Nový basák a starý dobrý nátěr. To je stručná charakteristika očekávané novinky "St. Anger" americké skupiny Metallica. 75 minut hutné jízdy, žádné balady a rádiové hity, dokonce téměř žádná kytarová sóla. Zlostné obličeje a zaťaté pěsti. Více v naší recenzi bez slitování.
Je zábavné sledovat, v jakém víru protichůdných emocí se pohybují názory posluchačů na novou desku kapely
Metallica. Album "St. Anger" neomylně vystartovalo na první příčku americké prodejní hitparády Top 200 časopisu Billboard a mnoha dalších. Co je na dlouho očekávané (otřepaná fráze!) novince rockerů ze San Francisca tak rozporuplného a proč vyvolává nálady oscilující od nadšených chvalozpěvů až po naprosté odsouzení? Už dlouho žádná velká a vzývaná nahrávka natolik nevyžadovala osobní poslechovou zkušenost, kterou nenahradí desítky recenzí a zprostředkovaných reakcí. Obrázek si musí udělat každý sám - možná pak i pod tímto článkem vznikne fórum plné úplně odlišných pohledů na věc a jistě všechny v sobě budou nést kus pravdy.
Jestliže se všude píše, že "St. Anger" je tvrdší a rychlejší než předchozí alba z devadesátých let, pak se proti tomu nedá nic namítat, protože je tomu tak. Otázkou je, jestli je i kvalitnější. Má cenu pátrat, zda je v něčem přínosné a objevné? Mám pocit, že si tuhle desku
Metallica prostě musela nahrát jako terapii po všech nepříjemnostech, co jí v posledních pár letech potkaly (nejhorší byla Hetfieldova alkoholová závislost a následná odvykací kúra). Museli otevřít stavidla nahromaděné energii, zlobě a trápení, vyléčit se tvrdým hudebním nátěrem. Myslím, že to nemá moc společného se vstřebáváním okolních rockových trendů, zejména nu-metalovou vlnou (i když i ten se dá na St. Anger vystopovat, třeba v "The Unnamed Feeling"). Prostě je to jen zachycení současného stavu kapely, jež trpěla přetlakem a ten zkrátka musel ven.
"St. Anger" je temný monolit, hodina a čtvrt náročně stravitelné hutné muziky. Dovolím si tvrdit, že i když se v jednotlivých dlouhých skladbách děje hodně (rychlé změny tempa, náladové zvraty), přeci jen celek působí poněkud monotónním dojmem. Bez odpočinku se na posluchače valí jen a jen neúprosné kytarové riffy a pokud jsem se nepřeslechl, není na desce snad žádné kytarové sólo Kirka Hammetta. Střídmá produkce a plechové bicí ještě umocňují dojem garážové syrovosti. Hetfield zpívá na doraz, obdivuhodně jde až na hranu možností a jsou momenty, kdy jistou barvu hlasu u něj slyšíme vůbec poprvé. V "Invisible Kid" například jednu chvíli připomene Chrise Cornella z počátku devadesátých let.
Zjednodušeně se dá říci, že milovníci staré Metalliky z osmdesátých let asi budou mít "St. Anger" raději než ti, pro které je vrcholem skupiny deska "Load". Ke druhé skupině patřím i já - mám raději ono období, kdy se
Metallica zařadila do rockového mainstreamu (a jistě, tím se zpronevěřila mnoha příznivcům z tvrdého jádra, aby zase získala dvakrát více nových posluchačů), trochu experimentovala a hledala něco nového. "St. Anger" nahrála
Metallica hlavně pro sebe, aby si dokázala, že se do toho dokáže pořád s vervou opřít bez ohledu na okolní trendy, požadavky a nálady. Nejlépe to snad vystihuje refrénový slogan z titulní písně:
"Fuck it all and no regrets".
