Už v recenzi aktuálního alba "Impera" jsme se mimo jiné zabývali cestou Ghost na výsluní a taky tím, jak jejich alba tyto kroky - od klubů po arény - rámují. Tentokrát si, po halovém koncertu v O2 universu, troufli na největší indoor arénu v zemi. Jakkoliv je rostoucí trajektorie švédské party jasná, už při oznámení místa konání se mi v hlavě vynořil jeden velký otazník: A není sál s kapacitou dvacet tisíc platících přece jen trochu moc?

A bohužel jsem se nemýlil. Ne že by Tobias Forge a jeho Bezejmenní ghúlové nedokázali takový dav utáhnout - ale on na ně prostě nepřišel. Ghost jsou stále na hranici kultovky, která vyrostla do rozměrů obří kapely. Na to, aby se stali mainstreamem, jsou stále příliš jiní. Kanonické superhvězdy, které vyprodají cokoliv, (zatím) vážně nejsou. Pódium tak bylo vystrčené blíže ke směru haly, sektory na sezení byly nepříjemně poloprázdné a na ploše ke stání se dalo pohybovat i bez rizika, že o někoho zakopnete nebo mu vylijete pivo. Trochu smutný pohled, bohužel.

Cédéčka, vinyly, trička, figurky, kšiltovky a další merchandising Ghost koupíte na shopu musicserveru!

Večer na minutu přesně vykopli Twin Temple a jejich padesátkový satanský doo-wap byl stejně podvratný jako hudba samostatného headlinera. Škoda jenom, že velkou část jejich vymezeného času si pro sebe ukously nejrůznější divadelní opičky. Ovšem jak často lze vidět černou mši uvnitř O2 areny? To druzí v pořadí, Uncle Acid & The Deadbeats, se soustředili jen na hudbu. Většinu času zahaleni jedovatě zeleným světlem odehráli výborný set plný jakostního stoner rocku, soustředěný, ale zároveň nadšený - hlavně basák si ho viditelně užíval. Energie, která se jim, čert ví proč, nedaří úplně vtisknout do nahrávek, na pódiu rozkvetla a skvěle bavila.

A přišel čas pro hlavní hvězdy. Takže, dorostli ti Ghost pro haly? Ano, dorostli. Forge je frontman par excellence, tak akorát teatrální, tak akorát sebestředný, ale zároveň i muzikantsky schopný, aby dokázal publikum okamžitě ovládnout. Žádné nesmělé oťukávání, nějaký jakože rozjezd. Tady se jelo rovnou do plných a otvírák novinky "Kaisarion" je pro takové starty jako stvořený, zvláště v tandemu s "Rats" z minulého alba, který střihem změnil náladu do temnějších odstínů. Název koncertní šňůry, Imperatour, v sobě sice má titul posledního alba, zároveň pocitově spíše odkazuje k jakési dominanci, s níž si Ghost haly podmaňují.

Z novinky zazněly jen čtyři kusy - "Kaisarion", "Hunter's Moon", "Spillways", "Call Me Little Sunshine" a předtočené intro - z dvacetipoložkového setlistu vlastně pouze pětina. Ghost koncert postavili jako průřez kariérou a hráli ze všech desek, včetně EP "Popestar" (závěrečná "Square Hammer") i dvojsinglu "Kiss The Go-Goat" / "Mary On The Cross". Došlo i na "Enter Sandman", tedy cover slovutné Metalliky.

Hity a hity - i díky tomu koncert skvěle gradoval - a to i co se pódiové prezentace týče. Skvělá světla, například ve své jednoduchosti skvěle funkční rudá v hymnické "Year Zero" či duhové barvičky v "Dance Macabre" se zdůrazněnou, téměř disco basou. Plameny. Konfety. Neustálé špičkování dvou kytaristů. Frontmanovy kostýmy, od generálské uniformy přes marnivého papeže až po flitry zářící popstar. Nebylo toho k vidění málo, show ale zároveň nezakrývala jasné kvality formace: Muzikantské schopnosti, nápady a vizi. Větší se v tomto případě rovná i lepší. Tyhle blýskavé drahé boty chtěl Tobias Forge obouvat odjakživa a nyní je v nich nadmíru spokojený. Od poslední pražské zastávky Ghost citelně vyrostli.

Škoda jen, že jim úplně stoprocentně nehrál do karet zvuk. Někdy byl výborný, jindy přebasovaný a bez detailů, saxofonové sólo v instrumentálce "Miasma" se dalo jen domýšlet, stejně tak doprovodné vokály.

V celkovém pohledu je to ale jen drobná skvrnka. Ghost v Praze odehráli skvělý koncert. Zamrzela prázdná sedadla - ale oni stejně hráli, jako by bylo vyprodáno. Dejme tomu trochu času a tahle kapela plnou O2 arenu vážně dá. Energie, která v ní narůstá, je velká a vrcholu ještě, myslím, nedosáhla. Když se dobře vyzobou známé prvky, není třeba objevovat pomyslnou Ameriku - i tak ale může vzniknout celek, který působí svěže. A přesně takový byl koncert Ghost v Praze.