Šestý a poslední den Szigetu byl v režii Billie Eilish. A to dokonce tak moc, že se ve stánku s merchem během několika hodin vyprodala všechna její trička. To se tady tak rychle za minimálně posledních sedm let nepodařilo snad nikomu. Také se proměnilo publikum - bylo vidět, že výrazně omládlo, návštěvníků s jednodenním lístkem dorazilo nepočítaně.

A není se co divit, Billie dnes přece jen patří mezi jedny z největších hvězd na světě, a že si ve svém nabitém kalendáři udělala čas i na Budapešť, je další významný zářez pořadatelů, který jim do budoucna určitě pomůže. Třeba k tomu, aby ukecali momentálně na turné moc línou Miley Cyrus.

Při té mánii kolem by leckdo ani nezaznamenal, že z programu vypadl Yung Lean. Dalo se to očekávat - rapper už zrušil i předchozí koncerty včetně toho na slovenském Grapeu, kam se pořadatelům podařilo přitáhnout právě ze Szigetu rapperku 070 Shake, o níž ještě bude řeč.

Časový harmonogram se tedy kvůli jedinému (!) odpadlíkovi letošního ročníku lehce pozměnil a náhle bylo mnohem víc času na dohánění restů v areálu, ať už to byla roztodivná jídla mnoha světových kuchyní nebo třeba jen procházení dosud nenavštívených míst a jejich porovnávání s předchozími lety. Koneckonců, ve stanu Freedome si v podvečer zmáčkli Play i Sleaford Mods, takže vážně nebylo kam spěchat.

Chybu by však udělal ten, kdo by se rozhodl vynechat koncert Girl In Red. Zpěvačka nominovaná na BBC Sound Of 2021 (ano, už zase se tady ta geniální anketa objevuje) pochází z Norska, a i když vytváří úplně jinou hudbu než její kolegyně a krajanka Aurora, tak jí je velmi podobná v tom, že stejně jako ona je naprosto bezprostřední.

Je na ní vidět, že proslovy mezi písničkami si nepřipravuje a říká prostě jen to, co ji zrovna napadne. Někdy to má pointu, jindy ne, ale je to okouzlující a hlavně přirozené. Když posloucháte, jak postupně představuje své písně, pochopíte, že její největší životní trable spočívaly v tom, že se v pubertě zamilovala do své nejlepší kamarádky, a jelikož nenašla odvahu jí to říct, skončila se zlomeným srdcem a ve friendzóně. Kdo se s něčím takovým neztotožní?

Sympaticky upřímná písničkářka s kytarou kolem krku měla jeden z nejlepších slotů na hlavní stagi, a přestože by jí asi pořád slušel více klub, využila ho skvěle a fanoušky a fanynky slavnější americké kolegyně si snadno získala. Stačilo jí k tomu jen dobře zpívat, mít v kapse pár docela chytlavých songů a být sama sebou. Moc milé překvapení.

Billie Eilish, finální headliner a pro někoho možná i největší hvězda celého Szigetu, se zaplněnému auditoriu svěřila, že se svým bratrem Finneasem už chystá třetí album. Nic z něj zatím nezahrála, bez řečí ale do setlistu zařadila také baladu "What Was I Made For?", kterou přispěla na písničkový soundtrack k filmovému hitu "Barbie". Kamera ji u toho zabírala hodně zblízka a zdálo se, že si intimní skladbu odšeptala živě.

Co ale živě zcela určitě nebylo, byly její starší a hitovější kousky. Zpěvačka, vystupující v kulichu s rohy, nadrozměrném tričku s nápisem "Famous" a číslovkou 99, ale naopak i s podvazky zdůrazňujícími její nohy v teniskách, se zdá být se svou image na pomyslném rozcestí. Částečně by se ráda držela vzhledu, který nastavila s debutem, stejně tak je ale vidět, že chce už více ukazovat svou ženskost. Ani v jednom vzhledu si ale asi ještě není jistá, a tak to míchá dohromady.

Podobně působil i její setlist. Přece jen se zdá, že na druhé řadovce začala tvořit výrazně odlišné songy, než s jakými zabodovala na prvotině, a právě otázka, zda bude schopná smíchat obojí do uceleného celku, byla tou hlavní, která před ní na současném turné stojí.

Dopadlo to tak napůl. Ve výsledku totiž mnohem víc než žánrové přechody mezi písněmi rozptylovalo zjišťování, který zvuk se z reproduktorů line živě a co je předchystaná nahrávka. Half-playback, který zpěvačka doplněná na pódiu právě od zmiňovaného bratra a bubeníka Andrewa Wayatta využívala, byl klíčový zejména v nejstarších písních a tedy i největších hitech. Sloky, ve kterých spíše šeptá a povídá, zvládala naživo, ovšem refrény, kde se vokály vrství a zastoupení elektroniky je výraznější, už byly puštěné ze záznamu.

