44 zastavení Hanky z Petřkovic

03.06.2003 05:00 - Pavel Parikrupa | foto: facebook interpreta

Vyčerpávající bilanci v podobě dvojalba s dvakrát dvaadvaceti písničkami představuje Hana Zagorová. "Největší hity" zachycují to nejznámější z její více než třicetileté pěvecké kariéry a vy se teď s námi můžete podívat, jaké ty písně byly a jsou. Ať žije nostalgie!
6/10

Hana Zagorová - Největší hity

Skladby: CD1 - Svatej kluk, Mrtvá láska, Obraz smutný slečny, Honey, Tisíc nových jmen, Bludička Julie, Tanečnice, Gvendolína, On je někdo, Breviář lásky, Cesta ke štěstí, Dávám kabát na věšák, Studánko stříbrná, Maluj zase obrázky, Málokdo ví, Duhová víla, Zdá se, Ta pusa je tvá, Kdyby se vrátil čas, Setkání, Líto, je mi líto, Oheň v duši mé / CD2 - Lásko, amore, Usnul nám, spí, Sloky trochu smutné lásky, Nápad, Biograf láska, Spěchám, To by nebylo fér, Hej, mistře basů, Vím málo, Co stalo se stalo, Jinak to nejde, Můj čas, Jen pár dnů, Mys dobrých nadějí, Nešlap, nelámej, Bourá se dům, Rybičko zlatá, přeju si, Merilyn, Mží, Ave Maria, Za každou chvíli s tebou platím, Je naprosto nezbytné
Celkový čas: 78:41 a 77:26
Vydavatel: Sony Music / Bonton
Z času na čas není špatné postavit se čelem k výzvě, jakou je sepsání recenze na desku, k níž se nemálo posluchačů může postavit s despektem či posměchem. Mým úkolem je co nejobjektivněji posoudit bilanční dvojalbum devítinásobné Zlaté slavice Hany Zagorové. Nebrat v potaz novácké Hogo Fogo a potlačit nevyhnutnou nostalgii vyvolanou některými písničkami, ať už se mi v době svého vzniku líbily nebo ne. Poslechnout si dvě a půl hodiny písní od roku 1968 až do současnosti, přečíst si poznámku editora Miloše Skalky, důkladně promyslet a pak to hodit do počítače. Hana Zagorová, "Největší hity".

Soustředěný poslech mne houpal na vlnách širokého spektra nálad od matných vzpomínek na dětství, co se nikdy nevrátí ("Duhová víla"), přes shovívavé úsměvy ("Lásko, amore" z filmu Trhák) a přes nechtěný smích ("Setkání", duet s neuvěřitelným Italem Drupim - kdo si ještě pamatuje z Československé televize ty koncerty v Lucerně?) až po milé překvapení z nejranějších nahrávek konce šedesátých let. Nejúspěšnější období měla Zagorová v druhé polovině let sedmdesátých a na začátku osmdesátých - získávala jednoho Slavíka za druhým a skladby z té doby, kdy ji doprovázel orchestr věčně vysmátého basáka Karla Vágnera, jsou dodnes ozdobou pamětnických diskoték ("Maluj zase obrázky", "Ta pusa je tvá", "Líto je mi líto", "Usnul nám spí", "Nápad", "Biograf láska", "Spěchám" atd.). Co na tom, že značnou část z nich tvoří coververze (zejména italská inspirace je značná). Po sametové revoluci se už Haně Zagorové na hitovou šňůru navázat nepodařilo.

Osobně si nejvíce cením Zagorovou jako zpěvačku, co má šansonové cítění - raději "Sloky trochu smutné lásky" než "Hej, mistře basů", raději procítěná "Merylin" (Hapka/Horáček) něž plytká "Mží" (David/Borovec). Musel jsem uznat, že z bohaté galerie skladatelů těch čtyřiačtyřiceti písniček je nejlepší Karel Svoboda - jako kdyby jeho melodie otevíraly pro Zagorovou obrovský vzdušný prostor, slyšme "Tisíc nových jmen" či "Gvendolínu".

I Zagorová se občas nevyhnula nevkusu, ale na tomhle výběru "Diskohrátky" či "Mimořádnou linku Praha - Tokio" naštěstí nenajdete. Její "Největší hity" jsou velmi bohatou retrospektivou, z niž se dají vybrat nesporně hodnotné kusy, ale když velmi chcete, dá se z ní udělat i soundtrack ke vzpomínkám na normalizační televizní estrády. Avšak taková holt byla doba, k níž patří i Hana Zagorová, která stejně patřila k tomu lepšímu a snesitelnějšímu z onoho šedivého období. A to, jestli si z počátku 21. století budou v souvislosti s paní Hankou posluchači a diváci pamatovat jen Hogo Fogo se Štefanem Margitou, je už jiná historie...


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY