Lambda se na albu "Vere Modus" obešla beze slov a je to intenzivní zážitek

17.03.2022 08:00 - Jiří V. Matýsek | foto: Jakub Zeman

Formace Lambda se dobře etablovala u nás, úspěch ale sklízí i za hranicemi. Její hudba je totiž v mnoha ohledech univerzální. Směs stoneru a post-rocku se rozhodla vyjadřovat výhradně instrumentálně, a to ne pouze na ploše písní, ale taky celých alb. I letošní deska "Vere Modus" je koncepční. Vypráví o zrození.
9/10

Lambda - Vere Modus

Skladby: I. Chaos, II. Pontos, III. Hémerá, IV. Mons, V. Mons, VI. Terra, VII. Vita
Vydáno: 25.2.2022
Celkový čas: 36 minut
Vydavatel: Ambit 1084
Hudba je jazyk jako každý jiný. Má svou gramatiku, svá pravidla, svou slovní zásobu. Na rozdíl od běžně užívaných - řekněme mluvených - jazyků má výhodu ve své univerzálnosti a také tvárnosti: ohýbání pravidel je mnohdy plusem. Na druhou stranu má vyprávění jen pomocí tónů, rytmu a nálad svá úskalí, na čemž si nejeden muzikant vylámal zuby. Ne tak ale jihočeská Lambda, která svůj výraz spojující post-rock s hypnotickými stonerovými atmosférami vybrušuje už téměř dekádu a zaujala i mezinárodní publikum.

Aktuální "Vere Modus" je teprve druhou velkou deskou kapely. Předcházelo jí album "Heliopolis" z roku 2019, které se svíralo kolem motivů destrukce, zániku a konce. Novinka je tak de facto jeho přímým následovníkem či snad jakýmsi opakem - tématem je totiž znovuzrození, které právě jako reakce na destrukci přijde. Tolik pozitivní poselství nahrávky, rozprostřené do sedmi tracků označených římskými číslicemi a latinskými, respektive řeckými názvy.

Začíná se skladbou "I. Chaos" a končí "VII. Vita", život. Mezitím sledujeme hudební příběh o vzniku Života z Chaosu, přičemž se tu, mimo jiné, tematizuje zrod Světla ("III. Hémerá"), hor ("IV. Mons") či země samotné ("VI. Terra"). Vše v podstatě s minimalistickým nástrojovým obsazením - kytary - basa - bicí - lehký opar elektroniky - a s úsporností vlastní jak stoneru, tak post-rocku. Z prvního si Lambda bere intenzitu a hutný rytmický fundament, ze druhého vzdušnost a práci s repetitivními melodickými strukturami.

Všechny skladby se sice pohybují v jakémsi podobném mustru, který vede od jemnějších pasáží k intenzivním erupcím riffů, a pohybuje se tak vlastně v postupně se nabalujících vlnách, nepůsobí to ale nikterak stereotypně. Na počátku všeho stál Velký třesk (nebo alespoň takové je obecné vědecké vidění) a také hudba téhle jihočeské formace stojí na kontrastech a srážkách jednotlivých složek. Hutné riffové pasáže tu ve vlnách rozbíjejí křehké melodie kytar, zboostrovaná basa drnčí pod syntezátorovou plochou nebo propletenými kytarami, anebo jsou to naopak vzletné melodické kličky, které erodují šamanský rytmus bicích.

Lambda umí vyprávět beze slov a převelice barvitě. Dovede zadupat do země těžkými riffy i povznést do oblak chytře vystavěnou melodií. Stmelující koncept nahrávce pomáhá, "Vere Modus" je album soustředěné a v podstatě přímočaré, na mnoha místech až uhrančivé. A texty by v tomto případě byly zbytečné. Jen hudbou tohle dílo říká naprosto vše.


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY