Výběr světově nejvýznamnější undergroundové kapely The Velvet Underground - "The Very Best Of" svědčí o svém už podle názvu. Nečekejte nic speciálního, v lepším případě si zavzpomínáte na dnes již široce známé písně - které se, což může znít absurdně, dostaly až do reklam. Nic speciálního nečekejte ani od recenze desky, doporučí vám spíše kvantum jiných nahrávek...
5/10
The Velvet Underground - The Very Best Of
Celkový čas: 74:40
Skladby: Sweet Jane, I'm Sticking With You, I'm Waiting For The Man, What Goes On, White Light / White Heat, All Tomorrow's Parties, Pale Blue Eyes, Femme Fatale, Heroin, Here She Comes Now, Stephanie Says, Venus In Furs, Beginning To See The Light, I Heard Her Call My Name, Some Kinda Love, I Can't Stand It, Sunday Morning, Rock And Roll
Vydavatel: Universal.
Kdo by kdy řekl, že písně
Velvet Underground budou jednou používány k reklamám, že více než třicet let po jejich rozpadu budou vycházet výběry jejich hudby, která ještě dlouho po svém vzniku byla považována za šílenou a nemorální, že i zkraje nového tisíciletí budou hojně navštěvované koncerty
The Velvet Underground Revival. Inu, stalo se. Není takových příkladů mnoho, o to více ale potěší, když se ukáže, že jít svou cestou a její směr nepřizpůsobovat tlaku okolí, se vyplácí.
"The Very Best Of The Velvet Underground" není prvním a jistě ne ani posledním výběrem a přiznejme rovnou, že mířený může být jen na proklatě povrchní obeznámení s kapelou. Není totiž ničím výjimečný. Zvuk se ze starých, už tenkrát nijak zvlášť profesionálních záznamů až tolik vylepšit nedá (za což buďme vděční, od zvukově čistých a "současně" aranžovaných písní čtyřky Reed, Cale, Morrison, Tucker je tu záznam obnoveného turné VU -
"Live MCMXCIII" z půlky devadesátých let), výběr skladeb je eufemisticky řečeno dost standardní. Písně pocházejí z prvních čtyř, také jediných oficiálních studiových nosičů ("banánová" deska "The Velvet Underground & Nico", "White Light/White Heat", "The Velvet Underground" a "Loaded"), dvě navíc jsou z později vydaného souboru do té doby nepublikovaných "zbytkových" písní VU, dnes řazeného mezi regulérní alba. Pořadí skladeb je chaotické, chybí klíč, který by jejich místo ospravedlňoval, pohromadě nejsou ani použité bloky z jednotlivých desek (i v případě, že na původní nahrávce jdou vybrané tracky po sobě), ani písně, které by si byly zvukově blízké.
Celkový dojem z výběru je roztěkaný a nijak harmonický, což může neznalého spíše polekat. Skoro by se chtělo doporučit pořídit si, když už ne kompletní balíček všeho oficiálního se spoustou bonusů
"Peel Slowly And See" (1995), tak alespoň důkladně rozšířené vydání
"Loaded: Fully Loaded Edition" (1997). Nebo, pro otrkanější, třeba nedávno vydaný výběr koncertních záznamů
"Bootleg Series, Vol. 1: The Quine Tapes" (2001). Výběrovka "The Very Best Of The Velvet Underground" má kolem sebe příliš mnoho konkurenčních nahrávek na to, aby na trhu obstála (pravda, několikastránkový booklet, informacemi poměrně nabitý, by mohl být plusem). Samozřejmě, pro velmi základní orientaci nedotčeného posluchače poslouží, i když i pro něj by snad bylo lepší sestavit cestu k fenoménu
The Velvet Underground opatrněji a na zakázku.