Eros Ramazzotti patří již k ostříleným popovým lamačům srdcí. Ani na své novince s prostým názvem "9" nenechal nic na náhodě a natočil třináct popových melodií, které ho představují v dobrém světle. Recenzi hledejte na tomto místě.
Ani se to nezdá, ale
Eros Ramazzotti již je dvacet let v popředí italského importního tovaru. Stále se nenaučil něco zazpívat anglicky a i na jeho devátém albu, které nese i název shodný s touto číslovkou (kdesi se Eros zmínil o tom, že devítka je jeho šťastné číslo), láme srdce v rodné italštině. Melodie mají vtisknutý punc skladatele a pěvce v jedné osobě. Pokud se na minulé řadové desce "Stilelibero" (2000) pokoušel o lehké spřátelení s tanečnějším popem, či měl hosta, zpěvačku
Cher, na novince oprášil melodie a vrátil se k tvorbě, která vévodila na povedeném albu "Dove C'è Musica" (1996). Prostě starý dobrý Eros Ramazzatti bez jakýkoliv překvapení.
Pilotním singlem se stala píseň "Un'emozione Per Sempre" a zpívá zde o věčném citu, který provází ono zamilování a něhu vůči vašemu partnerovi. Eros se tedy nevyhnul ani klasickému tématu, lásce na bilión způsobů. Nehraje však na vás žádnou faleš, je svůj a dělá, co mu jde na výbornou. Podle zájmu fanouškovské základny ho úspěch opět nemine. Je to poctivá popová deska, která si najde své místo u mnoha posluchačů. Pop stále nevymřel a rukopis pana Erose Rammazzotiiho se nevytratil, jeho melodie jsou líbivé a italština má své kouzlo, co si budeme nalhávat. Už vidím české fanynky, jak se vrhají do knihkupectví a skupují italsko-české slovníky, aby si ty zamilované řádky textů přeložily a uronily nějakou tu slzu nad ztracenou láskou, zradě a rozličných životních zklamáních, či nad radostí z nového vztahu, romance a životního štěstí. Nikomu se tímto nevysmívám, občas je třeba se takto uvolnit a přijít na jiné myšlenky v tomto hektickém světě a nechat se ovát romantikou. Neříkám, že bych se vrhnul na nějakou romantickou telenovelu, ale toto cédéčko zafunguje vždy, ani možná nebude toho slovníku zapotřebí. Už je to vše schováno v náladě jednotlivých skladeb, které Eros sype na počkání jako z rukávu a ani jednou se nesekne, výsledek je opět povedený.
Když slyším líbivě vlezlou "Ti Vorrei Rivivere", možný příští singl, dokážu se naladit na vlnu emocí, ve kterých Eros pěje o tom, že chce být znovu a znovu se svou láskou, proč mu to nedopřát. Každý by si měl najít chvilku a zapřemýšlet, jestli dostatečně vyzařuje zamilované vibrace a své pocity přetváří do slov, které tomu druhému přetlumočí hlasitě nebo šeptem. Způsobů komunikace mezi zamilovanými je mnoho a
Eros Ramazzotti by mohl být učitelem. Nebojte, tato recenze není nějakou poradnou pro zamilované nebo nějaká seznamovací agentka. Je to jen přetlumočení toho, co naleznete na nové desce tohoto Itala, dokonalého lamače srdcí.
Eros Ramazzotti hudebně vlastně nepřinesl nic nového, vsadil na osvědčený recept lehkých popových melodií, sem tam nějaké smyčce, něžné kytary, klávesy, bicí a malé hudební šperky k úplnému dokrášlení. Proč něco měnit, když vám to pořád dobře funguje a výsledek je líbivý. Pokud neohrnete nos nad takto poctivě udělaným popem, můžete zůstat spokojeni a užít si tohle cédéčko. Celá deska "9" sedí pěkně u sebe, žádný song nevybočuje, slabá místa tu vesměs nejsou a při závěrečné "C'è Una Melodia" se s Erosem shodnete, že vše je o melodiích, které se linou nejenom z rádií k vám.
Magická devítka sází na příjemné popové písně, které mohou volně plynout nebo je můžete naplno vstřebávat.
Eros Ramazzotti ani na své deváté desce neklame, nikam neklesl a natočil pohodové album, které se v nadcházejících letních měsících neztratí a najde si své místo nejen u romantických večeří a podobných záležitostí.