A tenhle rok byl fakt celej výživnej.

Cocotte Minute, Palác Akropolis, Praha, 5.12.2019
© Tom Black
S každým novým materiálem se vám rozšiřuje seznam potenciálních hitů. Je stále těžší ladit pro turné setlist? Máte skladby, které tam prostě chybět nesmějí?

Neustále se mě lidi ptají, proč nehrajeme nějakou jejich oblíbenou písničku. A já jim na to odpovídám, že vždycky bude mnohem víc těch věcí, co nehrajeme, než těch, co hrajeme. Máme, nevím, třeba padesát songů a na koncertech podle typu akce jich hrajeme od třinácti do dvaceti. Takže to ani jinak být nemůže. A ano, dáváme už v podstatě jenom videosingly. Protože i těch už máme přes dvacet. (úsměv) Ale mít set postavený jenom z hitů je sen každýho. Náš i fans. Takže asi dobrý! Chybět nesmí "Czeko". To jsme nehráli za celejch těch dvacet pět let jenom jednou. Jinak je to asi jedno. Máme fakt z čeho vybírat.

Šňůru zakončíte 14. prosince v Lucerna Music Baru. Chystáte tam něco speciálního?

Celá show je speciální, není důvod tam něco přidávat jenom na Prahu. By byli pak nasraní v Brně, že to taky neměli, a co teprve v Čáslavi!

Máte už nějaký konkrétní plán na další rok, nebo počkáte, až na konec podzimního turné?

Jak už jsem říkal - tenhle rok byl fakt náročný, možná nejnáročnější třeba za posledních pět let. Příští rok to budeme rozdýchávat a užívat si výsledků toho, co jsme letos vydřeli! Takže odpověď zní: Budeme hrát a budeme si to konečně taky trochu užívat, protože nejhorší dřina bude už za námi!

NÁZORY

DOPORUČENÉ ČLÁNKY
Liam Gallagher, John Squire - Liam Gallagher John Squire 8/10
Recenze: Liam Gallagher a John Squire úspěšně ignorují fakt, že je 21. století Spojení zpěváka Oasis a kytaristy The Stone Roses dává po poslechu prvního společného alba "Liam Gallagher John Squire" dokonalý smysl. Kolekce skladeb pod hlavičkou těchto dvou muzikantů je zážitkem pro milovníky britských kytarovek... čtěte zde
Vydáno: 04.03.2024 00:00 v sekci Recenze
Dayal Patterson - Black Metal: Do propasti (kniha) 8/10
Hudba v tisku: Dayal Patterson se noří "Do propasti" temných zákoutí black metalu a dál prohlubuje záběr své encyklopedie Má se metal podrobovat serióznímu zkoumání? Rozvíjející obory jako Metal Studies na Masarykově univerzitě jasně ukazují, že ano. A obohacující pohled mohou nabídnout i práce ne přímo akademické, ale přesto fundované. Jako třeba... čtěte zde
Vydáno: 03.03.2024 09:00 v sekci Recenze | Hudba v tisku
LP, O2 universum, Praha, 1.3.2024
Naživo: LP si zaplněné O2 universum naprosto podmanila V České republice LP koncertuje velmi často. Dalo by se až říct, že je u nás jako doma. A ono tomu tak skutečně je, jak během svého silného pražského vystoupení přiznala. Metropoli představila svoji loňskou desku "Love Lines" a na... čtěte zde
Vydáno: 02.03.2024 12:15 v sekci Naživo
Innersphere - In the Shadow of the Sun 8/10
Recenze: "In the Shadow of the Sun" od Innersphere nabízí mystickou atmosféru i promyšlenost Pozice plzeňských melodických deathmetalistů Innersphere na scéně je už spolehlivě vycementovaná. Být žánrovou jistotou ale s sebou nese i riziko větších očekávání. Albu "In the Shadow of the Sun" vydláždila cestu trojice... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2024 19:00 v sekci Recenze
Pohled do českých hitparád 8. týden 2024
Ofenbach se s oživeným hitem Kim Wilde protančili do čela rádiového žebříčku Po pěti kolech v čele musela Dua Lipa přepustit vedení v tuzemském éteru francouzským DJům Ofenbach. Jejich vítězný singl "Overdrive" čerpá z déle než čtyři desítky let starého hitu Kim Wilde. Na nejvyšší příčku v albovém... čtěte zde
Vydáno: 01.03.2024 08:00 v sekci Novinky | České hitparády
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
- Fotogalerie: Pagan folk, pohanské rituály, všudypřítomný "Zaklínač", medovina, lepé děvy. To vše byl koncert Deloraine v Lucerna Music Baru (01.03.2024 09:39)
- Paganfolková noc snů nastane už příští týden. V Lucerna Music Baru zahrají Deloraine, Twin Harps s Wolfgang Twins a Lyrre (21.02.2024 11:16)
- Naživo: Voltaano a Jiří Schnitzel vytvořili v Malostranské besedě punk-folkové duo (17.02.2024 19:56)
- Cocotte Minute vyrážejí na "Vostrý jaro" tour (09.02.2024 19:22)
- Vojtaano spojí síly s Jiřím Schmitzerem a na Valentýna zahrají v Malostranské besedě (08.02.2024 10:17)
- Naživo: Členy Deloraine skolil covid. Cocotte Minute tak společné turné dovršili v Lucerna Music Baru sami (16.12.2023 17:33)
- Fotogalerie: Cocotte Minute pobláznili zllou láskou Prahu (15.12.2023 13:45)
- Fotogalerie: Prago Union udělali z Café V lese pořádný Řáholec (08.12.2023 15:33)
- Prago Union, Rigor Mortiz, Řezník, Rest, Mutanti a Krotitelé Dechů ve čtvrtek zaútočí na Lucerna Music Bar (14.11.2023 11:43)
- Video: Vizuálně úchvatní Deloraine lákají na magický "Sabat" (04.11.2023 14:55)

