Ostrý úvodní riff titulního kusu otevírá album "El Presidento" v pořádně rychlém a drsném rytmu, poháněném bubenickou dvoušlapkou. Následuje jediná dopředu známá písnička - singl "Rumcajs miloval Manku". Chytlavý riff doplňuje jedno z mála kytarových sól a vzpomínkový text na doby dávno minulé. Ryčný úvod doplňuje "Kazačok" s chutně znějícími klouzajícími prsty po strunách kytar Tomáše Krulicha a Oty Váni.

První mírné zvolnění přichází s písní "Opilej klavír". Právě v pomalejších skladbách si člověk vychutná opravdu skvělé Špalkovy texty. Sice jsou tentokrát zase malinko víc prosypané vulgárními výrazy, ale naštěstí ne nijak výrazně přes čáru. Dlouhovlasý baskytarista se postupem času natolik textařsky vycizeloval, že už je nemá zapotřebí sázet v takové míře, jako tomu bylo třeba v začátcích skupiny. Veršům nechybí vtip, ani hloubka či jistá důmyslnost. Dojde i na aktuální témata ("Troll") či osobnosti současného světa (Gréta a Václav Klaus mladší v songu "Nesmrtelná teta").

Nové CD Kabátu "El Presidento" samozřejmě pořídíte i v našem shopu! A stejně tak zbytek jejich diskografie.

Špalek však není jen textař. Na každé studiovce si odzpívá jednu písničku, která se aspoň trochu vymyká z tradičního repertoáru Kabátu. V minulosti šlo převážně o balady ("Houby magický", "Balada o špinavejch fuseklích", "Ohroženej druh"). Tady si zazpíval v rytmičtější pecce "Testosteron", zato však snad v nejvyšší hlasové poloze ve své pěvecké historii.

Následuje další zatraceně chytlavý riff "Za ztracený námořníky", kde je asi poprvé výrazněji v refrénu slyšet zvonivá a změkčující akustická kytara. O zařazení do rádiových playlistů si logicky říká song "Sladký tóny" a na jih nás s trubkami zavedou "Zátky". Ale nejsilnější položkou desky je už výše zmíněná skladba "Nesmrtelná teta", která otevírá koncerty aktuálního turné. Odsekávaný riff doprovází text, který se vysmívá rádoby celebritám, jež ve svém navoněném světě nevědí, co je to opravdová práce. Třináctku písní uzavírá další rádiovka "Oni", v níž je kromě akustických kytar v závěrečných taktech slyšet i klavír.

Pozorný posluchač si všimne spousty zvukových a aranžérských vychytávek, drobností, které obyčejný konzument nepostřehne, ale pokud si nahrávku pustíte pěkně nahlas, propracovaných detailů na ní najdete velkou spoustu. I prostřednictvím několika velmi málo videí na YouTube je vidět, jak si formace s producentem Milanem Cimfem s dílem hrála.

Toho, že Kabát stárne, si člověk těžko všímá. Energie tomuhle počinu rozhodně nechybí a materiál, který formace nahrála, působí soudržně a silně. Těžko říct, kam ve dvanáctipoložkové diskografii skupiny čerstvou řadovku zařadit. Ani po opakovaných posleších rozhodně nenudí, jsou tu hitové melodie a žádná výraznější hluchá místa. Jediné, co může fanoušek postrádat, je alespoň jedna klasická kabátí balada ve stylu filmové písně "Schody". To je však v celkovém hodnocení jen malá ztráta kytičky.

P. S.: Klip k singlu "Rumcajs miloval Manku" už měl být dávno na YouTube, tradičně - i přes sliby - tomu tak zatím není, proto článek doplňuje starší záznam koncertu.