Anna Julie Slováčková se svým bandem ve středu v pražském Lucerna Music Baru pokřtila svoji druhou desku. Akce se zúčastnilo mnoho hostů, kamarádů a muzikantů, všichni si s ní zazpívali. Nechyběl speciální smyčcový doprovod. Kmotry byli mimo jiné členky z kapely Vesna, Marta Jandová nebo Igor Ochepovsky.
Live: Anna Julie Slováčková
místo: Lucerna Music Bar, Praha
datum: 4. října 2023
setlist: Spoušť, Nejsem to já, Nepopsaná, Tanči se mnou (feat Milan Peroutka), Zrcadla, Svítá, Běžím s dobou (feat Martin Harich), Zastav, Horizont, Mléčná dráha, I když jsme plešatý (feat Pokáč), Slunečnice (feat Marta Jandová), V kruzích, Loučení, Dálky (feat Petr Harazin), Je to na nás (feat Daniel Holý), Diskohrátky, Stop (+ Igor Ochepovsky), Pokoj, Osudová, Prší a leje jako z konve, Sluneční zář
Fotografie jsou pořízené mobilem, omluvte proto prosím jejich kvalitu - na koncertě jsme neměli profesionálního fotografa.
Report píšu kvůli pracovnímu vytížení o den později, a než jsem se do toho pustila, dočítám se v médiích špatnou zprávu: Aničce se ta potvora rakovina vrátila. Srdce mi to svírá, strašně mně je to líto. Věřím, že to nebude osudová chvíle (jako název desky) a že Anička nad tou mrchou opět zvítězí. Přeji hodně sil. Je to velká bojovnice. Nenechala to na sobě znát ani během koncertu. Byla to dvouhodinová, rozverná, popová jízda s punkovým závanem.
Po dvou a půl letech od debutu
"Aura" vyšel následovník - "Osudová". Na rozdíl od
křtu prvotiny, který se odehrával tenkrát během léta na střeše smíchovského obchodního centra, se autorka tentokrát přesunula do klubových prostor. Večer otevřel novic
Patrik Malý se svojí kytarou a looperem, pak už pódium patřilo ženské síle.
© Hana Bukáčková Obal alba je laděn do fialového nádechu. Tuto barvu má
Anna Julie Slováčková ráda. Jak mi už před dvěma lety prozradila v rozhovoru:
"Fialová je pro mě barva plná tajemna. Zároveň v ní cítím takové zvláštní uklidnění, ale i nezkrotnou energii. Myslím, že podobnou barvu často vysílám. Ať už doma, nebo na jevišti." V těchto odstínech tak byly i kostýmy všech členů kapely.
Sama zpěvačka měla na sobě krapet neforemné, průsvitné, fialové kalhoty, které jí kazily siluetu. V závěru je ovšem odhodila a překvapila nás akrobatickým číslem.
Střídaly se energické kousky i ty klidnější. Aničky bylo na pódiu plno, mohla se rozdat, je na ní znát, že to dělá srdcem. Vše si zařizovala sama, na stage jí pak přišli pomoct hosté. Jako první to byl Milan Peroutka, se kterým si zazpívala "Tanči se mnou" z jeho loňské desky "Abrakadabra". Druhým byl Martin Harich. Před půlrokem vydali česko-slovenský duet
"Bežím s dobou" o útěku před rozhodnutími, která se týká nás všech. Zde ji poprvé zazpívali živě.
Nejvíce mě baví křehká hitovka
"I když jsme plešatý" s
Pokáčem, která nechyběla ani v Lucerna Music Baru. Hned poté vtrhla na pódium Marta Jandová s náručí plnou slunečnic - mají o nich
song (který zrovna dvakrát nemusím). Přijel i Petr Harazin z havířovské skupiny
Nebe. Přijel z dálky, aby zazpíval "Dálky". :-) Neokoukanou tváří byl pro mě Daniel Holý, s nímž Anna zapěla "Je to na nás" - o strachu z toho, jakými budou v budoucnu rodiči.
© Hana Bukáčková Od svého producenta Igora Ochepovskyho, který si vzal do parády obě její alba, si k srdci vzala jeho připomínku, aby během setu nehráli covery jako minule. Z nové desky přezpívala všechny věci - na rozdíl od jiných interpretů, kteří vyzobou třeba jen třetinu -, což kvituji. Igor se pak v písni "Stop", asi největším rockovém nářezu v rámci setlistu, přidal s kytarou. Euforie na druhou.
Jistým zpestřením byly smyčce, které podtrhly krásu několika skladeb. Kouzlu tomu dodala i projekce. Při druhém songu "Nejsem to já" se na obrazovce za nimi hemžily titulky z bulvárů, čímž zpěvačka vzala vítr z plachet všudypřítomným přechytračelým plátkům i rádoby chytrým anonymním komentářům. Bulvár tam samozřejmě nechyběl - poctivě fotil její slavné rodiče, kteří se přišli podívat na úspěch a talent své dcery.
Dalším oživením byl křest kalendáře "Pes v nouzi", kde je Slováčková na titulce se svým pejskem, kterého si sama pořídila z útulku. Symbolicky byl zrovna Mezinárodní den zvířat. Křtilo se konfetami a ve druhé polovině večera se totéž zopakovalo při křtu alba. Anička během toho vyjmenovala a pozvala k sobě na pódium všechny, kteří měli s deskou co do činění. Nechyběl tak zmíněný Igor Ochepovsky nebo Filip Vlček (mix), ale i hostky
Marta Jandová či
Vesna v čele s Patricií, která jí pomáhala při debutových písních (nyní si už Anička vystačila víceméně sama). Společnými silami pak zasypali placku pozlátky.
© Hana Bukáčková Interpretka má oporu v doprovodném bandu. Většinou je na ni kladena největší pozornost, ale umí být i v ústraní - písnička "Svítá" patřila její druhé zpěvačce Karolíně Fišerové, kterou protagonistka doprovázela na klávesy.
Hřeb večera byl aerial hoop - tematicky při písni "V kruzích" visela hlavou dolů. Husarský artistický kousek, při kterém zpívala a působila ladně. Na pár chvil se k ní přidala i Karolína. Úchvatný pohled a zážitek. Naopak odlehčeně působil
"Pokoj", kdy se v zádech promítaly retro snímky členů kapely z dob, kdy byli ještě dětmi.
Osudová to byla chvíle pro všechny, co zavítali. Deska s tímto názvem ukazuje, že Anička další tvorbou čím dál více zraje, nabízí mnoho rovin a odstínů fialové... a s dvouhodinovým koncertem se zvládá bez potíží popasovat.