První alba bývají v kompletních diskografiích legendárních interpretů i kapel často na naprostých vrcholcích kvality i oblíbenosti. Interpret na ně vybere skladby, které jsou mnohdy prověřeny už časem, dostatečně ohrány na koncertech a jejichž hodnota hladce přetrvá - vzpomeňme na
Karla Gotta ("Zpívá Karel Gott") nebo olympickou "Želvu". Nejinak na tom byl i
Waldemar Matuška. Vousatý bard by letos oslavil kulatých devadesát let a to je ten správný čas na to připomenout si jeho debut z roku 1965, pojmenovaný prostě "Zpívá Waldemar Matuška".
© Supraphon Skutečně, název je stejný jako u Karla Gotta, Supraphon totiž tenkrát razil politiku sestavit prvotinu každého umělce z doposud vydaných singlů. Dvě třetiny písní, umístěných na tomhle albu, zpíval Matuška celou svou kariéru a dodnes se hrají v rádiích. Působil drsnějším dojmem než Gott a právě pro tuto rozdílnost měl i on svou část dámského publika jednoznačně na své straně. Původní skladby především z období jeho kariéry ve slavném divadle
Semafor zde doplňuje i některými coververzemi, kterým se tenkrát říkalo
pajcy.
Nové verzi ikonické desky nechybí nový vinylový remastering či původní sleevenote. Nahrávka vychází na LP a digitálně a tracklist je následující: Nebeskej kovboj, Árie měsíce, Buď pořád se mnou (High Noon), Písnička pro Zuzanu, Jó, třešně zrály (Jailer, Give Me Water), Divoký koně, Tereza, Mrholí, Ach, ta láska nebeská, Slaný déšť, Mám malý stan, Tam za vodou v rákosí, Růže z Texasu (The Yellow Rose of Texas).