Po vzoru nedávných Colours Of Ostrava přišla také Benátská! na poslední chvíli o headlinera. Pro pořadatele akce v libereckém Vesci bylo odřeknutí účasti Chrise Normana kvůli ztrátě hlasu dva dny před plánovaným vystoupením o to bolestivější, že mělo jít o jedinou zahraniční osobnost třídenní přehlídky.

Připočteme-li k tomu fakt, že v letech 2020-21 se festival kvůli pandemickým restrikcím neuskutečnil a při loňském návratovém ročníku line-up sestával jen ze zástupců česko-slovenské scény, čeká severočeské publikum na hvězdu mezinárodního formátu od koncertu Europe z roku 2019.

Na sociálních sítích někteří organizátorům vyčítali, že nesehnali adekvátní náhradu a v harmonogramu pouze přesunuli Rybičky 48 do Normanova času, na druhou stranu je třeba si přiznat, že Benátská! tak jako tak nestojí na zahraničních lákadlech. Návštěvníci se do areálu obklopeného až idylickou přírodou a všudypřítomnou pohodou většinou vracejí nejspíš hlavně proto, že to tam zkrátka mají rádi. Událost se třicetiletou historií se každoročně může pochlubit skvělou atmosférou a generačně rozmanitým publikem.

Rozehřívacímu čtvrtku kralovali slovenští umělci v čele s Richardem Müllerem, Vašo Patejdlem či No Name, v pátek se jako již obvykle nejvíce vyřádili příznivci tvrdší hudby - potěšili je Harlej, Trautenberk, Krucipüsk, Doga nebo zmíněné Rybičky 48. A z pestré sobotní nabídky si vybral snad každý.

Dvě hlavní scény, jejichž alternativou byl stan Rádia Impuls, si žily každá vlastním životem. Ta menší, Adifex Stage, přitahovala mladší posluchače. Vystoupili na ní Robin Mood, Eliška Rusková, Šimon Mikez a pak hlavně představitelé dnes tak masově populárního rapu - extravagantní Sharlota, domácí jistota Paulie Garand a drtiči hitparád Viktor Sheen a Yzomandias. Před druhou ráno dění na ní uzavřel Marpo se svým TroubleGangem.

Na ČEZ Energy stage se zaměřením na zralejší publikum se v brzkých odpoledních hodinách ukázali brněnští Poletíme? a slovenští Horkýže Slíže, přičemž set prvních zmíněných na chvíli přerušil déšť. Jeden z očekávaných programových bodů obstaral Kamil Střihavka s Leaders!.

Zpěvák, už asi nadobro spjatý s rolí Ježíše v muzikálu "Jesus Christ Superstar", se představil v dobré pěvecké i muzikantské kondici. Jeho široký repertoár čerpal z několika projektů, včetně BSP a No Guitars!. K opěrným bodům setlistu patřily hity "Když se snáší déšť" nebo "Černá růže", při nichž zpozorněli i ti, kterým jinak Střihavkovy písně tolik neříkají.

Pozitivní dojem si však rodák z Oseku pokazil přídavkem v podobě ikonické "Země vzdálené". Nesmrtelnou skladbu, při které snad každý druhý divák vytáhl z kapsy svůj telefon, aby si její fragment natočil, totiž hodně ošidil. Na vypjatý refrén si naplno netroufl ani jednou, nechal ho za sebe odzpívat fanoušky a sám si slova jen tiše pobrukoval. Zbabělost.

Lenka Filipová si obecenstvo rozezpívala hned druhým songem - čtyři dekády starým hitem "Prý se tomu říká láska". Muzikantka, kterou doprovázeli akordeonista a virtuos ve hře na keltskou harfu Sean Barry a klavírista Jaromír Bárta, si byla vědoma toho, co festivalové publikum očekává. Ze své zatím poslední desky keltských písní "Oppidum" zařadila jedinou položku, magickou "Scarborough Fair", a jinak spoléhala hlavně na ověřené melodie.