Tým kolem ní se ale dost snažil, aby to nebylo poznat. Proto kdykoliv došlo na podobnou pasáž, kamerové záběry snímající muzikantku byly náhle záměrně roztřesené a plné efektů, aby na nich technicky vzato nebylo vidět nic.

"Cítím se teď milovaná! Bavíte se dobře?" křičela Eilish do davu, který ji bez ohledu na výše řečené bezvýhradně zbožňoval. Po pódiu běhala, skákala, nechala za svými zády vystřelovat plameny a lidi se mohli zbláznit.

Ať už to byl povedený hit "You Should See Me In A Crown", který inspirovala epizoda britského seriálu "Sherlock", "Bad Guy", ve kterém autorka tvrdí, že se nedokáže nabažit chlapů s namakanou hrudí, nebo podmanivá balada "When The Party's Over", která vznikla jako reakce na rozhádaný telefonát, kde se obě strany neslyší, protože na místě panuje hluk, a tak se domluví na tom, že si zavolají, až párty skončí, všechno fanoušci přijímali s obrovským nadšením.

Oceňovali jak akustickou pasáž uprostřed show, kde kamera protagonistku zabírala tak zblízka, že jste jí mohli spočítat pihy na nose, tak roznožku při "Lost Cause". Ovšem když po návštěvnících chtěla v "Oxytocin" skupinový dřep, poslechla ji jenom jejich část. Taky po ní kdosi hodil botu, zatímco ona si zase ve zdánlivě nestřeženém momentu do mikrofonu říhla. Finále v podobě "Happier Than Ever" bylo plné plamenů, playbacku a sympaticky dlouhého loučení.

Pamětihodný koncert to určitě byl, tím spíš, když přihlédneme k tomu, jak vzácná v těchto končinách zpěvačka je. Navíc musíme přihlédnout i k tomu, že byla jediným headlinerem, který výrazným způsobem limitoval fotografy v pitu pod pódiem. Zatímco ostatní hvězdy jich tam tolerovaly i padesát, Billie nejprve jejich počet seškrtala na necelých deset a nakonec tam nepustila vůbec nikoho.

Všichni fotografové se proto museli prodírat davem fanynek a každá alespoň trochu koukatelná fotka ze Szigetu je pro ně v jejím případě malým vítězstvím. Co je ale důležitější, z hudebního hlediska to nic světoborného nebylo.

A jen co vystoupení skončilo, areál se zásadním způsobem vyprázdnil. Rapperka 070 Shake vystupující na Freedome scéně tedy paradoxně ze svého slotu mnoho nevytěžila a nových fanoušků jí asi příliš nepřibylo - stan byl při její show poloprázdný. Vidět na ni moc nebylo, rapovala ale naživo a při reputaci, jakou mají její kolegové v branži, si můžeme zatleskat jen za to, že vůbec dorazila.

Highligtem se stala opakovaná pasáž "Smile on my face", v níž se hiphopová skladba z undergroundového trapu náhle překlopila do roztančeného electra, což bylo hodně nečekané.

Pak už ale bylo na čase hudební ráj opustit. A ano, takové sousloví může po rozpačitých dojmech z hlavní hvězdy působit zvláštně, jenže pár nepovedených vystoupení na festivalu, jakým je Sziget, vůbec nic neznamená. Během těch šesti dnů nasbíráte tolik hudebních, ale i nehudebních zážitků, že stejně budete odjíždět nadmíru spokojení. Protože jakkoliv neuvěřitelně to může znít, je maďarský festival místem, kde vás za celou tu dobu nemá moc co naštvat.

Toalet je dostatek a naprostá většina z nich už jsou splachovací, fronty skoro neexistují, jídla je tu na výběr tolik, že i když budete postrádat oblíbence z předchozích let (kolbice!!!), pořád nestihnete ochutnat všechno, co byste rádi. Platit můžete tak, jak je vám nejmilejší, a ani ty stany už tolik nepřekážejí jako v minulých letech.

Všechno podstatné funguje, oproti loňsku výrazně ubylo prachu, naopak se do areálu vrátila výzdoba. A i pokud celý ostrov stihnete projít, stejně neuvidíte ani zdaleka všechno. Nám třeba tentokrát nevyšla návštěva herní zóny, labyrintu, masáží ani stánku neziskovek.

O všech krásách samotné Budapešti ani nemluvě. Pořád je tady co dělat, přitom málokdy máte pocit, že by vás pořadatelé nutili přebíhat z místa na místo, jako tomu bývá jinde. Většinu těch hlavních vystupujících stihnete pohodlně vidět, a brblat tak můžete buď nad jejich výkony nebo když si uvědomíte, o kolik středně velkých kapel typu například Bloc Party, Sigma nebo Editors tady letos i loni bylo méně. A pak samozřejmě na už v úvodu zmiňované ceny.

Jenže to jsou všechno věci, které pořadatelé mohou ovlivnit jen do určité míry. Tím největším záporem celé akce tak i po ročníku 2023 zůstává, že netrvá déle.