ALBUM TÝDNE 10/2024

Liam Gallagher, John Squire
Liam Gallagher John Squire

Spojení zpěváka Oasis a kytaristy The Stone Roses dává po poslechu prvního společného alba "Liam Gallagher John Squire" dokonalý smysl. Kolekce skladeb pod hlavičkou těchto dvou muzikantů je zážitkem pro milovníky britských kytarovek od šedesátých let minulého století až po zlatou éru britpopu.

8/10

NEJČTENĚJŠÍ ČLÁNKY (za poslední týden)

FILMSERVER.CZ PÍŠE

FULLMOONZINE.CZ PÍŠE

SPARK PÍŠE

CO, KDY, KDE   (doporučujeme)

St 06.03.
Zara Larsson (SWE) (Forum Karlín, Praha)
Čt 07.03.
DJ Shadow (US) (Roxy, Praha)
Ne 10.03.
Madison Beer (US) (SaSaZu, Praha)
Po 11.03.
Idles (UK) (SaSaZu, Praha)
St 13.03.
Avatar (SWE) (SaSaZu, Praha)
Pá 15.03.
Sophie Ellis-Bextor (UK) (Palác Akropolis, Praha)
Út 19.03.
Katapult (CZ) (Forum Karlín, Praha)
Pá 22.03.
Ewa Farna (CZ) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Jason Derulo (US) (O2 arena, Praha)
Ne 24.03.
Mother Mother (CAN) (Forum Karlín, Praha)

» zobrazit všechny akce «

OBLÍBENÍ INTERPRETI (za poslední týden)

The Prodigy Vladimír Mišík Justin Bieber Prince Karel Gott Vérité Dua Lipa Lucie Vondráčková Taylor Swift Depeche Mode Madonna Viktor Sheen Blackosh Ed Sheeran Queen LP BTS Lady Gaga AC/DC Billie Eilish
filmserver.cz na Facebooku filmserver.cz na Twitteru filmserver.cz na LinkedIn filmserver.cz na YouTube
musicserver.cz - hudba od začátku do konce
©2010-2024 IMEG s.r.o. | Vyrobil Prolidi.cz
Kontaktní informace | Informace o inzerci | Redakce | Volná místa | Zásady ochrany o.ú. | Mobilní verze | ISSN 1803-6309
Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu IMEG s.r.o. zakázáno.
Tento server byl v roce 2023 podpořen Ministerstvem kultury České republiky.
smile music: spark | fakker | czech blade | musicserver | full moon | xplaylist | day after | filmserver | webglobe
Zavřít reklamu