Chybět nemohly klasiky "Mosty", "Zamilovaná", "Za všechno může čas" nebo "Ať žije show". Diváci na ně reagovali maximálně vřele, pohupovali se, prozpěvovali si a blaženě se umívali. Radost ze vzájemné interakce neskrývala ani samotná Filipová. Jedinou vadou na kráse byla skutečnost, že její spíše intimní vystoupení občas z vedlejší stage přehlušil Paulie Garand, což několikrát okomentovala slovy, že má konkurenci. Z klidu pak obecenstvo vytrhla energická interpretace skladby "Hope and Faith" od Janet Robin.

Hlavním tahákem soboty a vzhledem k absenci Normana i celé Benátské! byl koncert Jaromíra Nohavici, který se na festivalech objevuje málokdy. Pořadatelé mu proto v harmonogramu místo standardní hodiny vyčlenili rovnou sto minut.

Ostravský písničkář v doprovodu již tradičních spoluhráčů Roberta Kusmierského a Pavla Plánky navázal na svou předchozí zdejší účast z roku 2018 a posluchače si naprosto podmanil - a to i navzdory nepřízni počasí. Už se začátkem jeho setu se nad Vescem honily mraky, na rozjařenosti davu se to ale nijak nepodepsalo. Naopak, lidé doslova hulákali nejen refrény, ale i celé sloky zlidovělých songů jako "U nás na severu" nebo "Ostravo".

Do této úžasné nálady, o jaké si jiní interpreti mohli nechat jen zdát, však přišel vydatný liják a s ním i bouřka. Nohavicova modlitba nepomohla, vystoupení bylo na dvacet minut přerušeno. Poté však pokračovalo ve stejně opojném duchu jako do té doby.

Pro některé kontroverzní moment přišel ve chvíli, kdy sedmdesátiletý hudebník ohlásil píseň "Pánové nahoře", v níž hřímá proti válčení. "Ta válka není moje, ať už, ku*va, skončí," zopakoval zpěvák to, co prý v zákulisí řekl při (asi) plamenné debatě Davidu Kollerovi. Vysloužil si za to bouřlivý aplaus.

Ač je umělec pro své názory částí veřejnosti přijímán rozporuplně, uhrančivá a strhující atmosféra při jeho koncertu byla jasnou odpovědí všem jeho kritikům. Na jedné straně stojí žabomyší spory vášnivých pisatelů na sociálních sítích, většinou zapomenuté následujícího rána, na straně druhé pak skvosty jako "Mám jizvu na rtu", "Kometa" nebo "Sarajevo". Ty všem proměnám doby a nálad ve společnosti odolávají a tisíce lidí je stále zpívá jako jeden muž. Nohavica potvrdil, že je u nás jediným fenoménem svého druhu.

David Koller takový úspěch neměl. Svůj set zahájil s dvacetiminutovým zpožděním a diváci ho přijali spíše vlažně. Odehrál solidní koncert, který stál hlavně na kvalitním muzikantském základu a interpretově charismatu, ale už ne tolik na hitech. Prostor dostaly písně z nové desky "LP XXIII" jako "Nazí do kaktusů" nebo "My se vám ozveme" a sám hlavní aktér se pozastavil nad tím, že "tleskáte vždycky tak tři vteřiny".

Když zařadil něco z repertoáru Lucie ("Šrouby do hlavy") nebo své sólové singly prověřené rádii ("Čas nejde vzít zpátky", "Gypsy Love"), odezva byla pochopitelně mnohem hlasitější. K silnému závěru dopomohly stálice "Chci zas v tobě spát" a "Černí andělé". Ani Koller si neodpustil komentář k probíhající válce, když se několikrát rozčílil nad "ruskými č*ráky".

Pro poslední vytrvalce zahráli po půlnoci na hlavní scéně ještě Děda Mládek Illegal Band. Podle pořadatelů navštívilo letošní Benátskou! pětatřicet tisíc lidí a přípravy na příští, jubilejní třicátý ročník jsou už nyní v plném proudu. Ať se zahraničním headlinerem, nebo bez něj, akce s charakteristickým kouzlem se o své věrné návštěvníky určitě obávat nemusí.