Docela by mne zajímalo (i když teď je předčasné předjímat události, když je nová deska tak čerstvá), kam se vydá
Metallica dále a za jak dlouhou dobu. Nový basák Robert Trujillo prý do "rodiny" přinesl novou chuť a vervu, přijdou koncerty a další nové podněty. Nemyslím si, že další album by mělo být stejné jak "St. Anger" a tipoval bych to na trochu barevnější sound, i když ovšemže řádně tvrdý - od nekompromisní říznosti už asi
Metallica neustoupí, a tak je to dobře. Pořád je to velká kapela.
-
Je to vůbec recenze? (Honza, 17.06.2003 14:36) Reagovat
Kdo to vůbec psal, dyť to není ani recenze. Je plná řečí naprosto od věci. O CD není napsáno víc než, že trvá 75minut a to je vše.
-
.............. (.................., 17.06.2003 15:12) Reagovat
Ta deska je moc dlouhá,nudná,syrová,podle mně to není ono,moc velkej rachot, po písních z tohoto alba asi lidi na koncertech šílet nebudou,vlastně tam není ani jedna hitovka
-
K čemu je taková recenze?! (Vítek Schmarc, 17.06.2003 16:24) Reagovat
Rád bych je řekl, že kdo řekne o St. Anger, že je to "starý dobrý nátěr", tak pravděpodobně neslyšel Ride the Lightning, Master Of Puppets či Justice. Protože kdyby je slyšel, nikdy by nemohl takový nesmysl napsat. Stará METALLICA totiž byla více než pouhý nátěr (byla především sumářem dokonalých hudebních nápadů – thrashově tvrdých a přeci neotřele melodických), zatímco St. Anger je prostě "jen" nátěr (i když ne úplně přesvědčivý). Proč nepsal recenzi někdo, kdo METALLICU zná a kontext její tvorby má dokonale zažitý?
-
St. Anger ? Nazev sedi, ale tot vse... (miris, 19.06.2003 16:23) Reagovat
Myslim, ze pan recenzent neni priznivcem takoveto muziky,ale zaroven ma jiz z pouheho jmena kapely jakysi respekt. Tato kombinace neni pro psani recenzi tou nejstastnejsi a proto dopadla jak dopadla.Sam rozhodne nepatrim k metlistu,ale fakt je, ze M. je snad jedina kapela kovu a decibelu,u ktere jsem byl schopen si poslechnout kazdou dosavadni desku naraz a od 1 do Reload jsem si dokonce smichal hutnou mp3,kterou si rad poslechnu. St.Anger mi ale pripada a tady souhlasim, ze si hosi potrebovali vylejt vsechen shit co v nich je. Neni to posun, je to spis-byt vyborne zahranej a sejmutej - vylet do stylu,kterej hraje milion kapel. Od M. bych fakt cekal vic, daleko vic. Snad priste, az se to z nich vyleje nekam do kanalu.
-
Každý si myslí něco jiného, ale všichni si to koupí (El.Dani, 25.06.2003 12:10) Reagovat
Musím přidat názor z "tvrdého jádra". Kritických až odsuzujících pohledů čtu všude spoustu. Patřím k těm nemnoha, kteří mají doma všechny alba a žádné nestaví nad ostatní. Za vrchol tvorby skupiny jsem už slyšel označovat každé z nich. Mylím si ale, že kritické recenze na St.Anger píšou kromě těch, kteří o Metallice nic nevědí, hlavně Ti, kteří se zamilovali do jedné z jejich desek a neunesou změnu. To samé se dělo, když vyšlo Load. Tomu já právě říkám vývoj. Na jednu stranu tradiční tvrdé riffy, garážový zvuk, spousty přechodů,zvláštní harmonické linky, na druhou stranu to zní jinak než všecno ostatní. Co chcete víc? Je ptravda, že kapela se na oko nikdy neohlížela, co řeknou fanoušci. Ale která dnešní kapela dostane album na první příčky po 22 letech existence?